Vlákno ve fóru už je staršího data, ale nějak mi tu chybí "odkaz na další čtení". Jsem mírně poučený laik, prosím hromosvodaře a revizáky o shovívavost :-)
Jako vhodný dotaz do Googlu doporučuji třeba "zóny bleskové ochrany".
Když najdete nějaké sáhodlouhé povídání, začněte tím, že si prohlédnete obrázky.
V materiálech na toto téma se opakovaně vyskytují ilustrace od firmy Dehn, málokdo jiný k tomu tvoří něco svého.
Je to takový ten domeček se střechou plnou hromosvodů, dole uzemnění, uvnitř svodiče úplně na všem (silová elektřina, telefon, a samozřejmě venkovní antény).
Ve venkovní zóně (0a, 0b) lze debatovat o tom, co je a co není ve stínu nějakého blízkého hromosvodného jímače. Dřív se tohle posuzovalo nějakým normovaným kuželem, aktuální evropské normy (pár let zpátky) mluví o valící se kouli o určitém poloměru (často 20m). Každopádně ani "ve stínu" není samotný stín plnohodnotnou ochranou - u slaboproudých vedení, která procházejí dovnitř do budovy (ZBO 1) je každopádně třeba na rozhraní zón osadit bleskojistky, přinejmenším podle normy :-) Resp. je třeba řešit komplexní ochranu. Popravdě... ono vystrčit anténu mimo stín bleskosvodu (ZBO 0b -> 0a) je asi vůbec proti všem pravidlům, protože pak naprosto nelze kalkulovat s tím, že si blesk najde nějakou jinou cestu než Váš anténní svod...
U dnes navrhovaných hromosvodů mívá jeden dům ne jeden, ale dva a více vnějších svodů - jsou na to nějaké tabulky, kde vedle zastavěné plochy záleží třeba taky na oblasti, kde budova stojí (existují "mapy rizikovosti"). Čili nejsou to pro každý dům stejné počty.
To že má dům nějakou tyč na střeše, která je patrně myšlena jako jímač hromosvodu, to ještě neznamená, že je v pořádku svod a jeho uzemnění - toto platí hlavně u letitých hromosvodů. Nemluvě o tom, že v dnešní době správně udělaný hromosvod vypadá spíš jako faradayova klec - pavouk vodičů se vine po hřebenech střechy, vzhůru se z něj zvedá několik jímačů, k zemi vede několik paralelních svodů, uzemnění je tvořeno nerezovým páskem zalitým po celém obvodu do základů domu (níž než je hydroizolace) apod.
Blesk se může v místě úderu rozvětvit do více "kanálů bleskového výboje" - to by vysvětlovalo, proč může jeden blesk způsobit lokální škodu na několika místech, od sebe navzájem relativně vzdálených. Taky mohlo uhodit dvakrát krátce po sobě. Kromě toho blesk pošle ledacos po drátech do širokého okolí - po rozvodu silové elektřiny, i po slaboproudých vedeních (telefon, cokoli jiného měděného). Taky se na delším vedení může ledacos naindukovat, i když nedostalo přímý zásah. Slyšel jsem o případu, kdy přímý úder blesku znehodnotil optický kabel zakopaný v zemi v délce několika se metrů, a také zařízení na jeho koncích - protože ten optický kabel obsahoval ocelové lanko pro vyšší odolnost v tahu, a protože toto lanko nebylo na obou koncích řádně uzemněno / ošetřeno proti blesku...
Čerpadlo ve studni, ponořené pod přirozenou hladinou podzemní vody, zavěšené na ocelovém laně, je pro blesk jistě velmi dobré uzemnění - dost možná kvalitnější, než starý hromosvod uzemněný bůhví kam.
Účelem hromosvodu je především zabránit požáru a úrazu při úderu blesku, resp. omezit riziko na minimum. Pokud v blízkém okolí úderu blesku odejde bezdrátovým EM pulzem nějaká elektronika, to se prostě stává a vyhnout se tomu dost dobře nelze - proti tomu rozumně drahý hromosvod neochrání.
Z normy plyne, a dává to smysl i selským rozumem, že dobrá ochrana proti blesku je komplexní ochrana... Jedna letitá jímací tyč na střeše (nic proti) se svodem a uzemněním v neurčitém stavu, ta to opravdu nezachrání :-(
Připojuji schéma zapojení primitivní STA v našem domě. Prosím neošklíbejte se nad absencí vany s kanálovými vložkami - pointa by měla být, že na obou anténních svodech jsou bleskojistky (těsně pod střechou), a následně ještě galvanické oddělení. Dejte vědět, pokud to někdo umí líp. Jedna věc, na kterou nejsem moc pyšný, je umístění antén na střeše (stožár i ráhna antén jsou spojeny s hromosvodem, protože plechová střecha atd.) - ale hromosvod včetně svodů je fungl nový, tak snad žádná tragédie. Bleskojistky jsou zemněné do elektro stoupačky, ze které jsem si vytáhl licnu 10 mm^2 až k bleskojistkám. Při rekonstrukci střechy jsem si prosadil aspoň trochu slušný stožár na antény (další příloha). A blesky se nám naštěstí vyhýbají.
Koaxiální bleskojistky s různými konektory pro různá pásma umí třeba firma Brok - mimochodem mají na webu taky jedno moc hezké povídání s obrázky a fotkami:
http://www.prepeti.cz/?q=anteny-hromosvody-prepetove-ochrany-en-csn-62305-v-praxiOpravdu v kostce, podloženo Ohmovým zákonem, kořeněno ještě odkazem na pana Kirchhofa.
A ještě jedno zajímavé povídání - doporučuji zejm. odstavec probírající "druhy blesku":
http://www.bourky.com/projekt-cg-blesky
