Dobře, takže Opole vyloučíme. A v dané chvíli asi i Wislu, i když já osobně bych se zaměřil na tento vysílač, nicméně faktem je, že oba vysílané muxy jsou na dočasných kanálech. K38 přejde v budoucnu na K58 a K62 na K55. Takže byste musel měnit antény a případně i zesilovače nebo slučovače. Navíc máte pravdu, že Hošťálkovice jsou jen zcela nepatrněji jihovýchodním směrem než Wisla, takřka v jedné přímce. To by sice při pečlivě volených součástech rozvodu zase až tak nevadilo, ale jistě by takovýto rozvod byl dražší.
Takže Katowice – zde vás ale čeká podobný problém jako u Wisly – sousední kanály, konkrétně K54 MUX 1 ČR a plánovaný K55 MUX 1 PL. Navíc k vám již od listopadu zamíří K48 z Hošťálkovic (MUX 3 ČR), a MUX 2 z Katowic vysílá na K49. Sice od Hošťálkovic se směr signálu odchyluje o více než 30 st., ale přece jen… Každopádně budete nucen co nejvíce selektovat, aby se žádoucí signály z jedné antény nemíchaly s nežádoucími z druhé nebo i další. A třebaže v praxi platí, že lze při pečlivé práci úspěšně sloučit i sousední kanály, aniž byste byl nucen použít speciální ne právě levné filtry, zkuste se zamyslet ještě nad další možností. Píšete, že anténa, kterou jste zkoušel chytat polské muxy, sloužila původně pro analogový K53 z Pradědu. Proč tedy nevyužít Praděd „naplno“? V dané chvíli byste se totiž vyhnul sousedním kanálům - i když v budoucnu může být na K50 spuštěn z Pradědu další mux třeba s DVB-T2. Z Pradědu máte nyní k dispozici MUX 1 na K36 a MUX3 na K51. Na konci října bude spuštěn i MUX 2 na K53. Takže Katowice na K49 se mezi tyto kanály „vtěsnají“. Zkuste popřemýšlet, zda setrváte s příjmem českých muxů z Hošťálkovic, nebo se otočíte k Pradědu, ať tady zbytečně nezdržuji popisováním půl strany variantami, jak by bylo možno postupovat. Samozřejmě ale za předpokladu, že jakostní signál z Katowic zachytíte. Jestliže jste se o to pokusil anténou původně na K53, měl byste signál K49 mít k dispozici v dostatečné síle i kvalitě. Není-li tomu tak, chyba zcela jistě nebude pouze v typu antény. Píšete, že jste zkoušel odpojit slučovač. Znamená to, že signál z předmětné antény jste „prohnal“ zesilovačem? Jaký je to zesilovač? Typ, zesílení… A co máte v anténní krabičce – pouze symetrizační člen? Nejsou svorky na dipólu antény rezavé jak liška? A je tato anténa stále ještě schopna přijímat signál K53 z Pradědu? Jak starý je koaxiální svod?
Asi moc otázek najednou, ale na dálku se ne vždy snadno radí bez znalosti místních podmínek. Kdyby vám to nevadilo, napište ulici, kde se nacházíte – tedy kde se nacházejí antény. Opavu trochu znám, donedávna v ní bydlela sestřenice, a tak bych se dostal více do obrazu.
Závěrem k anténám – ptáte se, co bych vám doporučil. Lze říci, že se jedná taktéž o individuální posouzení. Je rozdíl STA, a rodinný dům, nebo jen byt. Ale taky záleží na intenzitě a zejména kvalitě signálu v místě příjmu. Osobně raději používám kanálové antény než širokopásmové. Kanálová je vesměs vždy i směrovější, což je důležitější vlastnost pro kvalitu (stabilitu) signálu v době „digitálu“, než zisk. Nadto širokopásmové antény, třeba známá „colorka“ z Kovoplastu, nejsou vhodné do nehomogenního pole. Zisk a zejména kvalita jsou v „rozdýchaném“ elektromagnetickém poli vesměs někde v háji zeleném... Za velmi kvalitní širokopásmovou anténu docela spolehlivě „pracující“ i v nehomogenním poli považuji např. německou Kathrein AOT 65, ovšem asi sotva byste byl do ní ochoten investovat 3000 Kč. Tím spíše, že dle mého názoru je to ve vašem případě zbytečné.
