Karlos68 svou odpovědí akorát motivuje k podání fakt, která bolševická propaganda zamlčuje. Jak vlastně vůbec polsko-bolševická válka, zakončená polským vítězstvím 15.08.1920 probíhala?
Připomeňme si, kdy byl podepsán brestlitevský mír: 3. března 1918. Německá vojska se tedy stáhla z dobytách území, a ta nezačali obsazovat žádní Poláci, jak tvrdí všeobecně propaganda sovětské a dnes i putinovské provenince, ale - začala je obsazovat Rudá Armáda. A na žádném ruském území, nýbrž na území Litvy a Běloruska vyhlašovala Litevsko-Běloruskou Lidovou Republiku. A zajisté, na území těchto států žije velký počet obyvatel polské národnosti, to je faktem. Žádná polská armáda, nýbrž tzv. Sebeobrana, polská paramilitární organizace, válčila s bolševickými agresory. Největší a nejdelší boje probíhaly o Vilnus, ten pak v lednu 1919 Poláci opustili, víceméně na radu Dohody, vůči níž byli spojenci. A opět - ona tzv. Lidová Litevsko-Běloruská Republika postupovala.,..a Poláci se opět bránili, cílem bylo zlikvidovat bolševického okupanta, nic více. Dostali se až k Daugavpilsu, ten dobyli s začátkem 1920 pak předali Lotyšsku.
Na jaře 1920 začali bolševici silné koncentrace na severním úseku fronty. Na to Jozef Pilsudski zareagoval rozhodnutím udeřit na bolševika dříve, než udeří on, cílem bylo tedy neumožnit bolševikům nabytí větší bojeschopnosti, nic více, nic méně. Bolševik se stáhl, ztrát v této ofenzívě, končící se až v Kyjevě (to už byl duben 1920) však nedoznal -naopak, na tomto křídle fronty Poláci byli vytlačeni vojskem Buďonného, a na severním úseku vedl ofenzívu generál Tuchačevský (bolševický, i když - pro zajímavost - polského původu. V době pozdějších stalinských čistek skončil na popravišti, to je už u nás známější historie). A odtud se stahovala fronta, plná předtím zvratů, až k Varšavě.
Byla to dlouhá válka, a popis operací, a také politického zázemí, by si vyžadoval více stránek - a to není předmětem tohoto portálu. Zajisté, problémem je, že u nás jde o dějiny neznámé, o nichž je je v českém/slovenském jazyce mizivě málo objektivních materiálů, hlavně pak objektivní faktografie - a tuto mezeru Bohužel zaplňují pořád ještě nejednou klišé bolševické propagandy, přežívající z 50. let minulého století.
Zakončit tento exkurs mohu jedině tím, že politikou těch nejvýznamějších polských osobností, ať Jozefa Pilsudského, tak v nové době Lecha Kaczynského, nebylo žádné "Polsko od moře do moře", ale Polsko nezávislé, cílem jehož zahraniční politiky byla spolupráce států mezi Baltem a Černým a Jaderským mořem, schopná oddolat případným expanzivním snahám komunistické posléze putinovské Moskvy, a současně neservilní vůči socialistům v EU, avšak rovnocenným členem v EU, s cílem spoluutvářet EU nezávislých států a nikoliv EU jako jednoho socialistického superstátu. To se nelíbilo nejen v Moskvě, ale ani v Berlíně....