Jestli je v tom kterém muxu ta která stanice záleží na smluvním vztahu provozovatele muxu a provozovatele stanice.
Provozovatel DAB+ multiplexu musel do technologie investovat nemalé peníze a pravděpodobně končí doba, kdy bude ochoten si stanice držet jen kvůli atraktivnějšímu obsahu a promo výměně. Skutečná budoucnost se dnes rýsuje jen u veřejnoprávního rozhlasového multiplexu - pravděpodobně i z tohoto důvodu začíná mux Teleko vypadat podobně jako u DVB-T jako jakýsi veřejnoprávní multiplex 1a. Rozvoj DAB+ muxů pro privátní stanice zatím nemá žádné obrysy, i z důvodu prezentovaného nezájmu soukromého sektoru. Těžko se tedy bude držet obsah muxu v dobré víře, že se z promo nebo málo platících za půl roku nebo za rok stanou lukrativní zákazníci řádných finálních muxů. Evidentně se tedy dostáváme do situace, kdy vyšší nabídka bere.
Pokud si provozovatelé rozhlasových stanic udělají drobnou analýzu, mohou se dobrat faktu, že v ČR mohou být mezi lidmi cca jednotky tisíc DAB+ přijímačů, z toho ještě velká část jen pro III. pásmo. Takovou statistiku navíc kazí fakt, že někteří máme přijímačů několik a v jeden okamžik může být zapnut pouhý zlomek tohoto počtu. Pro R1 by to tak mohlo odpoledne všedního dne vypadat v DABu třeba takto: Praha 32 posluchačů, Plzeň 11, České Budějovice 8; Karlovy Vary 3; Liberec 2; Podkrkonoší 7; Brno 14, Ostrava 6. Počet internetových posluchačů tou dobou bude počítán v násobcích, počet posluchačů přes VKV-FM ve stonásobcích. Jednotková cena DABu za posluchače se tak rázem ve srovnání s VKV-FM velmi snadno stává neakceptovatelná zvlášť, když rádio svůj FM vysílač vlastní a platí jen za elektřinu, případně za nájem prostor.
Ač nerad, musím na základě těchto dvou pohledů uznat, že z ekonomického pohledu, aniž by toto jedna nebo druhá strana dotovala, to nemůže fungovat.