reklama

reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - František Ryšánek

Stran: 1 [2] 3
16
Děkuji za reakci od místního znalce :-) Ono když mám Bukovku mírně za kopcem, a tímtéž směrem kdesi na hoteláku nebo v Malátovce na přímou viditelnost svítí LTE, tak se nemůžu úplně zlobit, že mám parádní příjem. Toho LTE. A kdybych zkusil lovit odraz od Střížáku, tak chytím především odpadní multiplex, co nakonec rozsvítily ČRA na ideálně situovaném dřívějším vykrývači na Klíši. Garbage in, garbage out.

Prudit ČTÚ a lobbystický cluster mobilních operátorů? Chuj s nima. Jako že jsem freetard a sluníčkář, tak tato bitva mi připadá už dávno prohraná :-( Aspoň jim trochu okopávat kotníky? Asi nejsem dost velkej rebel. Vítězí peníze milionů nadšených zákazníků co potřebujou na matlavé destičce všude ssebou fakebuk, teploměr nemají za oknem ale na webu na Kočkově apod. A když chtějí televizi, zaplatí kabelovce.

Vhodnou zádrž si radši do svého bastlu osadím sám. Dokud jsme na údržbu antény zvali "někoho jiného", nechoval se k ní jako ke své vlastní - koaxy vlály ve vzduchu jak záclony apod. Možná byl problém v tom, že "někdo jiný" se těžko bude za nula peněz vyžívat v krasopisu :-)

LTE zádrž od pana Poštulky už mi na dvou jiných místech dost pomohla. Ta zádrž je potřeba každopádně, a třeba si tam zároveň někde najdu nějaký vakl nebo vodu. Kdyby ta šikmá temena K58 a K62/63 nebyla tak blízko u sebe, vypadalo by to jako zbloudilá čvtrtvlnná odbočka... Popravdě se tak chová i anténa (dvojče) mimo přímý směr. Vyzařovací diagram se s frekvencí dost mění. Z minulých pokusů vím, že když točím dvojčetem, stěhují se mi napříč spektrem viditelné "nuly". (Ono je to vidět i na simulaci ve 4nec2 - animovaný sweep napříč pásmem.) V této souvislosti si dost věřím, že se mi závěs dvojčete nehnul. Závitová tyč zakouslá do stožáru drží docela fest. No uvidím.


17
Dobrý den vespolek,

možná jsem jenom línej vylézt v tom nečase na střechu a vylít vodu z kabelů :-)
Už pár let se trochu starám v naší bytovce o STA a za téměř nula peněz ji držím ve stavu, kdy já a pár dalších skromných sousedů můžeme chytat prakticky všecko co svítí kolem v pozemním éteru. Když se rozsvítilo DVB-T, byly tu tři muxy, teď už jich tu svítí šest a shora dotírají tři příděly LTE...

Protože nemám vanu s kanálovými vložkami, ale jenom domovní zes + nějaké předzesíky pro pár kanálů, a protože před lety, když jsem to stavěl, ještě nesmrdělo všude kolem LTE, nemám předzes pro K58 ošetřený proti LTE (od 790 MHz výš). Takže poslední dobou držím zisk domovního zesu trochu níž, než bych býval chtěl (abych ho nepřebudil signálem LTE, které vlastně nechci). V létě jsem nouzově srovnal úrovně různých blízkých muxů tak, že jsem otočil antény s ohledem na maximální potlačení silných blízkých vysílačů (do té doby jsem mířil přímo na vysílač, pro maximální zisk užitečných signálů). Tímto způsobem se mi podařilo dosáhnout docela rovnoměrných úrovní... a bylo to možná naposled :-)

Dneska mě překvapilo, že kanál 58 má citelně nižší úroveň než dřív. Přitom LTE si drží stejnou úroveň. Žeby provozovatel trochu ubral výkon na Bukové hoře? Přiložím dva snímky spektra: jeden z léta, druhý dnešní. Asi ještě pořídím odlaďovač LTE a uvidíme. Snad mi to umožní přežít do příchodu DVB-T2. Pak bude opět všechno jinak.

Ten slabší kanál 58 může znamenat problém na mé anténě - jenom mě mate, že LTE je nadále silné, a kanály 55 a 51 taky. Díky za případné názory :-)

F.Ryšánek
Ústí n.L. - Všebořice

18
Jinak na skutečně kruhovou polarizaci funguje např. anténa typu "quadrifilar helix", tzn. čtveřitá šroubovice, ještě se rozlišuje pravotočivá vs. levotočivá, a tuším napájená zepředu vs. zezadu...

19
Jo - "někdo zapne nový multiplex poblíž a rázem je tma" - toto se pravidelně stává i v místech, kde nejde o echtovní dálkový příjem. Třeba se jenom snažíte chytit Bukovku na kdekoli v Ústí nad Labem - přímá vzdálenost 12 km, přímá viditelnost je ve městě málokde (je v ďolíku). Z Bukovky svítí mux 1-2-3, různě po městě další snad už taky tři. Toho se nedomáknete, pokud se nepodíváte spektrákem :-( Navíc pak aby si každej domů kupoval vaničku s kanálovými vložkami (pokud to nechytí bez zesilovače).

20
Jasně... knihy pánů Českých patří v našich luzích a hájích mezi bible. Tuším jsem viděl podobnou a podrobnější bibli v Němčině.

Míval jsem kdysi nějaký prográmek v DOSu nebo raných Windows, kde se spočítala yagi a dalo se počítat i paralelní řazení dvou antén - zadala se boční rozteč a vypadl z toho diagram. Teď už ho nedokážu dohledat... dneska sem tam něco spočítám ve 4nec2, ale to aby si člověk na to napsal ještě generátor konstrukcí, protože přibalený "CAD" je hrozný.

Tady jsou nějaké teoretické vyzařovací grafíky a nomogramy:
http://www.hdtvprimer.com/antennas/ganging.html
http://www.hdtvprimer.com/ANTENNAS/silver.html#TAT

V zásadě ta finta je prostá - pokud potřebujete jeden vysílač vytáhnout a jiný potlačit, potřebujete přesné sfázování v užitečném směru a přesnou protifázi = o půl vlny v rušícím směru (na rušícím kanále). Zbytek jsou středoškolské počty s vlnovými délkami a azimuty (něco jako triangulace). Dá se to řešit i graficky na papíře, stačí Vám úhloměr a trojúhelník s ryskou (kvůli kolmicím).

Prakticky to pomůže jenom v "hraničních" případech, tzn. když to "skoro" chodí, tzn. když je rušení citelně slabší než užitečný signál. Pokud máte z obou směrů podobně silný příjem, asi to takhle nevyřešíte. Důvody:

1) přesnost výroby. Jednak byste potřeboval perfektně identické antény a přesně rovnocenné sloučení, což se těžko realizuje. Pokud nejsou oba signály a impedance v bodě sloučení přesně identické, zbyde po složení obou vln nějaké reziduum. Jedna věc je absolutní hodnota úrovně signálu, druhá věc je fáze - protože impedance antén a vedení je komplexní veličina. Dost hezky mi to ukázal NEC když jsem zkoušel cosi optimalizovat: když se Vám v závislosti na frekvenci nebo nějaké laděné délce točí dva fázory, tak je poměrně slušná pravděpodobnost, že se nepovede, dostat i při ideálním sloučení do nuly obě složky komplexního čísla... K tomu si uvědomte, že se sílou signálu se pracuje logaritmicky, a jakýkoli přenos (analogový / QPSK / QAM / OFDM) potřebuje dost velký odstup signálu od rušení, aby kanálem protlačil použitelnou hloubku "bitů na symbol". Resp. návrh přenosových systémů počítá s nějakou konkrétní hloubkou, u DVB-T poměrně velkou... (třeba satelitnímu QPSK stačí míň)

2) odrazy. I kdybyste přesně spočítal a dokonale vyrobil soustavu pro ideální příjem ze žádaného směru a potlačení v rušícím směru, odrazy od všeho možného v terénu Vám nějakou úroveň signálu do soustavy zanesou...

Zkuste použít dvě ostře směrové antény (každá sama o sobě potlačí odrazy a boční příjem) a boční roztečí doladit potlačení v rušícím směru - možná to klapne, možná nikoli.

21
Na satelit: nikdy jsem to nezkoušel, nicméně tunery používané v donglech s RTL2832U mají horní konec podporovaného pásma běžně na 1700 nebo 1900 MHz. To by na zobrazení MF z talíře mohlo stačit - sice to nesahá až do 2 GHz jako sat přijímače (a navíc dongle může mít zakázaná okna frekvencí), ale mohlo by to být lepší než drátem do oka. Jiná věc je, že z DVB-T donglu nepoleze napájení pro LNB ani Diseq-C ovládání. Leda si nějak rozbočit/odbočit odposlech ze svodu ke skutečnému satelitnímu přijímači. Směrovat podle toho talíř bych asi nechtěl, když skenujete široké pásmo tak si mezi dvěma refreshi obrazovky dáte kafe - leda snad nastavit šířku pásma třeba 20-30 MHz na známém kanálu, pak by se to obnovovalo během pár sekund. Obraz z toho samozřejmě nedostanete (protože jiné modulační schéma).

22
Dobrý den vespolek,

dokola se tu objevují dotazy "proč mi anténní systém tímto způsobem zlobí, co mám opravit" apod. Problém nemusí být zrovna v naprosté neznalosti - i člověk v problematice poměrně sečtělý může nakonec pouze pokrčit rameny, pokud se nemá na signál čím "podívat" = chce to přehledový spektrální  analyzátor.

Pokud se nebojíte počítačů, máte hravou povahu a čas na experimenty, možná existuje jedna berlička, která ledacos napoví: improvizovaný spektrák lze postavit z USB DVB-T tuneru (dongle, trochu větší než USB flashka) s čipem Realtek RTL2832U - tento konkrétní model čipu je důležitý, dnes již není úplně běžný, a DVB-T dongle s jiným čipsetem není použitelný. Zbytek lze zařídit pomocí open-source softwaru.
Pokud máte počítač (notebook), znamená pořízení podporovaného DVB-T tuneru výdaj cca 500-1000 Kč (podle toho, kde koupíte - přímo z Číny na DealExtreme i míň, ale může to mít různé háčky, třeba chybějící redukci MMCX/IEC nebo díky maličkému plechovému pouzdru horší odstup rušení od vlastního 14/28 MHz XTALu).

Příklad z domova:
http://www.ges.cz/cz/dvb-t-usb-tuner-s-sdr-dab-a-fm-GES08804665.html
(vemte k tomu rovnou redukci IEC samec na F samici)

Softwarová strana věci taky není úplně jednoduchá:
Základní "viditelnou" aplikací je RTL-SDR Scanner = přehledový spektrální analyzátor.

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner/rtlsdr-scanner-installation#windows

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner/rtlsdr-driver-installation

Spojovací můstek k hardwaru tvoří knihovna RTL-SDR (přibalená v instalátoru RTL-SDR scanneru), která se s DVB-T tunerem na Windowsech baví skrz generický USB ovladač "WinUSB" (ten je od Microsoftu). Pro snadnou instalaci generického ovladače WinUSB na USB IDčka DVB-T donglu se používá další open-source software zvaný Zadig (umí zavěsit i jiné knihovny, třeba port  linuxového libusb). Zdá se, že i samotný Zadig žije částečně v kernelu, a nemá podpis -> na Windows 8/8.1 vyžaduje vypnutí ověřování podpisu ovladačů. Potažmo je míň práce, nainstalovat ho na Windows XP/Vista/7.

RTL-SDR scanner je napsaný v pythonu a pro Windows je k dispozici instalátor - bohužel podle mých zkušeností instalátor opomíjí některé pythonové knihovny (moduly), které je třeba doinstalovat dodatečně=ručně. Sada chybějících modulů se mezi verzemi scanneru trochu mění - nezbývá než řídit se chybovými hláškami při spuštění scanneru.

RTL-SDR Scanner je "přehledový" analyzátor = umí zobrazit celé pásmo. Zároveň ale jako hardware používá DVB-T tuner, který má na konkrétní naladěné frekvenci šířku pásma asi 2 MHz (v SDR módu, kdy nepoužívá zabudovaný QAM demodulátor) a docela dlouho mu trvá ustálení. Navíc musí skenovat (prolaďovat postupně pásmo) v ještě jemnějším rastru a dílčí spektrální průběhy softwarově překrýt a zprůměrovat, aby se odfiltrovalo analogové zaoblení na okrajích užitečného pásma naladěného kanálu... Z toho plyne jedna nevýhoda: scanner je pomalý, nejedná se o real-time "biograf". Proskenovat pásmo od 300 do 900 MHz trvá řádově minuty a není to omezeno výpočetním výkonem PC. Proskenovat jeden televizní kanál a blízké okolí (10-20 MHz) trvá pár vteřin.

Výstup RTL-SDR scanneru je dostatečně výmluvný na to, aby Vám ukázal například:
- relativní sílu jednotlivých přijímaných kanálů/multiplexů
- silné vysílače těsně mimo TV pásmo: CDMA kolem 450 MHz, LTE okolo 800 MHz
- že když nasměrujete anténu na půdě optimálně na jeden multiplex, můžete si zároveň rozhasit jiné multiplexy (protože Vám kovové prvky střechy všelijak parazitně ladí a duchují)
- různé částečné duchy z impedančního nepřizpůsobení někde cestou v anténním svodu (projeví se jako "zářez" klidně uprostřed DVB-T kanálu=multiplexu, který nezáleží na směrování antény)
...apod. Čím víc času strávíte drátováním a směrováním antén a zároveň koukáte jedním okem na spektrák, tím víc věcí Vám docela rychle dojde - a tady teprve začne záležet na vědomostech a zkušenostech.

Co Vám tento improvizovaný přípravek NEukáže:
Neumí zároveň se spektrální analýzou ukázat TV obraz (MPEG video). Protože neprovádí demodulaci dat, nedokáže ani říct BERT, zobrazit QAM konstalaci nebo jinak zhodnotit "kvalitu" konkrétního přijímaného rádiového kanálu (zato sílu signálu ukáže poměrně přehledně).

Pokud chcete z tuneru získat TV obraz (MPEG video), musíte ve správci zařízení vyměnit ovladač WinUSB/Zadig za originální realtečí. Pak Vám budou chodit nativní aplikace od výrobce donglu (obecně bych trochu pochyboval o kvalitě = neinstalujte to bezhlavě), nebo třeba "nezávislé" ProgDVB
http://www.progdvb.com/
(closed-source freeware, bez časového omezení, ale s omezenou sadou schopností - např. neumí nahrávat).
S originálním realtečím ovladačem pochopitelně naopak nebude fungovat RTLSDR Scanner.


Existují také mnohé další SDR aplikace, které s RTL-SDR umí pracovat - např. HDSDR, SDR#, nebo linuxový modulární framework
GNU Radio. Konkrétně HDSDR a SDR# jsou relativně úzkopásmové real-time analyzátory (obnovují spektrogram mnohokrát za vteřinu) se schopností demodulovat audio - naladí tuner na konkrétní frekvenci a dělají FFT z celého cca 2MHz kanálu, užší signály si můžete v rámci těchto 2 MHz "vyzobnout" a dále demodulovat. Je to dost široké třeba na softwarovou demodulaci FM rádia - reálně to ale využijí asi hlavně začátečníci radioamatéři (pokročilým nebude stačit dynamický rozsah 8bitového ADC v tuneru). Nehodí se to na ladění DVB-T antén, protože jediný multiplex má šířku pásma 8 MHz = na úzkopásmovém spektráku vidíte "rozlitou hladinu šumu", ze které toho není zas tak moc vidět.

Další čtení o RTL-SDR a příbuzných věcech:

http://sdr.osmocom.org/trac/wiki/rtl-sdr

http://rtlsdr.org/

http://www.rtl-sdr.com/

http://sdr.ipip.cz/rtl-sdr


Jak se instalují moduly do Pythonu:
Tady existuje veliká sbírka modulů ve formátu .whl ("wheel"):
  http://www.lfd.uci.edu/~gohlke/pythonlibs/
Zjistíte z chybové hlášky, co Vám chybí, stáhnete, nainstalujete. Jak? V příkazovém řádku.
Před pár měsíci jsem někde viděl tutéž sbírku předkompilovanou jako Win32 exe instalátory, ale teď už ji nedokážu dohledat...
Takže nezbývá než použít starý postup:
1.) nainstalujte Python pro Windows oficiálním instalátorem
   (patrně proběhlo jako součást instalace RTLSDR Scanneru)
2.) pokud se nenainstaloval PIP (nefunguje bod 3. níže):
2.1.) stáhněte  https://bootstrap.pypa.io/get-pip.py  a uložte
   do C:\Python<xyz>\Scripts\
2.2.) spusťte příkazový řádek (cmd),
   cd C:\Python<xyz>\Scripts\
   python get-pip.py
3.) příkazový řádek (cmd):
  cd C:\Python<xyz>\Scripts\
  pip install wheel
4.) stáhnete si modul který potřebujete (.WHL z pythonlibs)
  pip install dalsi_potrebny_modul.whl
  (etc., da capo al fine)

23
Vlákno ve fóru už je staršího data, ale nějak mi tu chybí "odkaz na další čtení". Jsem mírně poučený laik, prosím hromosvodaře a revizáky o shovívavost :-)

Jako vhodný dotaz do Googlu doporučuji třeba "zóny bleskové ochrany".
Když najdete nějaké sáhodlouhé povídání, začněte tím, že si prohlédnete obrázky.
V materiálech na toto téma se opakovaně vyskytují ilustrace od firmy Dehn, málokdo jiný k tomu tvoří něco svého.
Je to takový ten domeček se střechou plnou hromosvodů, dole uzemnění, uvnitř svodiče úplně na všem (silová elektřina, telefon, a samozřejmě venkovní antény).

Ve venkovní zóně (0a, 0b) lze debatovat o tom, co je a co není ve stínu nějakého blízkého hromosvodného jímače. Dřív se tohle posuzovalo nějakým normovaným kuželem, aktuální evropské normy (pár let zpátky) mluví o valící se kouli o určitém poloměru (často 20m). Každopádně ani "ve stínu" není samotný stín plnohodnotnou ochranou - u slaboproudých vedení, která procházejí dovnitř do budovy (ZBO 1) je každopádně třeba na rozhraní zón osadit bleskojistky, přinejmenším podle normy :-) Resp. je třeba řešit komplexní ochranu. Popravdě... ono vystrčit anténu mimo stín bleskosvodu (ZBO 0b -> 0a) je asi vůbec proti všem pravidlům, protože pak naprosto nelze kalkulovat s tím, že si blesk najde nějakou jinou cestu než Váš anténní svod...

U dnes navrhovaných hromosvodů mívá jeden dům ne jeden, ale dva a více vnějších svodů - jsou na to nějaké tabulky, kde vedle zastavěné plochy záleží třeba taky na oblasti, kde budova stojí (existují "mapy rizikovosti"). Čili nejsou to pro každý dům stejné počty.

To že má dům nějakou tyč na střeše, která je patrně myšlena jako jímač hromosvodu, to ještě neznamená, že je v pořádku svod a jeho uzemnění - toto platí hlavně u letitých hromosvodů. Nemluvě o tom, že v dnešní době správně udělaný hromosvod vypadá spíš jako faradayova klec - pavouk vodičů se vine po hřebenech střechy, vzhůru se z něj zvedá několik jímačů, k zemi vede několik paralelních svodů, uzemnění je tvořeno nerezovým páskem zalitým po celém obvodu do základů domu (níž než je hydroizolace) apod.

Blesk se může v místě úderu rozvětvit do více "kanálů bleskového výboje" - to by vysvětlovalo, proč může jeden blesk způsobit lokální škodu na několika místech, od sebe navzájem relativně vzdálených. Taky mohlo uhodit dvakrát krátce po sobě. Kromě toho blesk pošle ledacos po drátech do širokého okolí - po rozvodu silové elektřiny, i po slaboproudých vedeních (telefon, cokoli jiného měděného). Taky se na delším vedení může ledacos naindukovat, i když nedostalo přímý zásah. Slyšel jsem o případu, kdy přímý úder blesku znehodnotil optický kabel zakopaný v zemi v délce několika se metrů, a také zařízení na jeho koncích - protože ten optický kabel obsahoval ocelové lanko pro vyšší odolnost v tahu, a protože toto lanko nebylo na obou koncích řádně uzemněno / ošetřeno proti blesku...

Čerpadlo ve studni, ponořené pod přirozenou hladinou podzemní vody, zavěšené na ocelovém laně, je pro blesk jistě velmi dobré uzemnění - dost možná kvalitnější, než starý hromosvod uzemněný bůhví kam.

Účelem hromosvodu je především zabránit požáru a úrazu při úderu blesku, resp. omezit riziko na minimum. Pokud v blízkém okolí úderu blesku odejde bezdrátovým EM pulzem nějaká elektronika, to se prostě stává a vyhnout se tomu dost dobře nelze - proti tomu rozumně drahý hromosvod neochrání.

Z normy plyne, a dává to smysl i selským rozumem, že dobrá ochrana proti blesku je komplexní ochrana... Jedna letitá jímací tyč na střeše (nic proti) se svodem a uzemněním v neurčitém stavu, ta to opravdu nezachrání :-(

Připojuji schéma zapojení primitivní STA v našem domě. Prosím neošklíbejte se nad absencí vany s kanálovými vložkami - pointa by měla být, že na obou anténních svodech jsou bleskojistky (těsně pod střechou), a následně ještě galvanické oddělení. Dejte vědět, pokud to někdo umí líp. Jedna věc, na kterou nejsem moc pyšný, je umístění antén na střeše (stožár i ráhna antén jsou spojeny s hromosvodem, protože plechová střecha atd.) - ale hromosvod včetně svodů je fungl nový, tak snad žádná tragédie. Bleskojistky jsou zemněné do elektro stoupačky, ze které jsem si vytáhl licnu 10 mm^2 až k bleskojistkám. Při rekonstrukci střechy jsem si prosadil aspoň trochu slušný stožár na antény (další příloha). A blesky se nám naštěstí vyhýbají.

Koaxiální bleskojistky s různými konektory pro různá pásma umí třeba firma Brok - mimochodem mají na webu taky jedno moc hezké povídání s obrázky a fotkami:
http://www.prepeti.cz/?q=anteny-hromosvody-prepetove-ochrany-en-csn-62305-v-praxi
Opravdu v kostce, podloženo Ohmovým zákonem, kořeněno ještě odkazem na pana Kirchhofa.

A ještě jedno zajímavé povídání - doporučuji zejm. odstavec probírající "druhy blesku":
http://www.bourky.com/projekt-cg-blesky

24
Jako bastlíř jsem toto už taky řešil. Sortiment elektrikářských krabic se na venkovní instalaci anténních věcí moc nehodí - pokud je krabice vodotěsná, tak není levná. Třeba samotný jeden zesík se dá zamontovat do nějaké základní krabice na věneček (cca 10x10 cm), ale cokoli většího je problém. Udělat třmen z kusu plechu a ohnuté nerezové závitové tyčky není zas tolik práce, ale rozumím, že je jednodušší, mít to hotové - zejm. pokud to má být opakovatelné a časově efektivní řešení. Pokud jsem nucen bastlit nějaké uchycení na stožár, koupím v železářství děrovaný pozinkový plech odpovídajícího tvaru (dělají se z materiálu cca 1-2 mm pro spojování trámků vruty) a nerezovou závitovou tyčku - na menší krabice stačí M4, dá se ohnout málem v ruce. Spojovací materiál zásadně nerez - matky případně samojistné (se silonem), kde hrozí povolení kýváním.

Z hotových krabic mi hodně dobrý přijde tenhle alubox:
http://wifi.aspa.cz/alubox-vodeodolny-s-pripravou-pro-n-female-konektory-pro-rb600-rb433-rb411-z94734/
Čtyři díry na vývodky to má, pasují do toho kromě elektrikářských vývodek taky Jirousovy modré velké k gentleboxům (má to podélně prořízlé těsnění, skrz projde nakrimpovaná RJ45, což Vás u anténních věcí jistě nezajímá). Má to v rozích 4 kovové neztratné šrouby, pro montáž na stožár dva třmeny. Jasně, je to cca pětikilo vč.DPH - ale pokud potřebujete takhle velkou krabici, tak to vůbec není špatná cena - třeba i ve srovnání s krabičkami pro všeobecné použití (Hammond apod. v sortimentu TME), které nemají vyvrtané díry pro vývodky, montážní přepážku ani třmeny...

Jinak osobně jsem takhle velkou krabici venku potřeboval jedině na wifi. V případě anténních soustav dávám předzes do krabičky rovnou na anténu (na dipól) nebo do malé instalační elektro-krabičky co nejblíž na stožár (viz výše, zesík se vejde) a zbytek patří pod střechu - bleskojistky, napájecí výhybky pro předzesilovač, případný kapacitní galvanický oddělovač, domovní zesilovač...

Jo a málem bych zapomněl: hotové samotné třmeny a všelijaké sponky pro montáž ráhna křížem nebo podélně na stožár apod., se dají koupit ve wifinářských krámech jako je ASPA nebo i4wifi.
http://wifi.aspa.cz/stozary-a-drzaky-k4131/prislusenstvi-k6089/

25
Dovolím si nesouhlasit. V pásmech, kde má ještě smysl signálové trafo, funguje oddělení proti menším přepěťovým špičkám velmi dobře - nejlíp v kombinaci se svodičem na "divoké" straně.

26
Ochrana proti účinkům úderu blesku je komplexní problém. To víte že si zároveň lámu hlavu nad "bezpečným oddálením" antén od vnějšího hromosvodu. Galvanické oddělení je jenom jeden článek v kaskádě - vlastně ten poslední (taková třešnička na dortu). Bleskojistky asi nebudu osazovat ve dvou stupních (B+C), protože pro tohle pásmo jsou stejně k dostání jenom Bčka a není tam moc dlouhý anténní svod. Jistě, když dostane barák přímý zásah bleskem, budou nám dobří všichni svatí - vnější bleskosvod a ochrana signálových vedení na vstupech do baráku mají zabránit především požáru a ohrožení zdraví/života obyvatel. Ono ale blesků je statisticky docela široké spektrum (co do energie výboje), anténa nemusí schytat zrovna hlavní kanál bleskového výboje, otravné jsou i sekundárně indukované pulzy pokud uhodí někde poblíž apod. Nehodlám rezignovat na jeden dílčí článek v kaskádě jenom proto, že "když dostane bleskem, tak těch 500V izolace je stejně jenom špatnej vtip". Vsuvka za dvacet korun s útlumem 2 dB, jako doplňkové opatření k bleskojistce, mi může ochránit zesák za několik tisíc.

Myšlenka je taková, že hlavní část bleskového proudu vezme vnější hromosvod, pokud nezafunguje oddálení antény tak část poteče koaxem, proto tam bude bleskojistka s bytelnou kostrou a solidní zemí přímo z NN stoupačky, která by měla pobrat další porci. S trochou štěstí proteče bleskojistkou jenom nějaké smetí na vnitřním živém vodiči (stínění je zemněné přímo), protože vnitřní vodič je chráněný jenom plynovým jiskřištěm (transily mají moc velkou parazitní kapacitu a bastlit čtvrvlnný pahýl se mi nechce). A i pokud se ta vnitřní ochranná zem "pohne", tak se s ní soufázově pohnou země ve zbytku baráku, protože někde na patě budovy je veliký nulovací můstek. Takže to galvanické oddělení za bleskojistkou má vážně oddělit jenom nějaké "zbytkové smetí" - aby se zbytkový pulz pokud možno vyhnul rozvodu STA a domovnímu zesilovači.

Podrobnější rozbor od pana Broka, ohledně rozdělení proudů mezi bleskosvod a anténní svody:
http://www.prepeti.cz/?q=anteny-hromosvody-prepetove-ochrany-en-csn-62305-v-praxi

A ještě jeden obrázek od firmy Dehn:
http://www.dehn.de/pdf/ds/DS614e.pdf  (str.6, zazoomujte na náčrtek, je vektorový)

27
Ohledně toho "transformátorového" oddělovače si nakonec taky nejsem jistej. Totéž zboží u Conrada má v popisu kapacitní oddělení.
http://www.conrad.de/ce/de/product/940456/AXING-MANTELSTROMFILTER-TZU-10-02

28
Oho, ono se to prodává? ... díky, máte pravdu, Google nakonec něco našel, dokonce s Fkama:
http://www.djoro.cz/detail/kabely-propoj-djoro/kabely-a-redukce/dc-block-2-az-800-mhz-f-galvanicky-oddelovac-29546.html
http://www.jablecnyshop.cz/Sklad-Praha/Galvanicky-oddelovac-FM2-F-1-10.html
http://www.prijimacitechnika.com/msf-1-galvanicke-oddeleni.p.aspx
Našel jsem ale zmínky, že tyhle "profi" oddělovače za stovku-dvě jsou kapacitní = obsahují stejně jenom dva kondíky kolem 390-820 pF, jeden v živém drátu, druhý mezi zeměmi. Tohle nemusím kupovat, plastovou krabičku se dvěma Fkama už mám. Spíš mě mrzí napěťová pevnost pouhých 50 V - to zamýšlenému účelu nevyhovuje. Možná bych mohl zkusit nějakou VN keramiku - jaképak má asi VF vlastnosti...

Našel jsem i jeden oddělovač, který údajně obsahuje trafo:
http://www.prijimacitechnika.com/tzu-10-galvanicke-oddeleni-s-transformatorem.p.aspx
Ale ta cena je dost horentní...

29
Dobrý den vespolek,

po pár letech opět nadešel čas, trochu učesat antény a vůbec všecko před domovním zesem naší skromné STA. Mám už připravené dva kanálové předzesilovače a bleskojistky... a vrtá mi hlavou: nedal by se anténní svod za bleskojistkou ještě galvanicky oddělit? Konkrétně mi jde o kanály 33, 55 a 58. Oddělovač pro televizní signál jsem nikde nenašel. Zkoušel jsem motat nějaké cívky (trafíčka), jednak vzduchové, druhak na maličkém toroidu z materiálu Amidon (FairRite?) č.67. Výsledek byl pokaždé zhruba stejně tristní: nedokázal jsem umotat lepší průchozí útlum než cca -15 dB (měřeno signálovým generátorem a spektrákem, trafo zatíženo 75 Ohmy). Jasně, na těchhle frekvencích už trafa moc nefungujou - pro kejkle s impedancí se používají čtvrtvlnná vedení. Ještě mě napadlo použít pulzní trafo pro 1Gb Ethernet z nějaké šrotové síťovky/motherboardu - ale to má jmenovitou impedanci nějakých 100 ohmů (s odbočkou uprostřed) a navíc pracovní frekvence GbEth je cca 250 MHz, takže na mých 770 MHz asi žádná sláva... Našel jsem na webu trafíčka pro 10Gbase-T, s udávaným průchozím útlumem 2 dB na 500 MHz... ale nedají se koupit :-) Je to asi fuk - prostě tam dám zase jenom bleskojistky (blýskavé matice od pana Broka) a dlabu na to.

Na okraj ještě dotaz na kabel: mám každopádně v plánu použít nějaký 7mm kabel a přiměřeně ho vyvázat ke stožáru přes plastové distance. (Posledně pozvaná odborná firma použila 5mm kabel a nechali ho volně vlát ve větru.) A ten dotaz: má smysl použít CB100 od Emosu, ten je tady po městě dobře dostupný, nebo mám shánět radši něco značkovějšího? (Belden/Draka)

Díky předem za nápady a názory...

F.Ryšánek

30
Občas za mnou někdo přijde, že má špatný příjem DVB-T. Většinou proto, že má vadnou/nevhodnou/mizernou/žádnou anténu. Takže vytáhnu ze sklepa nebo fofrem zbastlím jednoduché hrábě pro příslušný kanál - a buď zjistím, že to vypadá dobře (a můžu případně doporučit nějakou lépe provedenou anténu), nebo to v daném místě příjmu vypadá špatně a nemá cenu se dál snažit.

Pro dočasné/testovací použití nebo pro umístění pod střechu (kam nesvítí slunce) stačí jako ráhno nějaká PVC kabelážní lišta, třeba 26x30mm, které pro větší torzní tuhost přilepím dekl lepidlem na novodur - ale hliníkový jekl není o moc dražší a typicky stačí menší průřez, pro metrovou yagi třeba jenom 10x10 mm. Na pásmu UHF je příjemné, že prvky jsou natolik krátké, že se dají bastlit klidně ze 4mm^2 elektrikářského drátu (průměr přes izolaci cca 3.8 mm). Pokud ho necháte v izolaci, máte automaticky zajištěnu izolaci od ráhna (pokud je kovové). Jenom zasunete do díry v ráhně a zakápnete lepidlem. Na vrtání ráhna to chce stojanovou vrtačku, kvůli pravoúhlosti - to je asi jediný náročnější vercajk.

Rozměry a rozestupy prvků spočítám prográmkem DL6WU-2.EXE z balíku Yagimax (poslední verze je patrně 3.11), samotný Yagimax mi případně nakreslí graf vyzařovací charakteristiky (umí i rovinné dvojče či čtyřče). Yagimax je zřejmě historický DOSový software, nemá homepage, pomůže Google. "Algoritmus podle DL6WU" vytváří poměrně úzkopásmové kanálové yaginy, které mají potažmo docela hezký zisk. Nastavíte jednotky (palce/cm), vyberete si typ ráhna (kovové připojené / kovové izolované / bez ráhna nebo čistý izolant) a zadáte jeho průměr, zadáte požadovanou délku antény - a vypadne "řezný plán" s jednoduchým reflektorem, skládaným dipólem + zbytek direktory.
Pokud potřebuju chytat z Bukovky K55+58, spočítám anténu na K58, protože Yaginy mívají pomalejší úbytek zisku směrem k nižším kmitočtům - a funguje to.

K tomu případně nějakou elektro krabičku a hlavně hotový symetrák - v dnešní době je docela problém sehnat tradiční solidní provedení s feritovými "brýlemi", k vidění jsou všelijaké parodie s toroidem nebo s mikropáskovým vedením na plošáku...

Dřív jsem postavil pár Yagin podle knížek Tomáše Českého z 80.let. To jsem ještě neměl stojanovou vrtačku, montáž prvků příchytkami byla výrazně otravnější než výše popsaný rychlobastl :-) Zas to ve finále vypadalo trochu líp.

Stran: 1 [2] 3

reklama