Ukazatele síly a kvality na přijímači nevypovídají takřka o ničem, respektive, nelze jejich vypovídající hodnotu generalizovat. U každého přijímače jsou totiž nastaveny jinak, někde jsou celkem přesné (ukazují logicky), jinde jsou naprosto mimo, tedy máte buď 99-100 % nebo nic.
Síla bývá vztažena k decibelové síle signálu, tedy jde o to, jaká úroveň signálu je na vstupu přijímače.
"Kvalita" bývá vztažena ke všemu možnému, typicky k SNR signálu nebo součtu různých hodnot (MER, bitová chyba atd.) který pak bývá vyjádřen v nějakých procentech. Zásadní problém je, že nikdo většinou neví, k čemu že je ta kvalita přesně vztažena a "jaká procenta co znamenají", protože je to opravdu u každého přijímače naprosto jinak.
Existují kvalitní set-top-boxy (například Schwaiger, Technisat a jiné), kde je "kvalita" nahrazena odstupem signálu od šumu (SNR), případně jsou schopny přibližně měřit bitovou chybu, ale takové se dnes už skoro nevyrábí a nebo je jich jen velmi málo. Většina přijímačů si vystačí s "kvalitou", popřípadě zejména u TV s integrovaným tunerem už ani žádné měřáky síly a kvality nejsou.
To, že máte velkou "sílu" a žádnou, nebo mizivou "kvalitu" většinou znamená, že signál je sice úrovňově silný, ale je nepoužitelný. A to může být dané buď už nekvalitním signálem na anténě (odrazy apod.), a nebo v naprosté většině případů tím, že je nevhodně použit nějaký zesilovač (často v tzv. polských sítech) a ten se přebudí. Na vstupu přijímače je pak sice velmi silný signál, ale vlivem přebuzení zesilovače je degradován a tedy nepoužitelný pro dekódování.
Vliv může mít i zmíněné "rušení na trase", tedy když je použit třeba velmi nekvalitní kabel a je tažen kolem zdroje rušení, například PC - do spektra signálu se pak dostanou rušivé nosné a opět je výsledkem degradovaný (ač silný) signál.
