Jak antenou potlačit nežádoucí příjem?

[Thomas987]

Ještě z dob mládí si pamatuju, jak M.Český kreslil ve své knize vyzařovací diagramy anten. Tedy čím větší zisk, tím byl hlavní lalok užší. Pak směřovaly do boku z každé strany jeden výrazně menší a mezi nimi byl nulový příjem. Nevíte tu někdo,do jaké míry je tohle v praxi účinné, pokud bychom měli případ, že žádaný vysílač a nežádoucí mají stejné výkony a nekomplikovaný terén?

[František Ryšánek]

Jasně... knihy pánů Českých patří v našich luzích a hájích mezi bible. Tuším jsem viděl podobnou a podrobnější bibli v Němčině.

Míval jsem kdysi nějaký prográmek v DOSu nebo raných Windows, kde se spočítala yagi a dalo se počítat i paralelní řazení dvou antén - zadala se boční rozteč a vypadl z toho diagram. Teď už ho nedokážu dohledat... dneska sem tam něco spočítám ve 4nec2, ale to aby si člověk na to napsal ještě generátor konstrukcí, protože přibalený "CAD" je hrozný.

Tady jsou nějaké teoretické vyzařovací grafíky a nomogramy:
http://www.hdtvprimer.com/antennas/ganging.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/silver.html#TAT

V zásadě ta finta je prostá - pokud potřebujete jeden vysílač vytáhnout a jiný potlačit, potřebujete přesné sfázování v užitečném směru a přesnou protifázi = o půl vlny v rušícím směru (na rušícím kanále). Zbytek jsou středoškolské počty s vlnovými délkami a azimuty (něco jako triangulace). Dá se to řešit i graficky na papíře, stačí Vám úhloměr a trojúhelník s ryskou (kvůli kolmicím).

Prakticky to pomůže jenom v "hraničních" případech, tzn. když to "skoro" chodí, tzn. když je rušení citelně slabší než užitečný signál. Pokud máte z obou směrů podobně silný příjem, asi to takhle nevyřešíte. Důvody:

1) přesnost výroby. Jednak byste potřeboval perfektně identické antény a přesně rovnocenné sloučení, což se těžko realizuje. Pokud nejsou oba signály a impedance v bodě sloučení přesně identické, zbyde po složení obou vln nějaké reziduum. Jedna věc je absolutní hodnota úrovně signálu, druhá věc je fáze - protože impedance antén a vedení je komplexní veličina. Dost hezky mi to ukázal NEC když jsem zkoušel cosi optimalizovat: když se Vám v závislosti na frekvenci nebo nějaké laděné délce točí dva fázory, tak je poměrně slušná pravděpodobnost, že se nepovede, dostat i při ideálním sloučení do nuly obě složky komplexního čísla... K tomu si uvědomte, že se sílou signálu se pracuje logaritmicky, a jakýkoli přenos (analogový / QPSK / QAM / OFDM) potřebuje dost velký odstup signálu od rušení, aby kanálem protlačil použitelnou hloubku "bitů na symbol". Resp. návrh přenosových systémů počítá s nějakou konkrétní hloubkou, u DVB-T poměrně velkou... (třeba satelitnímu QPSK stačí míň)

2) odrazy. I kdybyste přesně spočítal a dokonale vyrobil soustavu pro ideální příjem ze žádaného směru a potlačení v rušícím směru, odrazy od všeho možného v terénu Vám nějakou úroveň signálu do soustavy zanesou...

Zkuste použít dvě ostře směrové antény (každá sama o sobě potlačí odrazy a boční příjem) a boční roztečí doladit potlačení v rušícím směru - možná to klapne, možná nikoli.

[Vladimír Dráb]

Za analogu jsem toto řešení čas od času použil, vždy úspěšně. Jenže vždy to bylo spíš laborování s anténami, slučovači a zesilovači. Pokud si chcete hrát dejte se do toho. Nedovedu si představit, že by dnes v době satelitního příjmu byl nějaký zákazník tak šílený, aby investoval do tohoto řešení, když výrazně levněji pořídí satelitní komplet.

[Horal]

Ještě z dob mládí si pamatuju, jak M.Český kreslil ve své knize vyzařovací diagramy anten. Tedy čím větší zisk, tím byl hlavní lalok užší. Pak směřovaly do boku z každé strany jeden výrazně menší a mezi nimi byl nulový příjem. Nevíte tu někdo,do jaké míry je tohle v praxi účinné, pokud bychom měli případ, že žádaný vysílač a nežádoucí mají stejné výkony a nekomplikovaný terén?

Jedná se o tzv. sfázování antén, návodů je na netu docela dost, dokonce lze zakoupit i "hotové komponenty". Problém je ale v tom, že jako laik bez potřebného vybavení nevidíte všechny parametry signálu, ale jen ukazatele síla/kvalita. Hledání vhodného stanoviště na střeše za účelem dosažení co nejlepších výsledků by možná mohlo přinést úspěch a stačila by třeba jen jedna vhodně umístěná anténa (bez měřáku se to těžko šetří). A ne každý má na střeše míto pro nějaké "anténní monstrum".
V určitých případech se "nežádoucí" signál dá eliminovat odstíněním (např. komínové těleso, ventilace apod), prostě anténa se za něj do jisté míry "schová".
Jinak platí co napsal kolega Dráb. Jde o to, aby se třeba zbytečně nemarnily finance, když výsledek může být nejistý. Obzvlášť třeba při dálkovém příjmu, kdy řadu let vše funguje a najednou někdo začně vysílat v místním multiplexu na stejném či sousedním kanále a je rázem tma.

[František Ryšánek]

Jo - "někdo zapne nový multiplex poblíž a rázem je tma" - toto se pravidelně stává i v místech, kde nejde o echtovní dálkový příjem. Třeba se jenom snažíte chytit Bukovku na kdekoli v Ústí nad Labem - přímá vzdálenost 12 km, přímá viditelnost je ve městě málokde (je v ďolíku). Z Bukovky svítí mux 1-2-3, různě po městě další snad už taky tři. Toho se nedomáknete, pokud se nepodíváte spektrákem :-( Navíc pak aby si každej domů kupoval vaničku s kanálovými vložkami (pokud to nechytí bez zesilovače).