HD ČT v mux4 vs. mux3 jěsťed

[Martin Gembec]

Mně to zase dovedlo k poznatku, že PC karta koupená někdy před šesti roky (Airstar-2) pro DVB-T umí kupodivu i MPEG-4. Tak jsem to přeinstaloval, dodal kodeky a jede to se všemi neduhy zmiňovanými v jiném vlákně, ale jinak úplně parádně. Pozice Jablonec-Mšeno.

[Jaroslav Honzík]

Mně to zase dovedlo k poznatku, že PC karta koupená někdy před šesti roky (Airstar-2) pro DVB-T umí kupodivu i MPEG-4. Tak jsem to přeinstaloval, dodal kodeky a jede to se všemi neduhy zmiňovanými v jiném vlákně, ale jinak úplně parádně. Pozice Jablonec-Mšeno.

ale ja nemluvil o pc kartě, ale o počítačové simulaci, vzal jsem .mp4 soubor a udělal simulaci, to s tim zvukem je uplná blbost, otestoval jsem to pak i settopboxem.

[Martin Gembec]

To je v pohodě, já si neuvědomil, že to budeš vnímat jako reakci na tebe. Mně jen potěšilo, že to na TV kartě vůbec funguje, což jsem nevěděl. Škoda že zatím nemám v STA MUX4. Doby, kdy jsem měl vlastní anténu jsou asi nenávratně pryč, ale STA tu upravujou rychle, takže tu máme už 4 MUXY z pěti.

Jinak mohu upřesnit, že na ČT HD se to netrhá ale zvuk je asi sekundu zpožděn, na ČT4 se to malinko trhá a zvuk také zpožděn asi 1 sekundu. Datový tok běží kolem 5,5-6,2 má ČT HD a 6,0-8,2 na ČT4.

[Petr PetrK]

Když se změní polarizace, vysílače na stejném kanále se od sebe "odstíní" o více než 20dB

To bohužel neodpovídá skutečnosti, je to výrazně méně.

Ale odpovídá. Dokonce odstínění (útlum) mezi polarizací H/V na shodném kmitočtu bývá i vyšší. 20dB je jen běžný +- průměr. Ovšem, samozřejmě, nikoliv v případě použití zázračných "digitálních" antén včetně sít, ale klasických, směrových Yagin. Nejméně 20ti prvkových. A třeba 35ti prvková potlačí opačnou polarizaci o více než 30dB.

[Petr Svoboda]

Když se změní polarizace, vysílače na stejném kanále se od sebe "odstíní" o více než 20dB

To bohužel neodpovídá skutečnosti, je to výrazně méně.

Ale odpovídá. Dokonce odstínění (útlum) mezi polarizací H/V na shodném kmitočtu bývá i vyšší. 20dB je jen běžný +- průměr. Ovšem, samozřejmě, nikoliv v případě použití zázračných "digitálních" antén včetně sít, ale klasických, směrových Yagin. Nejméně 20ti prvkových. A třeba 35ti prvková potlačí opačnou polarizaci o více než 30dB.

Tak máš asi výsledky jiných měření než já. Podle údajů o anténách odhaduji, že měříš H/V oddělení antény. Pokud je to tak, nemá to až taková vliv na příjem, když máš rozhozeny E-M vektory. Já hovořím o intenzitě pole v místě příjmu, co s tím udělá "ti prvková" anténa, je už podružné. Stále tvrdím, že "to číslo" je pro uživatele výrazně nižší než 20 dB.

[Petr PetrK]

Když se změní polarizace, vysílače na stejném kanále se od sebe "odstíní" o více než 20dB

To bohužel neodpovídá skutečnosti, je to výrazně méně.

Ale odpovídá. Dokonce odstínění (útlum) mezi polarizací H/V na shodném kmitočtu bývá i vyšší. 20dB je jen běžný +- průměr. Ovšem, samozřejmě, nikoliv v případě použití zázračných "digitálních" antén včetně sít, ale klasických, směrových Yagin. Nejméně 20ti prvkových. A třeba 35ti prvková potlačí opačnou polarizaci o více než 30dB.

Tak máš asi výsledky jiných měření než já. Podle údajů o anténách odhaduji, že měříš H/V oddělení antény. Pokud je to tak, nemá to až taková vliv na příjem, když máš rozhozeny E-M vektory. Já hovořím o intenzitě pole v místě příjmu, co s tím udělá "ti prvková" anténa, je už podružné.

Co s tím udělá "ti prvková" anténa vůbec podružné není. To je právě to podstatné. Intenzita pole v místě příjmu je jedna věc a jeho zpracování různými typy antén věc druhá. Jasně, když použiji jakousi hybridní Emme-Esse, nemůžu očekávat takřka nic. Avšak od směrových Yagin ano. Dokonce je opačná polarizace třeba i mezi sousedními kanály výhodná. U nás je Krížava K52 "obklíčena" podstatně silnějšími a stabilními K51 a K53 z Pradědu. Opačná polarizace vysílání je v tomto případě velkou výhodou, neboť pomůže s využitím dlouhé, směrové Yaginy takřka úplně potlačit jak K51 tak i K53. A nebo, což znají mnozí z minulosti na severní Moravě, na Radhošti byla zvolena na K6 vertikální polarizace právě proto, aby účinně potlačovala signál na shodném kmitočtu, ale s polarizací H, z Rakouska "nasávaný" Moravskou bránou až k Ostravě. A takových příkladů by se našlo... 

[Petr Svoboda]

Co s tím udělá "ti prvková" anténa vůbec podružné není. To je právě to podstatné. Intenzita pole v místě příjmu je jedna věc a jeho zpracování různými typy antén věc druhá.

Ano, a tím jsme si odpověděli. Mluvíme každý o jiné věci. Jakkoli jsou tvé předpoklady teoreticky správné, praktický dopad mají menší - na to vsaď poslední boty. Informaci o menším oddělení můžeš brát jako fakt. Nebo s tím nesouhlasit. Rozhodni se sám.

[Petr PetrK]

Co s tím udělá "ti prvková" anténa vůbec podružné není. To je právě to podstatné. Intenzita pole v místě příjmu je jedna věc a jeho zpracování různými typy antén věc druhá.

Ano, a tím jsme si odpověděli. Mluvíme každý o jiné věci. Jakkoli jsou tvé předpoklady teoreticky správné, praktický dopad mají menší - na to vsaď poslední boty. Informaci o menším oddělení můžeš brát jako fakt. Nebo s tím nesouhlasit. Rozhodni se sám.

Pokud na něco vsázím, pak zásadně na výsledky z praxe. Pak třeba i ty poslední boty... Teorie je sice krásná, ale její teze či předpoklady vždy a za jakýchkoliv okolností potvrzuje jen a jen praxe. Nic víc a nic míň.

[Petr Svoboda]

Pokud na něco vsázím, pak zásadně na výsledky z praxe. Pak třeba i ty poslední boty... Teorie je sice krásná, ale její teze či předpoklady vždy a za jakýchkoliv okolností potvrzuje jen a jen praxe. Nic víc a nic míň.

Pak jsme ovšem zajedno.
Takže když se právě podívám na intenzitu pole při orientaci vysílací antény H a V na jednom místě, agreguji stejnou metodou více (mnoho) míst, dostanu pak obecnější závěr, stručně: nějaké číslo v decibelech. Takovou metodu jsi použil a máš číslo 20 dB a vyšší? To, které mám já, je nižší než 20 dB. Záměrně zdůraznil vysílání H/V - otáčet přijímací anténou bez změny vysílací je nesmysl.

[brambory]

zdravím liberec horska mux4 v pohode ale mux3 hd programy mě nejdou skoro vubec.......

[Karel Cibulka]

   Dobrý den, pane Cibulko,

ani České Radiokomunikace (ČRa) nepovažují současný stav za ideální, neboť naším záměrem bylo provozovat vysílač sítě MUX3 Ještěd na samostatném kmitočtu. Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který za ČR provádí mezinárodní koordinace kmitočtů, však ČRa přidělil současně používaný kmitočtový příděl , na který bylo naší firmě vydáno Individuální povolení k provozu vysílače. V tomto povolení jsou přesně stanoveny všechny vysílací parametry a jejich dodržování je pro ČRa striktně závazné. Tento stav je bohužel výsledkem současné zaplněnosti kmitočtového spektra a v tomto regionu je koordinace kmitočtů ještě výrazně komplikována požadavky sousedních států.

ČRa tedy nestanovují  vysílací parametry a rozhodně je ani nemůžeme měnit bez provedení mezinárodní kmitočtové koordinace.

 

S pozdravem,

 

Ivana Tomassová

Útvar provozu

České Radiokomunikace a.s.
U Nákladového nádraží 3144

130 00 Praha 3, Czech Republic