pane alexi gago. Žádný přesvědčením marxleninista nemůže přistoupit na to, že koupě/prodej znamená, že se strany dohodnou, že vymění/smění vlastnictví zboží/peněz a jsou si fifty/fifty a každý je vlastníkem té směněné věci a už nemá právo na tu věc druhou, pokud není dohodnuto jinak. Tak se považují stále za vlastníky toho, co už jednou vyměnili a vykládají jak "někoho živí/financují". Tak mají marxleninisté zdůvodnění pro vlastní zlodějny, přeci je to "jejich". To s "produktivními/neproduktivními náklady"či reklamou je jen taková vlastně neškodná rozcvička. Vážnější je to s "nadhodnotou" ve mzdě/platu, kdy marxleninisté neuznávají, že mzda/plat je dohodnutou platbou/směnou za jejich práci/pracovní sílu a že jsou se zaměstnavatelem opět fifty/fifty, nikdo nikomu nic nedluží, nikdo nikoho "neživí" - ani zaměstnavatel zaměstnance a naopak. To pak marxleninisté i jejich mírnější soudruzi vykládají, jak zaměstnavatele živí a to mají jako důvod k tomu ho okrást (znárodnit) či "přerozdělovat" jeho majetek.