Nedávno jsem se dostal ke kopii útržku, kde měl Jára Cimrman rozpracovanou studii televizního vysílání. Že lze krom zvuku přenášet i obraz, předpokládal dávno před prvními televizními pokusy. Na útržku toho mnoho nebylo, ale přece se některé jeho nápady dochovaly. Zaujalo mě pár věcí:
1. S názvem se příliš nezdržoval, pracovně svému dílu říkal prostě Rozhlasobraz.
2. Obrazovku jako takovou neznal, každý měl mít doma promítačku a plátno.
3. Frekvenčně plánoval vysílat zhruba v rozsahu krátkých vln, tak, aby signál zachytilo co nejvíc domácností.
4. Zjistil, že ani horizontální, ani vertikální polarizace není to pravé ořechové; chtěl zavést polarizaci tzv. dvojitou diagonální, kterou pracovně nazval vlny X. Z jediného vysílače (který by sám pro sebe potřeboval menší vodní elektrárnu) o výkonu 2x 100.000 kW by svými "vlnami X" pokryl celou zeměkouli.
5. Výsledný obraz měl být samozřejmě barevný, zvuk mono nebo kvadrofonní. Stereo považoval za zbytečný mezičlánek.
6. Řešil i problematiku "prostorového obrazu" (dnes prostě 3D), ale zde zápisky bohužel končí.
Kde už mohla televize být, kdyby se tenkrát "jelo" podle jeho plánů...