reklama

Autor Téma: Anténní soustavy, rada  (Přečteno 11333 krát)

Dolinak

  • Stálý člen
  • ***
  • Příspěvků: 177
    • Zobrazit profil
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #15 kdy: 16. 10. 2013, 07:51:13 »
Ještě bych dodal, že příjem může značně ovlivňovat Krašov. Takže bych vzdálenosti volil tak, aby se Krašov vešel do minima.
Ve čtyřech letech mi můj první obvod se žárovkou a plochou baterkou nefungoval.

Ten drát byl SMALTOVANÝ!

Reklama

  • Stálý člen
  • *****
  • Příspěvků: 0

reklama



Petr Novotný

  • Člen
  • **
  • Příspěvků: 76
    • ICQ komunikátor - 344050323
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #16 kdy: 16. 10. 2013, 10:58:58 »
Ještě bych dodal, že příjem může značně ovlivňovat Krašov. Takže bych vzdálenosti volil tak, aby se Krašov vešel do minima.
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D


Dolinak

  • Stálý člen
  • ***
  • Příspěvků: 177
    • Zobrazit profil
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #17 kdy: 16. 10. 2013, 20:23:30 »
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D

Postupoval bych dle modrého AR B 1/1982
Ve čtyřech letech mi můj první obvod se žárovkou a plochou baterkou nefungoval.

Ten drát byl SMALTOVANÝ!


ivovi

  • Profík
  • *****
  • Příspěvků: 1 522
    • Zobrazit profil
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #18 kdy: 17. 10. 2013, 10:04:29 »
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D
Vodorovnou vzdalenost anten volte jako lichy nasobek delky L = (vlnova_delka/2)/sin(rozdil_azimutu).


Vl.Kebrle

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 13
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #19 kdy: 17. 10. 2013, 10:30:57 »
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D
Vodorovnou vzdalenost anten volte jako lichy nasobek delky L = (vlnova_delka/2)/sin(rozdil_azimutu).


Ta vodorovná rozteč  antén d vyjde dle trigonometrického vzorce d = (2n+1). λ/(2 sin⁡φ),  čili lichý násobek podílu   λ/(2 sin⁡φ ), kde ⁡φ je úhel, pod kterým dopadá Krašov.   sin⁡φ nám vyjde z kalkulačky v nástrojích Windowsu (i pro tupé úhly), porovnáme-li vodorovnou rozteč antén s grafy ing. Českého, kterými jsem příspěvek začal, pak nám z toho (2n+1) vyjde 3 ....čili
d = 3 . λ/(2 sin⁡φ ).  Ovšem pozor! Zde se to neuplatní tak přesně jak z toho  příkladu z Weidingu pod Hoher Bogenem. Tam je "odrušován" od Wendelsteinu Dillberg, který má stejnou polarizaci, zatímco v případě Budějic je Wendel vertikální a Krašov horizontál, v takovém případě  by se  o útlum měla postarat polarizace (teoreticky bude přes 10 dB, až 16 dB), ale záleží jak dalece může být signál depolarizován odrazy...
 :)       

Reklama

  • Stálý člen
  • *****
  • Příspěvků: 0

reklama



Vl.Kebrle

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 13
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #20 kdy: 17. 10. 2013, 17:28:47 »
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D
Vodorovnou vzdalenost anten volte jako lichy nasobek delky L = (vlnova_delka/2)/sin(rozdil_azimutu).


 

Ta vodorovná rozteč  antén d vyjde dle trigonometrického vzorce d = (2n+1). λ/(2 sin⁡φ),  čili lichý násobek podílu   λ/(2 sin⁡φ ), kde ⁡φ je úhel, pod kterým dopadá Krašov.   sin⁡φ nám vyjde z kalkulačky v nástrojích Windowsu (i pro tupé úhly), porovnáme-li vodorovnou rozteč antén s grafy ing. Českého, kterými jsem příspěvek začal, pak nám z toho (2n+1) vyjde 3 ....čili
d = 3 . λ/(2 sin⁡φ ).  Ovšem pozor! Zde se to neuplatní tak přesně jak z toho  příkladu z Weidingu pod Hoher Bogenem. Tam je "odrušován" od Wendelsteinu Dillberg, který má stejnou polarizaci, zatímco v případě Budějic je Wendel vertikální a Krašov horizontál, v takovém případě  by se  o útlum měla postarat polarizace (teoreticky bude přes 10 dB, až 16 dB), ale záleží jak dalece může být signál depolarizován odrazy...
 :)     


A tak po oznámení místa příjmu mě napadá: Jaký je z toho Wendelsteinu v Budějicích vůbec signál? Na www.dvbtmap.eu jsem se podíval na profil terénu mezi Budějicemi a Wendelsteinem (příloha)  na jedné straně vzdálenost Wendelsteinu kolem 250km. Těžiště  závěsu antén vysílače je v úrovni 1888 m n.m. Ale: cca 30 km před Budějicemi terénní překážka s dost  velkým převýšením místa příjmu! To převýšení  terénu na trase signálu v praxi nevadí tolik, záleží, v jaké vzdálenosti od  vysílače či od místa příjmu převýšení terénu je, a jak je vysoké. Teprve čím blíže a čím vyšší, tím se šance vytrácí. Tak jak to vidím na nákresu terénního profilu (viz), pokud půjdou z Wendelu kanály 34 (mux RTL) a 35 (mux ZDF), pak další kanály Wendelu (které dle publikovaného  fota jsou už nad pásmem, které jsou ty yaginy schopny přijímat), tj., 48 (mux Pro7). 52 (mnichovský mux), 54 (mux ARD) a 56 (mux Bayern Süd) budou mít tím větší útlum, čím vyšší kanál, a z obrázku překážky to vypadá, že růst útlumu směrem k vyšším kanálům bude hodně strmý!). To je jedna stránka věci. Druhou je ta, že signál nejspíše bude mít úniky (to je nad 100 km v takovém terénu už dost zřetelně pozorovatelné i na televizoru/set-top-boxu). Na to pozor! Co může být rizikem: Čím větší rozměry anténního systému, tím může být únik hlubší, a to i v úsecích pár minut - chvíli signál bude mít i dobrou jakkost (MER, BER), za chvilku padne. Může být únik i selektivní (část kanálu a tím část nosných vypadne). I to se může stát. K čemu vlastně dochází: K tomu,  že jednak signál se šíří povrchovou vlnou (k tomu dík vysokánské nadmořské výšce vysílacích antén "dojde" tato vlna klidně až do Čech, může se přes ostrý horský hřeben i částečně lámat!)...A další složka signálu se šíří rozpadem v troposféře. A ta je většinou nestabilní! Na přijímací anténu dopadá tedy (vektorový) součet povrchové vlny a troposférické vlny. A protože ta vlna přes tropo má od antény k anténě delší dráhu, a ta délka u té troposférické složky se navíc mění, skládají se obě složky signálu jednou ve fázi, podruhé i třeba v protifázi. Příjem je dobrý, jakmile je troposféra v klidu, což moc často nenastane. Navíc ovšem u "vysokohorských" vysílačů ( právě Wendelstein. nebo rakouské Innsbruck/Patscherkopfel či klagenfurtský Dobratsch, nebo slovenská Králova Hola) se může stát, že se jejich antény octnou ve vrstvě troposférické inverze, a pak  jejich signál doletí i hezkých pár set km daleko. Co z toho plyne: Než se rozhodneme budovat takový anténní systém, a začlenit jej do rozvodu v našem domě, třeba je vyšetřit ten příjem z dlouhodobého hlediska, třeba se ujistit, zda signál i za nejhorších příjmových podmínek je na takové úrovni,  že nepadne. A také pak třeba prozkoušest nejlépe proměřit signál ve větším prostoru kolem místa zamýšlené instalace antén či jejich systému - právě že z důvodů nehomogenity elmg. pole (tak to je další věc, stává se to v členitém terénu  - je-li tomu  tak, pak antény velkých rozměrů (Bohužel ten jejich zisk má k tomu rozměru přímou úměrnost) mohou zklamat - nebudou plně využity. Tím spíše systém.
Nechci tímto odradit od pokusu! Jen upozorňuji na možná rizika. Východiskem je výběr takových antén či takového systému,  u kterých se "co nejvíce dB zisku" vejde do co  nejmenší kolem nich  opsané pomyslné koule. Příjem Wendelsteinu je zajímavým pokusem a i vzdor takové překážce, jaká je na obrázku - stojí za to.  Vlastně mohu poukázat na částečně podobný praktický případ  - Trutnov/Černá Hora  v obci Stronie Słąskie. Vzdálenost sice něco přes 100 km, ale v hluboké díře v masivu polské strany Král.  Sněžníku. ˇUniky jsou, dají se zvládnout (ovšem na českém muxu3  k60 už to je také "na draka". Přičítám výskyt signálu vysoké výšce krkonošské Černé Hory, zkrátka  částečně i do té terénní díry ještě "svítí".

Na závěr slučovaní? Kleď má kanály 22, 25, 32, 39, 49  a ještě lokální mux Včelká k29 ..Směr Kletě bude nepatrně odlišný od směru na Wendelstein (na ní asi je to síto, že?). Třetí anténa by byla na Linec/Lichtenberg 37, 43 - anebo je zájem o regionální muix c na k51? Na Wendelstein možní bude i 30 dB  zesílení, čili za tém prvním zesilověčem ještě jeden "slabší" (od Terozu typ 413, pak slučovač kanál Wendelu 34-35 plus druhý vstup rest...Ta propust slučovače 34-35 by měl mít strmé boky!  A do restu možná budete potřebovat zádrž na bezdrát internet (hlavně CDMA, na 463.5 MHz, používají jej UFON a Telefonika O2). Mám za to, že Kleť budete mít nejméně 60 dBµV, takže nebude ten útlum propustě a slučovače  (dohromady na více než 6-7 dB tolik vadit, pokud by vadil, tak mezi zádrž internetu a větev "rest" slučovače další Teroz typ 413, ale pokud nezapojujete ty muxy do nějakého většího více větveného rozvodu mělo by to stačit. Budete ještě připojovat  Lichtenberg?
Doufám, že jsem téma plně vyčerpal, děkuji za trpělivost při čtení více řádků
 :)     


Petr Novotný

  • Člen
  • **
  • Příspěvků: 76
    • ICQ komunikátor - 344050323
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #21 kdy: 18. 10. 2013, 16:22:28 »
Děkuji za vyčerpávající a zajímavou odpověď. Co se týká sígnálu, Wendel pozoruji již cca 3 roky, pravidelnost jsem nezjistil. Co se týká toho grafu, tak sedí naprosto přesně. Ke mě je to 232km. Ten nejvyšší vrchol je Kleť. Z
mojeho přijímacího místa je Wendel. jen pár stupňů nalevo od ní. Když to shrnu, tak z 80-90% je signál stabilní po celý den, což je na tu vzdálenost celkem s podivem. Na úniky jsem si už zvykl a snažím se je co nejvíce minimalizovat. Nikdy nebylo nic měřeno. Pouze zkoušeno anténou v ruce.

Co se týká muxů, 3/4 jich je nepoužitelných. V současné době je to takto: K34 se dá příjímat za normálních podmínek v pohodě,
za inverze je to horší(Krašov nebo i "zezadu" Krásné) K35 je hotovo, ničí ho Javořice, která je zde bez problémů přijímatelná. K48
je ovlivněn silným vedlejším kanálem z Kleti(49) a jako bonus ještě Sušickým Svatoborem. K52 taktéž velmi ovlivněn Svatoborem,
objeví se málo kdy. K54 byl do nedávna nejstabilnějším. To od spuštění Políkna u J.H neplatí. Nyní téměř nechytatelný. K56 je
ještě nadějný a chystám na něj též soustavu.

Brotjacklriegel u mě bohužel nejde. >:( ač za analogu jsme pravděpodobně z něho chytali BR.

A slučování? To je tak trochu už komplikované. Mám 3 slučovače. Lichtenberg samozřejmě přijímám také. Jen na fotce nejsou antény vidět. Musejí být na balkóně, abych se vyhl paneláku. Tedy: slučovač1, 29,32 + 37,43 + 51 slučovač2 22,25,27 + 34 + 39,49 + 52, 54, 56. K27 je konverze 52/27 konvertorem KMSD. Chytám na 52K Svatobor kvůli ZAKu. No a slučovač3 je hybridní abych sloučil ty dva předchozí. Trochu složitější, ale jde to. Vše teroz.

P.S to síto je už sousední dům.


Vl.Kebrle

  • Nováček
  • *
  • Příspěvků: 13
    • Zobrazit profil
    • E-mail
Re:Anténní soustavy, rada
« Odpověď #22 kdy: 18. 10. 2013, 17:27:53 »
Děkuji za vyčerpávající a zajímavou odpověď. Co se týká sígnálu, Wendel pozoruji již cca 3 roky, pravidelnost jsem nezjistil. Co se týká toho grafu, tak sedí naprosto přesně. Ke mě je to 232km. Ten nejvyšší vrchol je Kleť. Z
mojeho přijímacího místa je Wendel. jen pár stupňů nalevo od ní. Když to shrnu, tak z 80-90% je signál stabilní po celý den, což je na tu vzdálenost celkem s podivem. Na úniky jsem si už zvykl a snažím se je co nejvíce minimalizovat. Nikdy nebylo nic měřeno. Pouze zkoušeno anténou v ruce.

Co se týká muxů, 3/4 jich je nepoužitelných. V současné době je to takto: K34 se dá příjímat za normálních podmínek v pohodě,
za inverze je to horší(Krašov nebo i "zezadu" Krásné) K35 je hotovo, ničí ho Javořice, která je zde bez problémů přijímatelná. K48
je ovlivněn silným vedlejším kanálem z Kleti(49) a jako bonus ještě Sušickým Svatoborem. K52 taktéž velmi ovlivněn Svatoborem,
objeví se málo kdy. K54 byl do nedávna nejstabilnějším. To od spuštění Políkna u J.H neplatí. Nyní téměř nechytatelný. K56 je
ještě nadějný a chystám na něj též soustavu.

Brotjacklriegel u mě bohužel nejde. >:( ač za analogu jsme pravděpodobně z něho chytali BR.

A slučování? To je tak trochu už komplikované. Mám 3 slučovače. Lichtenberg samozřejmě přijímám také. Jen na fotce nejsou antény vidět. Musejí být na balkóně, abych se vyhl paneláku. Tedy: slučovač1, 29,32 + 37,43 + 51 slučovač2 22,25,27 + 34 + 39,49 + 52, 54, 56. K27 je konverze 52/27 konvertorem KMSD. Chytám na 52K Svatobor kvůli ZAKu. No a slučovač3 je hybridní abych sloučil ty dva předchozí. Trochu složitější, ale jde to. Vše teroz.

P.S to síto je už sousední dům.


V případě rušení místním silným signálem v případě, kdy jsou vyčerpány všechny možnosti částečně potlačit (ale v míře už  vyhovující) silný signál sousedního kanálu úpravou vyzařovacího diagramu antény (resp. použitím dvou nebo čtyř antén v rovině), pak je dalším prostředkem konverze...To jsou speciální konvertory, konvertující kolizní dvojici kanálu na nižší kmitočet, na kterém se nasazují   SAW  filtry (SAW = Surface Acoustic Wave, čili filtry s povrchovou akustickou vlnou). To je už finančně nákladná záležitost. Taková zařízení vyrábí pár firem, v ČR někdo ze specialistů navštěvující tyto stránky nejspíše zná zařízení Polytron, mohu jako dalšího výrobce uvést Fracarro (s plnou vervou se snaží o trh v Polsku, reklamy a nabídky v téhle branži tam lze potkat na každém kroku). jako nejlacinější uvedu MCP-UU, "Mast Channel Processor",  v Polsku jej lze koupit za cca 370 PLN, 1 PLN je cca 6 CZK. Soustavu na 7 kanálů za něco přes 2700 PLN, ale to už je spíše na montáž STA na pensionech, činžácích atp.
 http://www.fracarro.com/international/download/prodottitvsat/mastequipment/Data%20sheet%20MCP.pdf
 na tomto  linku  by měl být ke stažení popis MCP-UU   
 :)


 

reklama