úhlopříčka v palcích je součástí názvu každého televizoru a stopy poděl třema a máš rychlý náhled.
Ale hlavně, nebral bych to jako dogma. Autor grafu asi chtěl co nejnázornější graf. Ale už na první pohled vidím několik úskalí:
1) graf uvažuje jen vnímání barev, pro výraznou jasovou složku jsou výsledky jiné, lepší.
2) graf zřejmě předpokládá pasívní zdroj světla objektu, pro aktivní (typické použití doma) jsou zase výsledky jiné.
3) graf málo zahrnuje lidské vidění a vnímání, spíš se zaměřuje na robota s kamerami místo očí
4) graf neuvažuje stav software (médií), technika nyní jasně předbíhá technologii (což je dobře, aspoň máme nad čím mudrovat)
Autorovi se nedá upřít dobrý úmysl. Asi by chtělo se podívat na zdroj, uvažované podmínky, jaké aplikace. Citace je neobsahuje. Máte-li někdo chvilku, doplnit tyto údaje by bylo zajímavé.
(Jak krutě si zahrává autor s čtenářem-laikem, ukazuje i nešťastné použití toho „p“ v určení rozlišení). Vyhání nás z pole poznání do hájemství víry. Už vidím, jak „poučený zákazník“ halasně argumentuje na prodavače v obchodě, jakou že úhlopříčku a rozlišení MUSÍ mít.
Já zastávám názor, že jediné, univerzálně použitelné pravidlo je subjektivní názor, někdy i více lidí než jednoho. Výpočty a teorie jsou dobré pro přednáškové místnosti na školách, praxe vyžaduje víc.
