Ach jo, věčný problém, že. Právní povědomí národa... Četl jste pořádně, co jsem psal? nicméně práva a povinnosti vlastníků jednotek se řídí poněkud odchylně - vše, co řeší zákon o vlastnictví bytů, s výjimkou odkazů uvedených přímo v tomto zákoně na jiné právní normy, má pro dění ve společenstvích přednost.
Dobra, priklad s teplem nebyl vystihujici, protoze na vyhlasku je skutecne neprimy odkaz v ZOV. Kdyz pristoupim na vasi konstrukci "vse co resi ZOV ... ma prednost", tak potom nevim, kde je v ZOV nejake reseni "povinnosti ci nepovinnosti umozneni prijmu R,TV", ci vubec prijmu R,TV. Mimochodem, prachbidne pravni povedomi musi mit dle vas i CTU, kdyz ZEK (127/2005) vztahuje v poslednim dotazu i na SVJ.
http://www.ctu.cz/cs/download/jak_postupovat/povinnost_vlastnika_domu_faq_04-2009.pdf
Povinnost či nepovinnost umožnění příjmu R, TV ve SVJ plyne primárně z dikce ZOVB a nepřímo ze ZEK. Oba tyto zákony, abyste se dopátral relevantních závěrů, se musí pro "výstupy" ve společenství propojit, neboť prakticky v žádném zákoně nikdy nenaleznete napsáno doslova vše a musíte dovozením nacházet korelace, jinak se nelze dobrat "konce" neboli zjištění, jak se postupuje (nebo má postupovat) v reálu. A když už mi otloukáte o hlavu můj spíše úsměvný povzdech o právním povědomí národa, tak ano, má jej bídné v tomto případě i ČTÚ. Směšuje totiž vlastnictví domu jako takové, tzn., že celý dům včetně všech jednotek, které jsou následně
pronajímány, vlastní jedna (nebo i klidně dvě, tři...) fyzické či právnické osoby, s vlastnictvím tzv. akcesorickým. Právě tento typ vlastnictví, lépe spoluvlastnictví, je typický pro SVJ, což je dáno ZOVB. V tomto kontextu jsou teze ČTÚ že:
... vlastník domu má povinnost umožnit uživatelům bytů zřídit si a instalovat na vlastní náklady zařízení pro příjem požadovaných programů (např. STA nebo individuální anténu)... pochybná. (Kdo je vlastníkem domu ve SVJ? Kdo KONKRÉTNÍ tedy tuto povinnost má?) Zejména doporučení o zřízení STA uživatelem či několika uživateli bytů je přímo ulítlé, neboť STA je společným prostorem domu, o němž rozhodují všichni členové SVJ. A členové SVJ nejsou uživateli bytů, nýbrž vlastníci bytů, a taky nejsou žádnými nájemníky ?!?, jak je uvedeno v dotazu. Čili - pokud většina členů SVJ odmítne rekonstrukci STA, mají přehlasovaní vlastníci smůlu. Pak tedy zbývá, nepodřídí-li se většině a nepřipojí se k TKR, individuální příjem. Ale i k němu se mají právo vyjádřit ostatní členové SVJ v případech, pokud tento individuální příjem předpokládá zásahy do společných prostor domu - antény (paraboly) na střeše, na fasádě, na zábradlích lodžií apod. A teprve poté, nedojde-li k dohodě, může do hry vstoupit stavební úřad, což je na dlouhé lokte s nejistým výsledkem.
Ještě k "doporučení" ČTÚ o zřízení STA několika uživateli (vlastníky) bytů na vlastní náklady: Ono tak postupovat nelze, protože, jak jsem již uvedl, STA je společným prostorem domu, a pokud by se tak stalo a STA by uhradilo třeba pět vlastníků ze svých prostředkům, všem ostatním vznikne tzv. nepeněžní příjem, který jsou následně povinováni zdanit... Takže ač se na první pohled zdá nebo může zdát, že všelicos obecně platné pro nájemní byty lze aplikovat i ve společenstvích, vůbec tomu tak není. Bez vzájemných souvztažností mezi příslušnými legislativními normami, vycházeje přitom důsledně ze ZOVB, sotva kdy učiníme objektivní závěr, jak tu kterou situaci ve společenstvích řešit. A že život mnoha SVJ v praktické rovině probíhá vesměs živelně, neřknu-li protiprávně, je záležitost obecně známá. Ovšem kde není žalobce, není ani soudce. Tudíž i ČTÚ klidně může vydávat nesmyslná, chybná doporučení, neboť nerozlišuje "fyzické" vlastnictví kontra "akcesorické" vlastnictví, včetně důsledků, které z takto koncipovaného vlastnictví/spoluvlastnictví v právní i dańově-účetní rovině vyplývají...
