Kvůli úspoře filmové suroviny se kdysi dávno rozhodlo, že film bude mít 24 okének za vteřinu. Dost na to, aby pohyb nebyl trhaný, ale málo na to, aby pohyb byl krásně hlaďounký. S digitální revolucí starost o filmovou surovinu zmizela, ale co se nestalo - podíl HFR pořadů v televizní produkci se paradoxně snížil. Ano, HFR-kem myslím, i těch "obyčejných" televizních 50i. Pokud se podívám do produkce ČT o 10 let zpět, prakticky vše bylo v 50i. Vyjímku tvořilo snad jen pouze několik inscenací + seriál Josef a Ly, co byly točeny na film. Nyní? Dramatická tvorba jede prakticky výhradně v 25p, přidávají se dokumenty, hudební koncerty a dokonce i life-style magazíny. Je to trend a již to tak zůstane, přičemž v HFR budou jen přenosy, zpravodajství a publicistika? Nebo se to brzo naprosto otočí a bude se všechno práskat v HFR? Jenže je tu ještě vlastně jedna věc - sice by se nespotřebovávalo 2x více filmové suroviny, ale 2x větší datová náročnost, 2x delší rendering, protože "podvůdek" jménem 50i asi příliš k big sensor kamerám "nepasuje". A k tomu všema ta okolnost, že to dost možná málokdo ocení a zbytek se ofrní, "že to vypadá, jak video".
