Vážený pane generální řediteli.
Obracím se na Vás v záležitosti, která se v několika posledních měsících, zejména po ukončení přenosů z letních olympijských her, stává velmi často diskutovanou mezi televizní-mi diváky. Současně se jedná o totožnou záležitost, která přímo úměrně nabývá na významu v souvislosti s rozšiřováním terestrické digitální sítě 4, v níž Česká televize šíří (zatím) jeden ze svých programů – program ČT1 HD. Takže - ano, mé psaní, jak již zcela jistě tušíte, se týká, před pár lety svým způsobem ještě pouze obdivovaného, avšak tehdy nedostižného „fenoménu“, digitálního (ne)vysílání programů obrazové kvality HD v pozemních sítích.
Na počátku televizní digitalizace byla vyřčena přemíra líbivých slov, jež slibovala leccos. Superlativy se rozhodně nešetřilo, a tak „lidový“ divák, třebaže s jistou dávkou opatrnosti, docela oprávněně očekával snad přímo i technické zázraky prezentující se prostřednictvím desítek programů rozličných stanic („chytaných na proutek“ někde v pokojích) na jeho televizní obrazovce. Jaká je skutečnost, víme asi všichni. A tak se, raději, nemíním zabývat kdejakými „maličkostmi“, které proces digitalizace provázely, respektive dodnes provázejí; dovolím si pozastavit se, i když poněkud detailněji, pouze u jedné z nich, která ovšem již vůbec „maličká“ není, neboť léta batolecího věku zanechává úspěšně za sebou...
Česká televize si oprávněně zaslouží uznání. Uznání za to, jak proces přechodu z analogového vysílání na vysílání digitální odvážně akceptovala, jak jej doslova „hrnula“ kupředu, a to i za cenu předčasného opouštění analogových kmitočtů programu ČT2, jež v důsledku generovalo očividné ztráty sledovanosti. Nejen já se domnívám, že nebýt České televize, s digitalizací bychom se, poněkud s nadsázkou napsáno, patlali dokonce snad i dnes. Avšak taktéž se domnívám, že vedení ČT jakoby spuštěním posledního vysílače veřejno-právního multiplexu uzavřelo na poli pozemního vysílání pozlacenou, vítěznou bránu, od níž vzápětí ztratilo klíč, a nebo jej kamsi velmi dobře uschovalo. Škoda, že jej nehledá, aby onu pomyslnou bránu odemklo… Neboť za ní spatří statisíce diváků jistě hodných toho, aby jim už nastálo byla nabídnuta možnost sledovat vysílané pořady prostřednictvím obrazové technologie HD, aniž by kvůli tomu byli nuceni přecházet například k satelitním operátorům.
Pozemní televizní vysílání má v České republice za sebou takřka šedesátiletou historii, která zdaleka nekončí. Vždyť minimálně pro 50 % domácností je tato platforma dominantní. A mnohé další ji využívají pro druhý či třetí televizní přijímač. Přesto je ze strany České televize tento nesporný fakt přehlížen. Jistě – za vším hledej peníze, říká se. Avšak tento argument právě v případě ČT tak nějak kulhá. Televizní kolos, který všichni prostřednictvím koncesionářských poplatků hradíme, televize s ročním rozpočtem na straně příjmů takřka 7 miliard Kč, nemá k dispozici několik desítek miliónů Kč neboli cca 1 % z celkové příjmové částky, aby bylo možno dva HD programy šířit zatím ještě ve volných sítích MUX3 a MUX4? Tomu lze sotva uvěřit… Nehledě na to, že představitelé jak ČRa, tak i firmy DB, jsou jistě ochotni o konkrétních cenách jednat. Ostatně byly to právě ČRa, které avizovaly šíření HD programů v testu pokročilého systému DVB-T2 až rok a půl na vlastní náklady takřka pro 75% obyvatel. Že tyto plány zhatili úředníci ČTÚ, aniž by k tomu měli relevantní důvod, a že se ČT nikterak neangažovala, aby takováto tristní situace nenastala, nemožno přehlížet. A to tím spíše, že (bohužel) v dané chvíli neexistuje reálná „politická“ možnost (nikoliv technická, ta samozřejmě ano), aby byl stávající veřejnoprávní multiplex převeden ze dne na den z kompresního standardu MPEG-2 do standardu MPEG-4, čímž by se v tomto muxu uvolnilo dostatek místa i pro dvě „hádéčka“ za totožný peníz... Nyní tedy není k dispozici jiná cesta, jak zajistit stálé vysílání HD programů pro většinu obyvatel ČR, než iniciovat jednání s firmou DB i s ČRa. Vedení České televize by se rozhodně mělo touto cestou vydat a nesetrvávat s pokrokovou obrazovou technologií pouze v platformě satelitní, případně kabelové. X-násobně vyšší počet diváků je totiž závislých pouze na možnostech terestrického příjmu (zejména v případech bytových domů se STA) vysílání nikoliv jen ČT. Oprávněně se proto ptají (i hněvají), proč je Česká televize přehlíží, respektive odkládá šíření HD programů pozemními vysílači až někam do let 2016-2017...? De facto pro diváka nejdražší televize v ČR, kterou povinně každý měsíc platí prostřednictvím koncesionářského poplatku, „nemá na to“, aby své HD vysílání doručila dominantní přenosovou platformou do všech domácností, což je docela podivné… ?
Domnívám se proto, že logickým prvním krokem by mohlo, a nebo spíše mělo, být jednání mezi ČT a ČRa o zařazení programu ČT sport HD do MUX 3. Jelikož ČRa činí ve prospěch šíření HD již několik let pozitivní, vstřícné kroky, není vyloučeno, že by přistoupily k další propagaci této technologie v součinnosti s ČT „za pakatel“ takřka po celém území ČR zatím i jen v systému DVB-T. Existuje-li (jako že existuje) reálná šance budoucího již plně hra-zeného vysílaní programů ČT (SD i HD) v multiplexu DVB-T2 právě prostřednictvím ČRa, pak nepochybuji o tom, že by k oboustranně výhodné dohodě již v této chvíli (mezi ČT a ČRa) nedošlo. ČRa mají zájem programy ve standardu HD vysílat, diváci mají zájem je přijímat, nadto všechny televizní přijímače na současném trhu (zhruba od konce roku 2010) jsou již běžně osazovány tunery schopnými HD vysílání v kompresi MPEG-4, v systému DVB-T, zpracovat.
Nicméně za zcela prioritní otázku považuji zachování vysílání alespoň programu ČT1 HD v multiplexu 4 i v roce 2013, případně v letech dalších až do okamžiku spuštění nové digitální sítě ČT v normě DVB-T2. Je pochopitelné, že stranou zájmu vedení ČT o pokračování již hrazeného vysílání ČT 1 HD operátor tohoto multiplexu, firma Digital Broadcasting, s.r.o., v případě objevivšího se nového platícího zákazníka program ČT1 HD ze své sítě vyřadí, jako se už nedávno stalo se sportovním kanálem ČT4, kdy do multiplexu vstoupila TV Nova se svým Fandou. Pokud k takovémuto kroku skutečně dojde, neboť dosud nic nenasvědčuje tomu, že by vedení ČT modifikovalo svůj odmítavý postoj finančně se podílet na pozemním vysílání „hádéček“, řady zklamaných i naštvaných diváků se záhy jistě ozvou... Ostatně v internetových diskuzích se objevily na dané téma rozličné postřehy, jejichž nepřehléd-nutelným mottem je přání, aby terestrické vysílání ve vysokém rozlišení zůstalo zachováno. Za všechny diskutující si dovolím volně citovat alespoň jeden z názorů: …ty HD v mux4 jsou samozřejmě to nejcennější, co v něm je…
Vážený pane generální řediteli, o problematice vysílání HD programů je zcela jistě možné psát poměrně rozsáhle. Nicméně nehodlám popisovat x stran formátu A4 různorodými souvislostmi, jelikož se domnívám, že základní myšlenku, respektive důvod mého psaní, jsem dostatečně vysvětlil. Přesto se všeobecného shrnutí, případně doplnění zásadních faktů, nezamýšlím vzdát:
Digitální vysílání přijímá na „hlavním“ televizoru cca 50% domácností pozemní cestou, to znamená, že i programy České televize. Zemské digitální vysílání DVB-T tedy má v rámci ČR dominantní postavení.
Česká televize jakožto veřejnoprávní instituce, která na svůj provoz získává finanční prostředky takřka výhradně z povinně hrazených koncesionářských poplatků, by měla respektovat, jaký způsob příjmu televizního signálu mezi obyvatelstvem převažuje a dle této skutečnosti prioritně zajišťovat vysílání svých programů, a to nikoliv pouze v obrazové technologii SD, nýbrž rovněž i v obrazové technologii HD. Ostatně takto je koncipován Zákon o České televizi, který jednoznačně určuje prioritu šíření vysílání v rámci zemské digitální sítě. Zákon o České televizi se sice nezabývá technickými nuancemi obrazových technologií SD či HD, přesto je vhodné mít na paměti, že HD vysílání lze na konci roku 2012 již oprávněně označit jako standard; v dané chvíli sotva můžeme neustále hovořit jakoby o „luxusní nástavbě“, jež má své minoritní místo jen a pouze kdesi na satelitu nebo v kabelové distribuci.
HD vysílání by nemělo být ze strany televizních stanic, tedy i České televize, opomíjeno ani v případech, kdy se nejedná o šíření „čistého“, nativního HD, nýbrž jen tzv. přepočítaného SD. Zobrazovací panely televizních přijímačů HD ready, a zejména pak full HD (jiné už takřka ani nejsou k mání), totiž zcela evidentně poskytují, mají-li k dispozici převedený signál SD/HD, jemnější, detailnější strukturu obrazu s elimi-novaným šumem vůči „normálním esdéčkovým mazaninám“. Proto neobstojí poměrně častá argumentace, proč dosud ne HD v terestrice, respektive proč se stále jeví z hlediska zejména financování jakožto přepychová zbytečnost, že nativních HD pořadů je k dispozici pomálu. Takováto konstatování rozhodně nejsou na místě, nejsou konstruktivní alternativou vedoucí k naplnění oprávněných očekávání diváků naladit na svých televizorech „hádéčka“ kdykoliv již nyní, nikoliv až v horizontu xxx let…
Přesto, a nebo spíše právě proto, že v současné době začíná být v digitálních multiplexech 3 a 4 „těsno“, jejich kapacita zřejmě velmi brzy bude naplněna platícími zákazníky, mělo by vedení ČT urychleně zahájit jednání minimálně s firmou Digital Broadcasting s cílem zachování vysílání programu ČT 1 HD v multiplexu 4, a to nikoliv jako „promo akce“, nýbrž jako vysílání řádné až do okamžiku spuštění nového veřejnoprávního multiplexu v normě DVB-T2.
Jelikož, bohužel, v momentě zahájení „ostrého“ provozu vysílání DVB-T (listopad 2008) prostřednictvím finálních kmitočtů i finálních složení multiplexů nebyl v ČR z různých, a po pravdě řečeno rovněž z realistických důvodů, zvolen formát videa v kompresním standardu MPEG-4, ač tak s ohledem na velmi blízký budoucí vývoj na televizním trhu s jistým rizikem „kraválu“ prozíravě učiněno být mohlo, ocitá se Česká televize již na konci roku 2012 v situaci, kdy ve stávajícím veřejnoprávním multiplexu nemá místo ani na připravovaný dětský kanál, natož na vysílání žádaného HD. Česká televize by se proto opět měla stát „hnacím motorem“ rozvoje vysílací technologie DVB-T2 a všemi vhodnými dostupnými prostředky usilovat o co nejdří-vější vznik veřejnoprávního multiplexu 2. Slova jednoho z čelných představitelů ČT procesu digitalizace „…DVB-T jsme museli, DVB-T2 můžeme“, neobstojí. Jakékoli otálení již jen a pouze generuje příští zmatky či nepřehlednost, kde se co vlastně vysílá, respektive vylučování HD programů z prioritní přijímací platformy.
Faktickou argumentaci, že televizorů či set-top-boxů schopných zpracovat DVB-T2 signál se v této chvíli v českých domácnostech nachází zcela zanedbatelné minimum, jistě je vhodné brát v potaz. Avšak vysílání v 50. letech 20. století bylo taktéž zahájeno, aniž by penetrace tehdejších černobílých „krabiček“ byla z jakéhokoli úhlu pohledu uspokojivá. Analogický stav nastal v 70. letech v počátcích barevného vysílání a nebo začátkem 21. stolení v souvislosti se zaváděním „digitálu“. A tutéž „historickou spojitost“ můžeme spatřit i nyní v kontextu s vysíláním testů v normě DVB-T2, které se tak či onak jeví jako nevyhnutelné. Ostatně tuto skutečnost potvrdil v nedávné době i ministr průmyslu a obchodu ČR p. Martin Kuba. Nehledě k tomu, že nejprve musí být v éteru k dispozici předmětný signál, a teprve poté lze očekávat již běžnou dodávku přijímačů do obchodní sítě s tunery DVB-T2 a jejich pozvolné pronikání do domácností coby přirozená obměna.
Je nasnadě, že souběhu vysílání DVB-T/DVB-T2 se Česká televize „nějaký ten pátek“ nevyhne. Tím spíše ale nechápu, proč se celá věc oddaluje, proč se ČT celou svou vahou veřejnoprávní instituce nepřipojila k záměru ČRa spustit, a docela dlouhou dobu na jejich vlastní náklady, experimentální multiplex DVB-T2 s pokrytím co nejrozsáhlejšího území republiky zhruba od května t.r. Jsem přesvědčen, že v tandemu s Českou televizí by si ČTÚ netroufl k iniciativě ČRa přistupovat vágně až direktivně a doslova „švejkovsky“, jelikož stávající způsob testu DVB-T2 v Praze a do konce r. 2012 i v Plzni je, slušně řečeno, na hlavu postavený. Přístup, jaký vedení ČTÚ zvolilo, generuje o poznání nepříznivější situaci, před kterou tak „prozíravě“ i „starostlivě“ varoval předseda ČTÚ, že totiž je nezbytné ochránit diváky, aby se nestali rukojmími ČRa, a proto celoplošné vysílání DVB-T2 už v roce 2012-2013 nepřipustí?!? Diváci se tedy sice nejspíše nestanou rukojmími ČRa, ale rukojmími ČT zcela jistě, pakliže vysílání programu ČT1 HD v dohledné době v MUX 4 zanikne a v MUX 3 se program ČT sport neobjeví…
Stávající nejistota, „Jak to s HD v pozemáku dopadne“, je tím větší výzvou vedoucí ke standardnímu zachování i postupném rozšiřování terestrického vysílání HD obrazu, čím více Česká televize investuje do nových technologických zařízení - HD studia, HD přenosové vozy apod. Totiž nenacházejí-li se na konci celého řetězce (výroba-přenos-sledování) ti, jímž je výsledný produkt určen, a kteří jej koneckonců každý měsíc platí, v řádově stotisícových až miliónových počtech, pak do značné míry investice ztrácejí v daném čase smysl; jejich hodnota velmi záhy atrofuje v marginálii, neboť garantovaný přístup k zamýšlenému výstupu - ke sledování pořadů v nativním HD - má v kontextu s dosavadní politikou ČT týkající se distribuce signálů nízké procento diváků…
Vážený pane generální řediteli, na počátku televizní digitalizace byla vyřčena přemíra líbivých slov, jež slibovala leccos. Superlativy se rozhodně nešetřilo. O vizi nádherného, detaily prokresleném barevném obrazu, o jakém se nám v dobách analogu ani nesnilo, taktéž. Bylo by proto nanejvýš žádoucí i chvályhodné, aby Česká televize zaujala v pelotonu HD čelnou pozici a onen „nádherný obraz“ neboli všechna svá současná i budoucí „hádéčka“ doručovala už nastálo do každé domácnosti v ČR. Avšak že takovouto odůvodněnou představu není možné uvést v život stranou terestrického vysílání, je více než pouze zdánlivě zřejmé…
S úctou a pozdravem P. K.