Multiplex 3 - zkušenosti (Ještěd, Krásné, Praděd)

[Karel Cibulka]

Jestli to Lukášovi jde tak to vypadá na tohle

[Karel Cibulka]

  To samý tady ve Stupně 

[Karel Cibulka]

A pak se zakřivením země 

[Pamětník]

ovšem se zakřivením země to vypadá jaksi jinak

Pokud by se místo příjmu přesunulo z přechodu ulice na Zeleném pruhu (260 m/m a anténa na zemi = 0 m) na střechu paneláku na Jižáku, kde Lukáš bydlí, také by ten profil vypadal jinak a mohl by jen potvrdit, že se přece jen TV vlny trochu ohýbají s terénem.

[Karel Cibulka]

  CHybka se vloudila,bodl jsem to někam,nezoomoval jsem to blíže  děkuji za upřesnění 

[Karel Cibulka]

  Takže tady Lukáš přijímá ten Praděd,na ten zlomek výkonu je to úctihodný výkon příjmu viz fotky,snad jsem se trefil hodnoty co nejbližší,takže zřejmě se signál lehce láme na tu dálku =)

[Pamětník]

K dokonalosti už chybí jen správně nastavit výšku přijímací antény nad zemí. To číslo 0 se tam objeví defaultně a uchopením myší se dá posunout nahoru na přibližnou výšku.

[Karel Cibulka]

  díky asi to zase o něco ztenčí ten přesah kopců a to lámaní je o něco menší a taky je zase menší ten přesah kopce =) 

[Petr PetrK]

Já se tedy, pánové, zrovna nepovažuji za odborníka na šíření elektromagnetických vln na velké vzdálenosti, přesto mi tak nějak "logicky" vadí při posuzování terénního profilu varianta výhradně se zakřivením Země, která zcela pomíjí skutečnost, že se vlny přece nezaboří "čumákem" kamsi pod zem... Když nebudu uvažovat terénní překážky a lámovost či ohýbání vln za nimi, tak přece více-méně kopírují zemský povrch. Jinak by příjem na velké vzdálenosti byl sotva možný.  Vlny by skončily svou pouť po několika desítkách km v hlubinách Země, aniž by vůbec byly nuceny překonat ("projít") nějakou vyvýšeninu - kopec.  Možná ale nemám pravdu... Upřímně řečeno - již jsem se párkrát zamýšlel, jaká varianta je vlastně použita při výpočtu pokrytí na mapách. Bez zakřivení Země (s přímým profilem) by byly výsledky, domnívám se, dosti zkeslené. Vnitřním pocitem dávám proto přednost terénnímu profilu se zakřivením Země, ale současně s vlnami nad ním, tzn. na příslušné mapě ponechávám aktivní oba "zelené bodíky", tj.  zakřivení Země + refrakce.  Co považujete za správnější - objektivnější, jakou variantu?  A netušíte náhodou, která je použita na mapách pokrytí?   Díky za názory a přeji dobrou noc. A nebo dobré ráno...? 

[Karel Cibulka]

Já se tedy, pánové, zrovna nepovažuji za odborníka na šíření elektromagnetických vln na velké vzdálenosti, přesto mi tak nějak "logicky" vadí při posuzování terénního profilu varianta výhradně se zakřivením Země, která zcela pomíjí skutečnost, že se vlny přece nezaboří "čumákem" kamsi pod zem... Když nebudu uvažovat terénní překážky a lámovost či ohýbání vln za nimi, tak přece více-méně kopírují zemský povrch. Jinak by příjem na velké vzdálenosti byl sotva možný.  Vlny by skončily svou pouť po několika desítkách km v hlubinách Země, aniž by vůbec byly nuceny překonat ("projít") nějakou vyvýšeninu - kopec.  Možná ale nemám pravdu... Upřímně řečeno - již jsem se párkrát zamýšlel, jaká varianta je vlastně použita při výpočtu pokrytí na mapách. Bez zakřivení Země by byly výsledky, domnívám se, dosti zkeslené, tak jako i v případě bez zakřivení. Vnitřním pocitem dávám proto přednost terénnímu profilu se zakřivením Země, ale současně s vlnami nad ním, tzn. na příslušné mapě ponechávám aktivní oba "zelené bodíky", tj.  zakřivení Země + refrakce.  Co považujete za správnější - objektivnější, jakou variantu?  A netušíte náhodou, která je použita na mapách pokrytí?   Díky za názory a přeji dobrou noc. A nebo dobré ráno...? 

Myslíte že signál šíří Lukovitým spůsobem,takový ohyb?no nevím,nevím ale nezdá se mi to přinejmenším reálné? 

[Karel Cibulka]

  To spíš věřím rovnější verzi  takže se může mírně ohýbat signál,takže DX příjem 

[Karel Cibulka]

  trochu jsem opravil články,zabodl jsem jaksi vedle,takže oprava na správné místo 

[Petr PetrK]

To spíš věřím rovnější verzi  takže se může mírně ohýbat signál,takže DX příjem 

No jo, ale v rovnější verzi se vlny "zaryjí" do země. Pokud se ohýbají, jako že ano,pak musí zákonitě kopírovat zemský povrch, což, pravda, připomíná luk. Zkrátka nevím, a proto by mne velmi zajímal názor člověka znalého dané problematiky včetně názoru (konstatování), jaký terénní profil je brán v potaz v případě generování map pokrytí signálem z toho kterého vysílače. Ostatně v nápovědě na příslušném webu, jak postupovat v případě modelování terénního profilu, je taky zobrazena mapa "s lukem". Možná se jedná pouze o náhodu, možná o záměr autora nepřímo upozornit, jaký terénní profil pro šíření vln lze považovat za nejobjektivnější. Ale jak už jsem několikrát psal - nevím, nejsem si jistý, proto se snažím zjistit, s jakými názory, respektive vědomostmi, se mohou podělit jiní "diskutéři".   

[Pamětník]

... mi tak nějak "logicky" vadí při posuzování terénního profilu varianta výhradně se zakřivením Země, která zcela pomíjí skutečnost, že se vlny přece nezaboří "čumákem" kamsi pod zem... Když nebudu uvažovat terénní překážky a lámovost či ohýbání vln za nimi, tak přece více-méně kopírují zemský povrch. Jinak by příjem na velké vzdálenosti byl sotva možný.  Vlny by skončily svou pouť po několika desítkách km v hlubinách Země, aniž by vůbec byly nuceny překonat ("projít") nějakou vyvýšeninu - kopec.  Možná ale nemám pravdu...

Jako i v jiných technologických otázkách, ani šíření elektromagnetických vln není zcela černobílé. Většina vysílačů nevysílá do země, ale horizontálně směrem k obzoru. Proto se může stát, že v těsném okolí vysokého vysílače je signálová tma (přesně podle optických zákonů = pod svícnem býva tma). Většina kmitočtů, na kterých se dnes vysílá televize, se bohužel převážně šíří jen přímočaře. Pouze za určité situace (kombinace teploty a vhhkosti vzduchu v přízemní vrstvě) se mohou částečně vlny ohýbat k zemi, ale i naopak, do kosmu. To, co předpokládáte u šíření signálu Vy, tedy ohyb vln při zemi, platilo donedávna u navigačního systému OMEGA. Tento systém, jen spoluprací pouhých 8 (slovy osmi) majáků, rozesetých po  celé Zeměkouli, dokázal na cca 10 kHz zásobovat navigační systémy po celé Zemi. Kmitočet a výkon prý dokázaly jedním impulsem obkroužit Zeměkouli i několikrát. Také původní vysílání TV na kanálech 1 a 2 přinášelo pro DX-many většinou v létě dálkové příjmy až z tisícikilometrových vzdáleností. Na dnes používaných kanálech se TV signál lépe šíří za obzor zejména tehdy, když překážka má ostrou hranu. Na ní se signál "rozkládá" a část se může vyzářit za hranou zpět k zemskému povrchu.

Omlouvám se skutečným odborníkům na šíření TV vln za velmi zjednodušené a ne zcela přesné vysvětlení překážek a podmínek v dálkovém příjmu dnešního DVB-T. Někomu i tato forma ale může posloužit.

[Pamětník]

No jo, ale v rovnější verzi se vlny "zaryjí" do země. Pokud se ohýbají, jako že ano,pak musí zákonitě kopírovat zemský povrch, což, pravda, připomíná luk.

O žádné "lukovité" šíření TV vln se nejedná. To je jen grafická kombinace spojnice místa vysílání a příjmu při odlišných horizontálních a vertikálních meřítcích. Pokud by to bylo v poměru 1:1, obrázek by byl téměř nečitelný. Vlny se tedy nezarývají do země, ale je pravdou, že pokud byste dokázal vybudovat správně tunel terénem který stíní přímé spojnici antén, potom by se dosah příjmu významně zvýšil. Přirozený fyzikální efekt, nešíření za obzor, nám umožňuje koordinovat vysílací frekvence a výkony TV vysílačů tak, aby vůbec bylo možné v různých oblastech šířit signál odlišných stanic. Pokud by to tak nefungovalo, muselo by třeba pro celou Evropu stačit jen těch asi 40 kanálů a to by v žádném případě nemohlo stačit pro nerušenou distribuci signálů existujících stovek a tisíců rozmanitých TV stanic.

Další přirozenou "ochranou" před neomezeným šířením TV vysílání spočívá v efektu útlumu signálu s dálkou. Ten vztah je popisován jako zmenšováním úrovně signálu se čtvercem vzdálenosti. Čili při dvojnásobné vzdálenosti je pokles úrovně 2²=4, při čtyřnásobné vzdálenosti příjmu je už signál jen šesnáctina (4²=16). Laicky řečeno, signál se postupně se vzdáleností "ředí", třeba stejně jako kouř z komína. Zkrátka fyzika má své zákony a ty se uplatňují ve všech přírodních i umělých dějích.