Jak správně napájet předzesilovače a aktivní prvky?

[THresil]

Hezký večer,
možná, že je to celkem krátké téma, ale i tak se dá určitě pro různé případy trochu rozepsat a najít optimálnější/správnější řešení...

V tomto tématu bych rád řešil otázku ohledně napájení předzesilovačů nebo celkově aktivních prvků (aktivní slučovače, odbočovače apod.).

Četl jsem, že je důležité, aby předzesilovače byly napájené buď od zařízení - konec vedení (STB apod.), nebo uprostřed koaxiálního vedení, či dokonce hned u předzesilovače v případě, že je předzesilovač přímo v anténě.

Ale co když je situace složitější? Třeba, když jsou mezi anténou/anténami zařazeny propusti, zádrže, slučovače, rozbočovače, předzesilovače, zesilovače... Jde pro tyto případy definovat jednoznačná pravidla, jak má být anténní soustava napájena?

1) Je lepší napájet vše aktivní z jednoho místa, a proto mít všechny pasivní prvky průchozí pro napájení?
nebo
2) Je lepší napájet každý aktivní prvek zvlášť, a proto mít pasivní prvky neprůchozí pro napájení?

Měřil někdo, jestli je rozdíl v 1. a v 2. případě chybovosti (BER), zesílení, šumu a dalších parametrů celkového obvodu??


Prozatím děkuju za zmínění zkušenosti s touto problematikou a zveřejnění ověřených poznatků, které jsou vyzkoušeny praxí nebo ještě lépe měřením 

[Horal]

Ale co když je situace složitější? Třeba, když jsou mezi anténou/anténami zařazeny propusti, zádrže, slučovače, rozbočovače, předzesilovače, zesilovače... Jde pro tyto případy definovat jednoznačná pravidla, jak má být anténní soustava napájena?

Potom se tyto prvky dělají jako průchozí. Napájet z jednoho zdroje jich je možné několik (např. předzesilovač v anténě a domovní zesilovač). Na otázku nelze nijak jednoznačně odpovědět, protože každá situace je jedinečná, má jiný způsob řešení a mnohdy i několik způsobů řešení.
Hlavní je otázka výběru komponentů, co se zdrojů týče, takový Tatarek nebo Kemot klidně za 1 rok odkráčí do věčných lovišt, zatímco např. alcad zdroj vydrží několik let (Samozřejmě pomineme-li extremní případy nevhodné umístění spojené s vlhkem, přehřátím atd.).
Důležité je, aby se "zpátky" do rozvodu nedostávalo nějaké napětí. K tomu poslouží galvanické oddělovače. Napájení z stb lze volit snad jen v jednodušších případech.
Snad mě někdo doplní.

[THresil]

Ale co když je situace složitější? Třeba, když jsou mezi anténou/anténami zařazeny propusti, zádrže, slučovače, rozbočovače, předzesilovače, zesilovače... Jde pro tyto případy definovat jednoznačná pravidla, jak má být anténní soustava napájena?

Důležité je, aby se "zpátky" do rozvodu nedostávalo nějaké napětí.

A co se stane, když k tomuto dojde? Třeba, když se dostane napětí na symetrizační člen, ale zároveň nedojde ke zkratování dipólu? Ovlivní to nějak výsledné příjmové vlastnosti? Teoreticky dojde pouze k stejnosměrnému posunu a to je vše, ne?

[Wolfgang Wolf]

"zpátky" do rozvodu znamená k TV a ne na svorky antény. Na anténě, která předzesilovač nemá je napětí nežádoucí.

[David Kříž]

Ale co když je situace složitější? Třeba, když jsou mezi anténou/anténami zařazeny propusti, zádrže, slučovače, rozbočovače, předzesilovače, zesilovače... Jde pro tyto případy definovat jednoznačná pravidla, jak má být anténní soustava napájena?

Důležité je, aby se "zpátky" do rozvodu nedostávalo nějaké napětí.

A co se stane, když k tomuto dojde? Třeba, když se dostane napětí na symetrizační člen, ale zároveň nedojde ke zkratování dipólu? Ovlivní to nějak výsledné příjmové vlastnosti? Teoreticky dojde pouze k stejnosměrnému posunu a to je vše, ne?

Kefalín, čo také si predstavujete pod slovom "stejnosměrný posuv" ?

[THresil]

Wolfgang Wolf: výraz "nežádoucí" je jistě dobrý, ale mě zajímá, co se stane se signálem. Jak ho tento stav (toto stejnosměrné napětí) ovlivní, zdeformuje, vzniknou nějaké parazitní signály atd...?

[THresil]

David Kříž: Že střídavý signál, který jde z antény (libovolný počet muxů/kanálů o libovolné amplitudě) k televizi nebo STB by bez stejnosměrné složky byl "samotný", to znamená, že by byl "nakmitaný" na 0 Voltech stejnosměrného napětí. V případě 5 V nebo 12 V se tento střídavý signál "nakmitá/namoduluje" z O V na oněch 5 V nebo 12 V stejnosměrných, takže dojde pouze k posunu, ale ne ke změně samotné střídavé složky...

[David Kříž]

Nic se nikam nenakmitává, výhybka není směšovač. Je to pouze frekvenční sloučení/sdružení do jednoho vedení, různých signálů o různé frekvenci. Stejnosměrný proud má frekvenci 0 Hz. To ještě neznamená, že je to stejnosměrná složka přenášeného signálu. Máte v tom trošku hokej, nastudujte si to. Výhybka není nic jiného, než horní propusť. Směrem k TV propustí jen VF, směrem nahoru propustí vše (SS je směrem k TV odděleno kondenzátorem).

Kdyby to bylo dle vaší teorie, tak se posměšují signály o různých frekvencích a bude z toho jeden velký chaos, k tomu nedochází, signály různých frekvencí se po společném vedení přenášejí bez vzájemného ovlivnění.

Myslím, že řešíte neexistující problém. Prostě napájejte aktivní prvky přes výhybku a prvky seřaďte tak a nechte si vyrobit průchozí/neprůchozí, aby to vše fungovalo. Na žádný BER to nemůže mít dopad, nedochází k ovlivnění namodulovaných signálů.

[THresil]

David Kříž: Myslím, že jsme se trošku nepochopili nebo spíš jsem i přes snahu trošku špatně interpretoval... Samozřejmě, že vím, jaký je rozdíl mezi stejnosměrným a střídavým signálem a je mně jasné, že tento signál je díky kondenzátoru přerušen a přes kondenzátor projde pouze VF signál. Spíš to byla jenom taková teoretická demonstrace, která zřejmě nebyla vhodná.

Nicméně i přes to všechno jsem se zatím nedověděl, jestli jsou nějaké měřitelné podklady k napájení z jednoho místa nebo více míst. Nejde o to, jestli to funguje (fungovat by to mělo vždy - tak i tak), ale jak to funguje. Proto jsem založil toto téma.

A jestli se to zdá někomu jako blbost, že to není třeba řešit, tak dobrá, respektuju i tento názor, třeba je to 100 % pravda.

Je Vám asi jasné, že kdybych disponoval měřící technikou na anténní techniku, tak si to zjistím sám a nebudu se ptát tady, ale bohužel tomu tak není, tak mě to zajímá.

[Jan Bajger]

Jsem silnoproudař a antény jsem dělal pouze jako nutné zlo a později koníček. Svého času jsem sloučil 10 analogových signálů do jednoho kabelu tak, že se vzájemně neovlivňovaly (na obrazovce) a to bez měřicích přístrojů(!). Anténní soustava se musí promyslet. Vždy se navrhne z možných řešení to nejjednodušší, které ale musí plně splňovat zadání. Více napájecích míst znamená více pobíhání po baráku před bouřkou. Po vlastní zkušenosti s úderem blesku do domu, nyní zásadně vypínám napájecí zdroj před bouřkou.

[THresil]

Jan Bajger: Nejjednodušší řešení bývá určitě optimálka z více pohledů, ale jak už zde bylo mockrát napsáno, tak se dost často z různých důvodů volí i kostrbatější cesty (jako signál z vysilače, který je dál a je z něj i slabší apod.).
Samozřejmě, že nejvíc to ovlivní ten, co to řešení vytváří. K tomu nejlepšímu výsledku by mu měly dopomoct měřící přístroje za předpokladu, že má potřebné znalosti využít plného potenciálu měření.

[Jan Bajger]

Doporučuji najít cestu pro jediný napájecí zdroj umístěný na snadno dostupném místě v bytě. Všechny prvky, zesilovače, slučovače, rozbočovače a výhybky mají mít možnost průchodu stejnosměrného napájení a zpravidla takové na trhu jsou. Vzhledem k malým stejnosměrným proudům nevidím potřebu více zdrojů. Výhybka také není žádné složité zařízení. Společné napájení několika výhybek v případě nouze rovněž není nic světoborného.

[Pamětník]

Podle mých skromných zkušeností s úrovněmi nízkých VF signálů a podle selské logiky, bych také doporučoval řešení s jediným společným kvalitním zdrojem napájení. Více míst napájení, podle mne, vyžaduje i více výhybek a žádná z nich nemá nulový útlum a 100% průchodnost užitečného signálu. To sice platí i o aktivních prvcích v rozvodu, že systém jejich napájení po signálovém kabelu také nějaký útlum způsobí, ale tyto "výhybky" mohou být řešeny kvalitněji/složitěji, než klasické externí výhybky. Vícezdrojové napájení může na vedení zvyšovat i síťový brum, který se nemusí projevit na VF signálu, ale až na výsledném videu, nebo audiu. Problém může přinést i jiná zem u zdrojů aktivních prvků v rozvodu a samotného koncového přijímače.

[THresil]

Jan Bajger: Z jednoho zdroje je to určitě nejlepší, v případě, že je dostatečně tvrdým zdrojem, což by dneska neměl být problém.
Já napájím celkem 3 zesilovače. Předzesilovač a zesilovač ANTECH (každý je napájen dvojlinkou, která je připájena na vývody na krabičce a pak spojeno v čokoládce) a pak ten předzesilovač Teroz 30 dB v anténní krabičce přes anténní výhybku Teroz (takže po koxiálním kabelu), která je také napájena ze stejné čokoládky jako ty zesilovače ANTECH.

Sranda je, že mám nejlepší výsledky, ať už podle odsuzovaných teploměrů na STB, ale i z hlediska stabilní kvality příjmu (bez kostiček a jiných poruch v obraze) se zapojením dvou zesilovačů ANTECH za sebou (blíže k STB zesilovač ANTECH >20 dB, vybuditelnost myslím 104 dBuV a předním předzesilovač ANTECH >13 dB), pak už je slučovač atd.. Někteří toto odsuzují, protože se navzájem zesilovače často ovlivňují, ale mně toto řešení funguje daleko lépe, než místo nich samotný linkový třítranzistorový Teroz 30 dB...

[THresil]

Pamětník: Děkuju za názor...