Anankastická porucha osobnosti
Perfekcionismus, rigidita v oblasti cítění, myšlení a chování, dodržování pravidel, detailismus, usilování o dokonalost i v běžných záležitostech jsou hlavními znaky anankastické poruchy. Osoba vyžaduje, aby se jeho podmínkami řídili i ostatní, přitom sami jsou často nedochvilní. Jsou také velmi pracovití, i když v práci nenacházejí hlubší smysl. Další vlastností je neschopnost vcítit se do prožívání a potřeb druhých lidí. Strach z neúspěchu, přílišná morálnost, konvenční rigidita, kritičnost vůči sobě i ostatním, lakota apod. jsou dalšími charakteristikami jedinců s anankastickou poruchou. Tuto poruchu také provází komplikované interpersonální relace a znehodnocení profesního úsilí.
Anankastická porucha postihuje 2 % (Koenigsberg, 1985) až 22 % psychiatrické populace (Cooper, 1987) a je častější u mužů. Typická pro výskyt této poruchy je rodinná predispozice.
Obranné mechanismy proti frustracím a zvýšené psychické zátěži jsou projekce, emoční izolace a reaktivní výtvor. Projekce byla popsána u paranoidní poruchy osobnosti. Izolování afektu způsobuje upadání do stavu pasivity, jelikož redukuje citové investice. Reaktivní výtvor znamená, že jedinec maskuje původní nevhodnou emoci či tendenci vybudovaným postojem a chováním (srov. S. Cakirpaloglu, 2006, s. 35-36).
Typické projevy anankastické poruchy osobnosti:
Perfekcionismus a ulpívání na bezvýznamných detailech, což má za následek neefektivní a nízkou pracovní výkonnost;
Nadměrné a úzkostlivé dodržování pravidel a řádů, zabývání se detaily, důsledkem čehož chybí celkový náhled na situaci;
Snaha přinutit ostatní dodržovat v práci stejná pravidla, která používá on sám;
Ostražitost k jiným, moralizování;
Podceňování možností a schopností druhých lidí;
Posedlost prací a pracovním výkonem na úkor ostatního společenského života a mezilidských vztahů;
Neschopnost učinit určitá rozhodnutí či zaujmout určitý postoj a názor na věc;
Chudé vyjadřování emocí;
Shromažďování bezvýznamných předmětů, spořivost, lakota.
