Ahoj,
dnes jsem provedl třetí měření polských multiplexů v lokalitě Praha Krč na střeše paneláku asi 50 m nad zemí. Vskutku bych nečekal po informacích, které zde byly prezentovány, že naměřím naprosto excelentní signál MUXu 2 na K37.První měření jsem prováděl již minulý týden a to na anténu TVA21-60 /original plzeňské síto/.
Výsledek : Signál T6VA 21-60 v úrovni kolem 30 dBuV, ovšem BER se bez předzesilovače před měřicí televizí / UnaOhm EP2500/ pohyboval na úrovni lepší než exp-3, chvílemi i -4, což je už vzhledem k nevelké měřené úrovni, šumu přístroje a pro dálkový příjem velmi solidní signál....(!!) Dnes jsem přesměroval anténní čtyřce, které sloužilo do minulého týdne na příjem vysílače K37 Nova Karczma pro TVP 2 do STA. Analogový signál K37 zde byl do poslední chvíle také velmi solidní, průměrná úroveň kolem 40 dBuV,jen slabně rušeno šumem, jinak K37 zde není ničím jiným rušený, rušení, které se tu občas vyskytlo, bylo charakteru spíše dálkového příjmu, občas nějakým opravdu vzdáleným DVBT a někdy analogem téhož programu TVP 2, občas také nějaký radar..Všechno takové rušení je na analogu velmi dobře vidět na rozdíl od příjmu DVBT....Signálu z N. K. bylo o něco méně než byl resp. ještě je analog k35 z TX Sněžné Jámy, zde signál mírně poklesl po poslední úpravě tohoto vysílače a nyní se pohybuje přijímaná úroveň K35 někde v rozmezí 47-48 dBuV ,z měřicího síta jsem tu naměřil asi 44 dBuV. V minulosti tu bývalo ze čtyřčete 50 až 52 a někdy až 54 dBuV. Je to ovšem stále málo na to, aby byl dostatečný odstup vůči rušení DVBT z Klínovce, který zde sice není silný, antény jsou vůči němu dokonale odstíněné, ale poměr nějakých 30 dB je u analogu málo na to, aby byl signál aspoň přijatelný,KLínovec je příliš silný, vyzařování směrem na Prahu je víceméně maximální a samozřejmě se vzrůstající výškou místa příjmu je signál značně silný, anténa fakticky nabírá odrazy rušivého signálu zejména od různého typu oblačnosti už ze směru přijmu, odstup rušení silně závisí na oblačnosti nebo pohybu front, různá vlhkost a teplota vzduchu v různých výškách vytváří dielektrická rozhraní s různou permitivitou , od kterých se signály snadno odráží. U těch Poláků ovšem ať bude výška přijímací antény nad zemí jakokoliv vysoko, signál moc nevzroste, protože je vyzařování z vysílače potlačené, na TX SJ je odtud už te´d přímá viditelnost. Po říjnové úpravě AS také mírně poklesla úroveń signálu na K30, asi o 5 dB a zcela zmizel příjem kanálu 47 Polsat a i K48 MUX 1. Viz dále. Anténní čtyřče pro K33 až K37 už tu mám více jak 20 let, je složené ze 4 Yagi antén typu Kovoplast 2033. Po přesměrování na vysílač Sněžné jámy je zde nyní stabilní úroveň MUXu 2 kanál 37 nějakých 37 až 39 dBuV a BER spolehlivě exp.-4 bez předzesilovače !!! , přičemž faktická kvalita přijmu je ještě nejméně o řád lepší.Po zařazení předzesilovače se eliminoval vlastní šum měřicího přístroje a kvalita BER vzrostla na řád exp-5 , chvílemi i -6,tedy 98 - 100% , což je excelentní kvalita odpovídající místnímu příjmu !!! /Tolik tu nemám ani od Pařízka na K42 a to je vysílač odtud na Novodvorské asi 2 km (!!) Předzesilovač je kanálový, na vstupu je MOSFET BF988, pak tříobvodová propust a za ní KF 966, zisk PZ je asi 26 dB, F cca 1.5 dB.
Za to kanál 48 MUX 1 nyní zcela zmizel a je nepřijímatelný. Před úpravou polského vysílače zde běžel v STA celkem slušně, nainstaloval jsem to hned, když mux 1 spustili, anténa TVA 21_60 s přídavnými direktory, které zvedly signál ještě asi o 1.5 dB , je dosud umístěná z boku věže domu, aby byl odstíněný Krašov. Příjem byl na původní vysílač Sněžné jámy v mé STA docela solidní, jen s občasnými výpadky. Průměrný BER byl asi 2-5 exp-3,na boxu nějakých 57 až 52 %, víceméně na hranici odstupu rušení kolem minus 20 dB, kvalita značně zhoršená interferencí od Krašova , bez rezervy, při poklesu BER pod asi 5 až 7exp-3 již signál vypadával. Pro informaci na settopbpoxech hodnotě BER kolem 1exp.-2 odpovídá kvalita na % stupnici někde mezi 40 až 50 % a je to hranice přijímatelnosti při typu 64 stavové modulace s FEC 3/4, signál se již často kouše. U nás mají ČRa tuším FEC 2/3, tedy lepší modulaci, vynikající příjem je pak ORF muxů v jižních Čechách , kde při modulaci 16stavové stačí i velmi slabý signál pro nerušený příjem.Výrazně robustnější modulace, velmi odolná šumu, různým fázovým chybám oscilátorů jak v STB tak v různých konvertorech STA a konečně asi i ve vysílačích.
Experimentálně se dá snadno ověřit, jaký odstup musí být pro DVBT signál, který ruší jiný DVBT vysílající na stejné frekvenci. Vyšlo mi jako minimum asi 20 dB, měřil jsem to tak, že jsem smísil dva DVBT signály - jeden originál mux 1 z pražského Cukráku a druhý byl mux 2 také z Cukráku, ale přes konvertor přeložený na stejnou frekvenci, takže to nebylo SFN. Přes hybrid a nastavitelný atenuátor jsem to připopojil na měřící televizor a settopbox a těch asi minus 20 dB bylo pro chybovost BER cca 2exp-2, kdy to ještě bez kousání hrálo,na boxu něco přes 40 % , ale FEC modulace DVBT byl při tom experimentu 2/3, pro 3/4 musí být ten odstup větší..... U těch POláků to opravdu potřebobalo BER alespoň něcoexp-3.Nutno také pro objektivitu konstatovat, že kolik přístrojů, tolik různých BER, ale řádově to nějak na exponent souhlasilo..
Uvedené změřené úrovně DVBT přijmu z antén jsou v dBuV, měřeno jako efektivní úroveň kterékoliv nosné z DVBT spektra. Není to tedy úroveň přepočtená z výkonu celého spektra DVBT na jedinou vlnu, jak se také častěji uvádí, pak by byla hodnota asi o 12 -15 dB vyšší podle typu modulace a šířky pásma.Absolutní úroveň je pro různá měření a pokusy podle mého názornější, přesně říká, kolik dBuV nebo uV kde skutečně je.... Při porovnávání a stejném výkonu DVBT a analogového vysílače bychom pak tímto absulutním měřením u analogového TX , kde měříme jen úroveň signálu jediné nosné obrazu, naměřili více.
SIgnál na K48 byl před úpravovou vysílače úrovňově ze síta TVA 21-60 někde kolem 32-35 dBuV, nyní je zde jen nějakých 23 dBuV, možná ani to ne, spíše změ´t rušení z Krašova a nějakých zbytků ze Sněžných jam, zajímavé je, že signál je výrazně silnější ve svislé rovině, to je nějakých 26 dBuV (co kde svisle vyzařuje právě ze směru na SJ ??) , ale na příjem vzhledem k rušení bohužel málo. Těžko spekulovat, co je toho příčinou, je to však značný nepoměr vůči K37.
Vyzařovací diagram ze Sněžných jam je s potlačením v jednotlivých úhlech od JV až na Z na naše území . Uvádět publikované vyzářené výkony vysílačů je pak v té souvislosti velmi zavádějící. Polákům jsem kdysi napsal přímo na Emitel do Varšavy, aby mi sdělili nějaké parametry vysílačů K35 a K30 na stanovišti Sněžné jámy. Bylo mi odpovězeno, že oba původní vysílače TVP 1 a TVP 2 jsou typu Zarat ( TX dodávaly velmi solidní analogovou modulaci, obraz byl ostrý, velmi dobře promodulovaný a fázově věrný s vynikající předkorekcí sk. zpoždění, bez kontúr, bez odrazů na svislých hranách scény a s vynikající rozlišovací schopností. ) a mají výkon 10 kW. Tedy vlastní vysílače - při měření do umělé zátěže. Co s tím udělá vysílací anténa, to je úplně jiná věc. V úhlu na naše území má vysílací anténa nepochybně záporný zisk - potlačení, to, co tu chytáme je zadní lalok, úhlově může být velmi členitý a mohou tam být i hluboká minima v některých diskrétních úhlech, kde se nějak "potká" signál v protifázi z různých anténních dipölů. Také je to závislé na frekvenci, v širokopásmovém AS je víceméně nemožné, aby bylo potlačené vyzařování kmitočtově nezávislé, je jen pod nějakou stanovenou mezí, např. -30 dB (reálně v širších úhlech více dost těžko, leda že by tam stála ještě za tím dost velká železobetonová stěna ) , může být na té hranici, ale v některých diskrétních úhlech a pro některé kmitočty i hluboko pod.Tím se dá vysvětlit, proč je příjem někde možný a jinde ne, by´t je na vysílač z mnoha míst přímá viditelnost.
Srovnejme příjem např. s Černou horou nebo s Ještědem. Příjmové podmínky v Praze jsou přibližně srovnatelné nebo mírně lepší v porovnání s Poláky , úroveň DVBT signálu na K40 z ČH je zde za stejných podmínek měření nějakých 65 - 67 dBuV. Výkon vlastního DVBT vysílače bohužel neznám , podle dostupných info má být 10 kW (??) . A vysílání AS ČH je do Čech maximální - tedy stovky kW EIRP. Jak na Sněžné jámy , tak na ČH mám ze střechy paneláku v jižní části v Praze přímou viditelnost. Analogu z ČH na K23 i na K40 tu bývalo k 80 dBuV, analogu od Poláků nějakých cca 45, tedy potlačení vyzařování jejich AS na naší stranu může být tedy právě někde kolem 30 dB, plus mínus hrubým počtem, a´t už vlastní porovnávané výkony obou samotných vysílačů jsou 5kW nebo 20 kW /výkonově 5 a 20 kW je "jen" 6 dB !!chyba přibližného výpočtu rozhodně není velká, můžeme pro zjednodušení říci, že výkony vlastních vysílačů jsou stejné, analogu na ČH bylo 20 kW // Při uvážení, že Sněžné Jámy jsou přece jen nepatrně dále a signál musí projít ještě po náhorní plošině Krkonoš a přes Zlaté návrší, pro tento signál podle všeho není volná Fressnelova zóna, také mají Poláci podstatně nižší stožár, pak přijímaná úroveň cca o 30 až 40 dB nižší odpovídá deklarovanému potlačení vyzařování ve srovnání s naší ČH, kde signálu do Prahy opravdu nic nebrání a vyzařování AS je maximální . Další otázka je, jaký vliv má okolní terén a kopce. Této skutečnosti také nasvědčuje to, že polarizace polského vysílání na K37 i na obou analogových kanálech je i nyní /a byla vždycky v historii už na tři různé AS, i pro K48 / mírně stočená od horizontálu, při naklonění antény doleva signál nepoklesne v odpovídající míře a v analogovém obrazu jsou patrné výrazné duchy na obou programech TVP 1 i TVP 2.K stočení polarizace vysílání může měřitelně dojít jen při odrazu od šikmo skloněné překážky - tedy úbočí hory, jinak to není v takové míře možné. Polský signál se totiž zřejmě odráží o okolní kopce Krkonoš - hlavně o Vysoké kolo nebo Violík a další , AS je projektován, aby vysílal v co nejširším úhlu na pol. území a vysílání podél st. hranice není až moc potlačené, vyzařovací diagram zde byl kdysi publikován. I kdyby útlum odraženého signálu od kopců byl přes 30 dB, spíše 40, tak je ten odražený signál nezanedbatelný vůči signálu přímému ze zadního směru z potlačeného vyzařování jejich anténního systému, konečně druhý přístroj , kterým jsem tady také měřil /Televéz/ ukazoval nějaká slabá echa, jenže tato měření osobně považuji za dost velkou duchařinu, navíc tento přístroj považuji za dost nepovedený , má velmi blbě udělané zobrazení i ovládání proti přístroji s CRT obrazovkou, takže ty výsledky u DVBT přijmu opravu nelze brát vážně, ale duchy v analogovém obrazu jsou jasným důkazem, nemohou v místě příjmu jinak vzniknout... Tím se dají ty jasně viditelné odrazy vysvětlit - jsou více jak o půl snímku (!!) . Navíc v cestě na Prahu stojí přímo na vysílači věž - anténa je až za ní ve směru do Polska. Kromě výše uvedené domněnky, že vysílání na K48 do Prahy se nyní nachází v totálním minimu vyzařování vysílače na hlavní AS po jeho říjnové úpravě / signál poklesl o více jak 10 dB/ , je ještě možná spekulace, že se opravdu na K48 a i K47 vysílá na nějaké ne definitivní provizorium, třeba na dolní část hlavního AS nebo na další AS který je umístěný z boku budovy vysílače směrem do PL nebo něco takového (??) . Opakovaně naměřený a dnes opět potvrzený rozdíl v příjmu K48 a K37 je totiž naprosto propastný...../ 38 a 23 dBuV !!, zcela bezchybný vs. nepoužitelný příjem / Mohl by nám snad někdo /nejlépe z Emitelu/ něco napsat....
Honza
