Vada, že spočívá v nesouladu výstupních parametrů LINE OUT s normou.
To už zase plácáme pojmama, že?
Dneska je „linkou“ kde-co. Autobus, telefon…
Linkový, je pojem ze studiové techniky a má jasný význam 1,55 Voltů efektivních (
kdo čteš, zapřemýšlej proč takové číslo) do 600 Ohmů, pro atenuaci. Což prakticky odpovídalo nejen studiovým rozvodům, ale hlavně měření, poctivými analogovými měřáky cejchovanými v užitečných VU (Volume Units). Základ byl položen, ostatní na něj lehce navázalo.
A protože amerikánce v Evropě nemáme rádi, jako základ jsme zvolili nikoli takto „komplikovaný“ napěťový výstup/vstup a místo něj definovali ve slavné (víceméně německé) Hi-Fi normě (
‚kontrolní otázka, šoudruzi:‘ Jaké měla číslo?) vazbu a to proudovou, nikoli napěťovou! Jó, Edison by měl radost.
Takže s touto profesionální definicí kypřit pole SPOTŘEBNÍ elektroniky… dobrý fór. (Už vidím panímámy za pultem v Lidlu)