Zobrazit příspěvky
Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.
16
Analogové vysílání / Re:Analog žije ještě někde
« kdy: 08. 04. 2019, 09:41:48 »
Děkuji za Vaše užitečné odpovědi a přívětivé reakce :-)
Ta televize je Samsung LE32B350 = 32" 1366x768 . Alzáč koukám tvrdí, že by měla umět DVB-T, CZC tvrdí dokonce DVB-T/C + CI slot (manuál to taky zmiňuje). Hmm. Možná má paní jenom starou kartu (předplatné už neplatí) nebo jí to příbuzenstvo přihrálo, aniž by naladili digi příjem. Pokud se správně pamatuju, starší televize s podporou DVB-T měly ladění DVB v menu poněkud "bokem", v samostatné větvi mimo "tradiční" analogový tuner a jeho menu... Tady to podle manuálu automatické ladění vypadá poměrně "jednotně" - fakt je, že do seznamu kanálů jsem jenom nahlédl a viděl jsem nepřekvapivě "kabelovkové" prefixy, co program to kanál = samý analog. Nezkoušel jsem proladit pásmo.
Mimochodem ten STB měl vepředu jenom asi dvě velké červené LED sedmisegmentovky, zepředu vypadal jak něco z doby kdy digitrony ještě úplně nevyšly z módy. Až na to HDMI zezadu.
Asi nad tím mávnu rukou, sousedka vypadala že už nechce abych se v tom vrtal ještě víc. Kašlat na to, ono to časem vyšumí :-)
Ta televize je Samsung LE32B350 = 32" 1366x768 . Alzáč koukám tvrdí, že by měla umět DVB-T, CZC tvrdí dokonce DVB-T/C + CI slot (manuál to taky zmiňuje). Hmm. Možná má paní jenom starou kartu (předplatné už neplatí) nebo jí to příbuzenstvo přihrálo, aniž by naladili digi příjem. Pokud se správně pamatuju, starší televize s podporou DVB-T měly ladění DVB v menu poněkud "bokem", v samostatné větvi mimo "tradiční" analogový tuner a jeho menu... Tady to podle manuálu automatické ladění vypadá poměrně "jednotně" - fakt je, že do seznamu kanálů jsem jenom nahlédl a viděl jsem nepřekvapivě "kabelovkové" prefixy, co program to kanál = samý analog. Nezkoušel jsem proladit pásmo.
Mimochodem ten STB měl vepředu jenom asi dvě velké červené LED sedmisegmentovky, zepředu vypadal jak něco z doby kdy digitrony ještě úplně nevyšly z módy. Až na to HDMI zezadu.
Asi nad tím mávnu rukou, sousedka vypadala že už nechce abych se v tom vrtal ještě víc. Kašlat na to, ono to časem vyšumí :-)
17
Analogové vysílání / Re:Analog žije ještě někde - duben 2019 !
« kdy: 05. 04. 2019, 23:03:45 »
Dobrý den vespolek,
čerstvá zkušenost mne pudí, zeptat se zda nemám vlčí mlhu, a jak se tak rozhlížím v tomto polomrtvém prostoru, ejhle, ono je tu dokonce odpovídající vlákno :-) Takže se vůbec nestydím vlákno exhumovat.
Já sám chytám v bytovce v krajském městě pár let DVB-T a trochu se starám o jednoduchou STA. Momentálně čekám, až zhasnou staré DVB-T muxy a přechodové sítě, a provedu definitivní přeladění STA na DVB-T2.
Včera mě odchytla starší paní sousedka, že má nějaké ruchy v obraze na nové televizi, jestli bych se jí na to nepodíval. No a já jsem se nechal. A musím říct, že jsem opravdu čučel! Proužky vlnivých duchů v obraze byly zcela jednoznačně *analogové* ! Na některých programech vůbec, na jiných dost výrazné.
Pravda je, že televize byla spíš "nová" než nová - docela rychle jsem našel v návodu záručák s datem 2010, patrně o DVB nikdy neslyšela. Sice Samsung placka, ale zřejmě už v té době nějaká výprodejní a veskrze analogová.
Nojo, ale co to paní chytá? Coby - kabelovku! Tu slavnou celostátní.
Ještě jsem si všiml, že většina analogových programů už vysílá obraz 16:9, ale zřejmě každý program s jinak nastaveným "kodérem", s jiným počtem "aktivních" řádků a temného prostoru. Měl jsem snahu na jednom programu překonfigurovat "poměr stran" v menu na televizi, aby zmizely černé proužky nahoře a dole - ale když jsem si vybral vhodnou variantu, tak mi zas neseděl poměr stran v jiných programech (a to mluvím jenom o programech s obrazem 16:9 - a ano, chytil jsem i nějaké programy co zrovna jely 4:3, což mě neuráží).
Paní sousedka si zřejmě mezitím už postěžovala i kabelovce, a ta reagovala tím, že jí dodala - settop box. Připojený k telce přes HDMI, s dekódovací kartou ve slotu. Nojo, ale když jsem STB zapnul a televizi přepnul na HDMI vstup, tak jsem pak sice přepínal programy dálkáčem na STB, ale obraz nadále obsahoval ty analogové duchy! To mi teprve zůstal rozum stát. To jako kabelovka dodala settop box který umí chytat analogový PAL a zobrazovat ho na HDMI výstup? Pokud ano, tak jediný výsledek je, že to rušení je zjevně v přijímaném analogovém signálu (tzn. závada není na našem přijímači - ani na televizi, ani na STB).
Paní sousedka mě chvíli pozorovala, jak se postupně začínám orientovat, a pak mě vyhnala, že jí ten problém nejspíš stejně nevyřeším. Což jsem jí odkejval a poděkoval jsem za chvilku analogové poezie :-)
Analog, v dnešní době, v kabelu po kterém teče víc a ještě víc internetů.
Analogový PAL. Jako hejbe se to, kecá to... starší divák asi víc nepotřebuje.
Moje sousedka je na tom vlastně ve svém věku asi dost dobře,
když vidí lehké rušení v obraze a vadí jí to.
čerstvá zkušenost mne pudí, zeptat se zda nemám vlčí mlhu, a jak se tak rozhlížím v tomto polomrtvém prostoru, ejhle, ono je tu dokonce odpovídající vlákno :-) Takže se vůbec nestydím vlákno exhumovat.
Já sám chytám v bytovce v krajském městě pár let DVB-T a trochu se starám o jednoduchou STA. Momentálně čekám, až zhasnou staré DVB-T muxy a přechodové sítě, a provedu definitivní přeladění STA na DVB-T2.
Včera mě odchytla starší paní sousedka, že má nějaké ruchy v obraze na nové televizi, jestli bych se jí na to nepodíval. No a já jsem se nechal. A musím říct, že jsem opravdu čučel! Proužky vlnivých duchů v obraze byly zcela jednoznačně *analogové* ! Na některých programech vůbec, na jiných dost výrazné.
Pravda je, že televize byla spíš "nová" než nová - docela rychle jsem našel v návodu záručák s datem 2010, patrně o DVB nikdy neslyšela. Sice Samsung placka, ale zřejmě už v té době nějaká výprodejní a veskrze analogová.
Nojo, ale co to paní chytá? Coby - kabelovku! Tu slavnou celostátní.
Ještě jsem si všiml, že většina analogových programů už vysílá obraz 16:9, ale zřejmě každý program s jinak nastaveným "kodérem", s jiným počtem "aktivních" řádků a temného prostoru. Měl jsem snahu na jednom programu překonfigurovat "poměr stran" v menu na televizi, aby zmizely černé proužky nahoře a dole - ale když jsem si vybral vhodnou variantu, tak mi zas neseděl poměr stran v jiných programech (a to mluvím jenom o programech s obrazem 16:9 - a ano, chytil jsem i nějaké programy co zrovna jely 4:3, což mě neuráží).
Paní sousedka si zřejmě mezitím už postěžovala i kabelovce, a ta reagovala tím, že jí dodala - settop box. Připojený k telce přes HDMI, s dekódovací kartou ve slotu. Nojo, ale když jsem STB zapnul a televizi přepnul na HDMI vstup, tak jsem pak sice přepínal programy dálkáčem na STB, ale obraz nadále obsahoval ty analogové duchy! To mi teprve zůstal rozum stát. To jako kabelovka dodala settop box který umí chytat analogový PAL a zobrazovat ho na HDMI výstup? Pokud ano, tak jediný výsledek je, že to rušení je zjevně v přijímaném analogovém signálu (tzn. závada není na našem přijímači - ani na televizi, ani na STB).
Paní sousedka mě chvíli pozorovala, jak se postupně začínám orientovat, a pak mě vyhnala, že jí ten problém nejspíš stejně nevyřeším. Což jsem jí odkejval a poděkoval jsem za chvilku analogové poezie :-)
Analog, v dnešní době, v kabelu po kterém teče víc a ještě víc internetů.
Analogový PAL. Jako hejbe se to, kecá to... starší divák asi víc nepotřebuje.
Moje sousedka je na tom vlastně ve svém věku asi dost dobře,
když vidí lehké rušení v obraze a vadí jí to.
18
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 26. 03. 2018, 23:49:57 »
Aktuálně v Ústí nad Labem: tady budou děcka v DVB-T dva měsíce bez Déčka, dokud to ČT nepustí do starého MUX1 na K33 z Bukové hory. V éteru vidím už 8 muxů a pokud správně chápu zmínky v dobovém tisku, má se ve čtvrtek rozsvítit devátý. V STA za nula peněz je situace zřejmě definitivně neřešitelná do chvíle, kdy zhasnou staré T-čkové muxy a bude možné přerovnat nedostatečně selektivní zesíky do finální podoby. Na spodním konci na K21 se krčí RS7 vedle dotírajícího Ufona (nebo co to tam těsně vedle otravuje), na horním konci LTE jak noha. Na kanálu 51 zaclání ze střížáku zbytečná RS8. Sice údajně pouhých 500W výkon, přesto v mém místě příjmu zdaleka nejsilnější mux. Pokud vedle ní pustí ČT+ČRA z Bukové hory PS11 na kanálu 50, bude odhadem o 20 dB níž. Takže to od sebe neodseparuju a budu muset v lepším případě omezit zisk podle RS8. Kromě toho, že už je to mimo užitečné pásmo kanálového zesu na K55+58. A to jsem si liboval, jak jsem RS8 pěkně potlačil. Fuj to je bramboračka. No... takže už je to tady.
19
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:PS13 Ostrava.
« kdy: 26. 03. 2018, 23:28:59 »
Heh... a pak že OFDM duchy nevadí, ba co víc, že jsou dokonce přínosem...
20
O serveru DigiZone.cz / Re:jak do Fóra?
« kdy: 16. 02. 2018, 09:11:55 »
Link na fórum přímo v horní menu-liště bejval určitě pohodlnější. Naopak generické menu Lupy mě na digizone v podstatě nezajímá.
A než jsem teď nakonec našel vložené okénko do fóra kdesi ke konci stránky, zadal jsem ručně do adresního řádku zpaměti forum.digizone.cz a ono to taky zabralo (proběhl automatický redirect na forum.digizone.lupa.cz).
A než jsem teď nakonec našel vložené okénko do fóra kdesi ke konci stránky, zadal jsem ručně do adresního řádku zpaměti forum.digizone.cz a ono to taky zabralo (proběhl automatický redirect na forum.digizone.lupa.cz).
21
Antény pro příjem televizního a rozhlasového vysílání / Re:Planární anténa - dielektrikum
« kdy: 16. 02. 2018, 08:03:30 »
Er mezi 2-5 pokrývá tuším teflon i FR4 (laminát). Najít nějakou fólii je možná menší problém, než vyrobit na tom kovový motiv :-)
Spíš se poohlédněte po firmách, které vyrábí ohebné plošáky. Vyskytuje se to v konzumní elektronice a průmyslových počítačích okolo displejů. Zřejmě to nejde běžně koupit v malém množství 1 2 ale všiml jsem si jedné firmy v Číně, která je údajně schopná vyrobit z toho menší prototypovou destičku.
Tady u nás leda obvolat místní výrobce plošáků, jestli s tím někdo z nich není schopen a ochoten pracovat v malém množství.
Pokud byste chtěl fakt jenom tu fólii a trochu odolnou, tak třeba "mylar" (orientovaný polyester, Er 3.1-3.2) se používá na fólie do kancelářských kopírek a laserových tiskáren, snese teplotu pece v tiskárně. V tom případě mě potěší, když se podělíte o způsob nanesení kovové vrstvy :-) A třeba teflonovou fólii bych hledal v sámošce v pečících potřebách ;-)
Spíš se poohlédněte po firmách, které vyrábí ohebné plošáky. Vyskytuje se to v konzumní elektronice a průmyslových počítačích okolo displejů. Zřejmě to nejde běžně koupit v malém množství 1 2 ale všiml jsem si jedné firmy v Číně, která je údajně schopná vyrobit z toho menší prototypovou destičku.
Tady u nás leda obvolat místní výrobce plošáků, jestli s tím někdo z nich není schopen a ochoten pracovat v malém množství.
Pokud byste chtěl fakt jenom tu fólii a trochu odolnou, tak třeba "mylar" (orientovaný polyester, Er 3.1-3.2) se používá na fólie do kancelářských kopírek a laserových tiskáren, snese teplotu pece v tiskárně. V tom případě mě potěší, když se podělíte o způsob nanesení kovové vrstvy :-) A třeba teflonovou fólii bych hledal v sámošce v pečících potřebách ;-)
22
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 15. 02. 2018, 22:31:24 »Dobrý den,
příjmám T2 z Černé hory 28k a T CT HD Jablonec - Černá Studnice 21 kanál, občas dochází k zrátě signálu ( zakostičkování),
antána Fracarro LP45 F - umístění balkon 7. patro Mladá Boleslav. Vím že bez měření to je těžké, ale může te mi poradit čím by to mohlo být ?, přitom DVB-T 38,40,60 je bez problémů, dělají to jenom nižší kanaly 28 a 21, může to být rušení LTE ?, BTS mám cca 100 m ode mě nebo CDMA O2 ?.
děkuji
I trapné RTL-SDR mě naučilo, že bez spektráku je to jako věštit z křišťálové koule :-( Místní podmínky jsou místo od místa jiné a na konkrétním místě se můžou v čase měnit, a to i dost razantně...
Palec nahoru za pasivní anténu (bez "polského" předzesu) - krásné širokopásmové logáro, dokonce s docela slušným ziskem. Pokud je toto připojené rovnou na tuner, tak bych se rušení od LTE (shora) nebo Ufona (zdola) moc nebál, samotné tunery jsou dost slušně selektivní a odolné proti zahlcení mimo naladěný kanál. A pokud mohu soudit, Ufon okolo 450 MHz se pomalu z krajiny vytrácí. Naopak LTE okolo 800 MHz stále sílí, ve větším městě svítí klidně několik základnovek, těžko se hledá směr kde žádná nepřekáží.
Černá Studnice je zřejmě spíš taková místní rozhledna, moderní městský vysílač, svítí jenom 10 kW. Černá hora a Ještěd jsou naproti tomu dalekonosné vysílače ze staré školy (100 kW), které svítí spíš do krajiny široko daleko. Čili rozdíl ve vysílaném výkonu 10 dB. Na druhou stranu je pravda, že pro Vás v Boleslavi je Černá hora 2x dál, tzn. asi 6 dB ve prospěch Studnice. Takže dohromady asi jenom 4 dB ve prospěch Černé hory - čistě podle výkonu a vzdálenosti. Rozdíl 4 dB na spektráku skoro ani není vidět (na teploměru na televizi už vůbec ne). Ale ouha: jaký vlastně máte ze sedmého patra v Boleslavi výhled na Jizerky a Krkonoše? Přes zvlněný terén severovýchodně od Boleslavi asi nic moc, ne? Necloní Vám náhodou výhled na Studnici vršky značené v mapě jako Brejlov a Baba s Dědkem?
Říkáte, že Ještěd máte přicloněný sousedním domem? Ještěd máte skoro na sever. Ale Studnice je od něj jenom pár stupňů východně... Zato rozdíl azimutů mezi Studnicí a Černou horou je snad 50*. Skoro bych řekl, že jednak na Černou horu bude lepší výhled, a druhak můžete ty hrabičky namířit buď na Černou horu, nebo na Studnici, ale nikoli na oboje zároveň. Jedno nebo druhé bude slabší, podle toho kam anténu namíříte.
Pokud by spektrák (aspoň RTL-SDR) ukázal, že síla signálu nic moc, a přitom byste o dotyčný mux stál, tak to vede na kanálový zesilovač, případně přidat další anténu na druhý směr (a antény kanálově zesílit každou zvlášť, až pak sloučit). A protože jste ve velkém městě, tak ještě před předzes nasadit LTE filtr - aspoň nějaký LC. Jinak pokud by šlo o to, pochytat signály z co nejvíce směrů na jedinou anténu, tak radši nějaké síto, spíš než směrovou yagi (byť je opravdu krásná).
23
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 26. 11. 2017, 14:15:14 »
Jo tak, počet řádek jako SD, ale pixelů vodorovně trochu víc... takže "HD" to má jenom v označení jednotlivých program streamů :-) To jsou poměry... Já mám pocit, že kromě názvu to jako HD označuje přijímač i mimo samotný název, v "info" liště a v seznamu programů, tzn. jako kdyby ten údaj cestoval ještě nějakým dalším atributem... ale ono je to dost jedno, ono nakonec nejde o to, na jaký rastr pro zobrazení se přijatá zkomprimovaná data dekomprimují/extrapolují, když obsažený "objem a detail informace" odpovídá hodně ošizenému SD...
24
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 25. 11. 2017, 18:30:36 »
Odpusťte aktuální momentku z divočiny, od laika, převážně off topic, ale myslím že pod ten nadpis to nakonec i patří:
můj tata ve Štětí (na Labi kousek po produ od Mělníka) má novou placatou televizi, dokonce s podporou T2. V rozměru 32" druhý nejlevnější Gogen s poslední generací šasi (nebyl jsem uvnitř, ale tipnul bych si Vestel). Asi před třemi lety jsem mu namontoval širokopásmový zesilovač od Terozu (16 dB zisk, 1 dB šum, model 434 z roku 2014) tuším vybavený odaďovačem proti Ufonovi. A protože se v domě množí televize, tak k tomu rozbočovač 1:4 (nějaký hybrid, jmenovitý útlum 8 dB). Anténa kratší bastlené hrabičky pod taškovou střechou, míří na Bukovou horu (za horizontem) ale berou zjevně ledacos i zezadu (reflektor je jeden drát).
Prvotní naladění Gogena provedl jeden příbuzný, který umí ovládat menu, ale místní příjmové podmínky jsou mu dost buřt. No a asi týden nato si taťka stěžoval, že mu zlobí příjem "ČT včetně Artu" - jak kdyby podle počasí. Přitom starší settop-boxy v domě že fungujou, a na té nové televizi ostatní kanály že taky jedou normálně. A že ta nová televize je asi šmejd, a že zařídit reklamaci atd. Tak jsem ho vyslechl, uchlácholil že snad nebude tak zle. Trochu mi zvedlo náladu, když další den pravil "no zrovna dneska ty HDčkové kanály docela jedou." Začalo mi svítat. (Leniví, dědeček. Byl to on, kdo mi před třiceti lety předvedl a vysvětlil, k čemu je fázovací "žebříček", symetrizační člen apod. Zdědil jsem po něm knížky od Českého.) No a dneska jsem se k tomu konečně dostal. A už po několikáté mi pomohl z rejže mizerný USB dongle s RTL2832 :-)
Výsledek prvního rozhlédnutí je v příloze (ignorujte harmoniku v rastru 14 MHz = průsak z lokálního krystalu USB donglu). Základní situace důvěrně známá: úroveň chtěných TV muxů nic moc, zato místní LTE ční vysoko nad nimi. To LTE tam před třemi lety nebylo, zato tam byl dřív Ufon nebo co kolem 420 MHz, který mezitím vyšuměl beze stopy. Už jsem si sumíroval v hlavě, že si řeknu panu Poštulkovi o jeho osvědčený 6stupňový LC filtr proti LTE a k tomu další zesilovací stupeň (do kaskády, na mou zodpovědnost) ale než jsem se k tomu dostal, ještě jsem si taky sáhl na tu televizi.
A bylo zjevné, že můj předchůdce-instalatér to vzal trochu letem světem, SDčkový MUX1 na K33 buď vůbec neobjevil nebo pro jistotu smazal, zato se mu patrně velice zamlouvaly HD kanály v RS7 na 37.kanálu, takže je dal v seznamu na začátek. Mrkněte se do přiloženého obrázku. Ten spektrogram je pořízený na výstupu splitteru, k televizi je to ještě asi 20 m kabelu - tam už RS7 z Ládví není přes RTL-SDR vůbec patrný (přitom AGC vypnuto, zisk front-endu na max). Přesto má Gogen snahu RS7 chytat, a při určité povětrnostní konstalaci se mu i docela daří :-) Všem třem muxům z Bukové hory ukazuje Gogen jednoznačný palec nahoru, kvalita 100% a síla signálu skoro taky plná. Chytá prakticky bez výpadků i RS4 na K46 (patrně Strahov) a přechodovou síť 12 na K31 (patrně Cukrák) - síle příjmu z pražských vysílačů neprospívá, že hrabičky míří opačným směrem.
=> ta placka od Gogenu má myslím dost slušně citlivý tuner :-) A poštulkův širokopásmový zesík, tři roky starý (mezitím byla tuším nějaká inovace) taky snáší LTE i bez filtru. Takže další anténní bižuterii tentokrát nakupovat nebudu - není třeba.
Ohledně DVB-T2 PS12: pro mě venkovana z Ústí n.L. je to novota. Chvíli jsem koukal na kanály z toho muxu, musím uznat že kompresních artefaktů minimum, přesto jsem nepozoroval nějakou zázračnou ostrost proti těm samým kanálům v SD MUXech. Takže jsem všecko T2 HD šoupnul úplně na konec seznamu (na okraj / pro zajímavost) a jako základ jsem nechal SD varianty. Ze vzdálenosti 4 metry dědeček stejně nepozná, jestli kouká na SD nebo HD, i kdyby HD obraz byl ostřejší, což objektivně možná ani není. Vrtalo mi hlavou, kolik má asi každý "program" šířku pásma, když je jich v přechodové síti asi 14, a celková kapacita nebude přes 40 Mbps. Můj odhad byl asi 2.5 Mbps na kanál, ale pak jsem dohledal, že to jsem ještě hodně velký optimista:
https://www.google.cz/album/foto-1009/
Já vím - objevil jsem Ameriku. Matně si vybavuju, že se to tady už probíralo.
Tolik ohledně DVB-T2.
můj tata ve Štětí (na Labi kousek po produ od Mělníka) má novou placatou televizi, dokonce s podporou T2. V rozměru 32" druhý nejlevnější Gogen s poslední generací šasi (nebyl jsem uvnitř, ale tipnul bych si Vestel). Asi před třemi lety jsem mu namontoval širokopásmový zesilovač od Terozu (16 dB zisk, 1 dB šum, model 434 z roku 2014) tuším vybavený odaďovačem proti Ufonovi. A protože se v domě množí televize, tak k tomu rozbočovač 1:4 (nějaký hybrid, jmenovitý útlum 8 dB). Anténa kratší bastlené hrabičky pod taškovou střechou, míří na Bukovou horu (za horizontem) ale berou zjevně ledacos i zezadu (reflektor je jeden drát).
Prvotní naladění Gogena provedl jeden příbuzný, který umí ovládat menu, ale místní příjmové podmínky jsou mu dost buřt. No a asi týden nato si taťka stěžoval, že mu zlobí příjem "ČT včetně Artu" - jak kdyby podle počasí. Přitom starší settop-boxy v domě že fungujou, a na té nové televizi ostatní kanály že taky jedou normálně. A že ta nová televize je asi šmejd, a že zařídit reklamaci atd. Tak jsem ho vyslechl, uchlácholil že snad nebude tak zle. Trochu mi zvedlo náladu, když další den pravil "no zrovna dneska ty HDčkové kanály docela jedou." Začalo mi svítat. (Leniví, dědeček. Byl to on, kdo mi před třiceti lety předvedl a vysvětlil, k čemu je fázovací "žebříček", symetrizační člen apod. Zdědil jsem po něm knížky od Českého.) No a dneska jsem se k tomu konečně dostal. A už po několikáté mi pomohl z rejže mizerný USB dongle s RTL2832 :-)
Výsledek prvního rozhlédnutí je v příloze (ignorujte harmoniku v rastru 14 MHz = průsak z lokálního krystalu USB donglu). Základní situace důvěrně známá: úroveň chtěných TV muxů nic moc, zato místní LTE ční vysoko nad nimi. To LTE tam před třemi lety nebylo, zato tam byl dřív Ufon nebo co kolem 420 MHz, který mezitím vyšuměl beze stopy. Už jsem si sumíroval v hlavě, že si řeknu panu Poštulkovi o jeho osvědčený 6stupňový LC filtr proti LTE a k tomu další zesilovací stupeň (do kaskády, na mou zodpovědnost) ale než jsem se k tomu dostal, ještě jsem si taky sáhl na tu televizi.
A bylo zjevné, že můj předchůdce-instalatér to vzal trochu letem světem, SDčkový MUX1 na K33 buď vůbec neobjevil nebo pro jistotu smazal, zato se mu patrně velice zamlouvaly HD kanály v RS7 na 37.kanálu, takže je dal v seznamu na začátek. Mrkněte se do přiloženého obrázku. Ten spektrogram je pořízený na výstupu splitteru, k televizi je to ještě asi 20 m kabelu - tam už RS7 z Ládví není přes RTL-SDR vůbec patrný (přitom AGC vypnuto, zisk front-endu na max). Přesto má Gogen snahu RS7 chytat, a při určité povětrnostní konstalaci se mu i docela daří :-) Všem třem muxům z Bukové hory ukazuje Gogen jednoznačný palec nahoru, kvalita 100% a síla signálu skoro taky plná. Chytá prakticky bez výpadků i RS4 na K46 (patrně Strahov) a přechodovou síť 12 na K31 (patrně Cukrák) - síle příjmu z pražských vysílačů neprospívá, že hrabičky míří opačným směrem.
=> ta placka od Gogenu má myslím dost slušně citlivý tuner :-) A poštulkův širokopásmový zesík, tři roky starý (mezitím byla tuším nějaká inovace) taky snáší LTE i bez filtru. Takže další anténní bižuterii tentokrát nakupovat nebudu - není třeba.
Ohledně DVB-T2 PS12: pro mě venkovana z Ústí n.L. je to novota. Chvíli jsem koukal na kanály z toho muxu, musím uznat že kompresních artefaktů minimum, přesto jsem nepozoroval nějakou zázračnou ostrost proti těm samým kanálům v SD MUXech. Takže jsem všecko T2 HD šoupnul úplně na konec seznamu (na okraj / pro zajímavost) a jako základ jsem nechal SD varianty. Ze vzdálenosti 4 metry dědeček stejně nepozná, jestli kouká na SD nebo HD, i kdyby HD obraz byl ostřejší, což objektivně možná ani není. Vrtalo mi hlavou, kolik má asi každý "program" šířku pásma, když je jich v přechodové síti asi 14, a celková kapacita nebude přes 40 Mbps. Můj odhad byl asi 2.5 Mbps na kanál, ale pak jsem dohledal, že to jsem ještě hodně velký optimista:
https://www.google.cz/album/foto-1009/
Já vím - objevil jsem Ameriku. Matně si vybavuju, že se to tady už probíralo.
Tolik ohledně DVB-T2.
25
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 27. 06. 2017, 09:04:52 »
Vážení pánové, děkuji všem za názory - a že se nám tu sešlo kompletní spektrum :-) Upřesnění z mé strany: stávající MUX4 10 kW na kanálu 30 mám v přímé viditelnosti na vzdálenost 3 km, v mém místě příjmu je to jeden z nejsilnějších muxů. Prakticky v zákrytu s ním, ale pár stupňů za horizontem, mám 100 kW MUX1 na kanálu 33 z Bukové hory, vzdálenost 16 km - v místě příjmu je asi o 10 dB *slabší*, přestože prostým poměrem vzdáleností by mohl být třeba o 2 dB silnější :-) Takže přechodová síť 12 na kanálu 31 z Bukovky výkonem 40 kW bude u mně ještě trochu slabší než stávající MUX1. Jak říkám - uvidíme, jestli něco uvidíme :-)
To je dávno známá "bolest" Bukovky ve vztahu k Ústí: město v ďolíku na ten kopec prakticky nemá přímou viditelnost, až na pár okrajových cípků na správně orientovaných svazích. A v některých místech na správné straně údolí jsem jednou omylem chytil německé DVB-T ze Saska, ale to je fakt jenom pro pár vyvolených (zarostlé horní kouty zahrádkářské kolonie na severním svahu nad Žižkovou ulicí). Příjem pozemní televize je čím dál víc zábava pro radioamatéra. Aspoň že nám tu vydržela konkurence dvou kabelovek - na FTTB si určitě nestěžuju.
To je dávno známá "bolest" Bukovky ve vztahu k Ústí: město v ďolíku na ten kopec prakticky nemá přímou viditelnost, až na pár okrajových cípků na správně orientovaných svazích. A v některých místech na správné straně údolí jsem jednou omylem chytil německé DVB-T ze Saska, ale to je fakt jenom pro pár vyvolených (zarostlé horní kouty zahrádkářské kolonie na severním svahu nad Žižkovou ulicí). Příjem pozemní televize je čím dál víc zábava pro radioamatéra. Aspoň že nám tu vydržela konkurence dvou kabelovek - na FTTB si určitě nestěžuju.
26
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Přechod na DVB-T2
« kdy: 26. 06. 2017, 19:19:27 »
Díky za link na ČTÚ. Koukám z Bukovky chtějí na 31.k rozsvítit přechodovou síť 12 (40 kW). Přitom ale v Ústí na Terase svítí na 30.k 10 kW MUX4. Mám obavu, že pak v Ústí nebude rozumně fungovat jedno ani druhé. No nic. Uvidíme, až to rozsvítěj. Zatím je ve vzduchu jenom MUX4.
27
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Děje se něco s kanálem 58 v Ústí ?
« kdy: 19. 02. 2017, 11:08:09 »
Vážení přátelé,
dovolím si přidat ještě jedno pokračování této nekonečné telenovely, spíš pro pobavení publika.
Asi před dvěma týdny se začal signál z naší STA opět razantně zhoršovat. Jako první to zaznamenaly přijímače na vzdálenějších zásuvkách (a možná s horším demodulátorem), ale brzy začal zlobit i můj dvoutunerový gogen připojený hezky "u pramene" (po nedávné repasi elytů překvapivě stabilní). Spekulativní snížení úrovně na domovním CBS734 nepomáhalo. Takže jsem prošel se "spektrákem" (s odpuštěním, RTLSDR) celý anténní svod až po domovní zes, po přátelské debatě s panem Poštulkou (navzdory jeho varování, a u vědomí, že je to obecně fuj) jsem zkusil na K55+58 dva kanálové zesy do série, což samo o sobě moc nepomohlo. V průběhu laborování jsem si nejspís vyvolal a následně našel vakl na střídavém výstupu spodní napájecí výhybky pro předzesy K55+58...
Sousedka, která si nejvíc stěžovala, si během těch pár dnů stihla koupit anténu balkón a překvapila mne tvrzením, že na tu malou anténku (bez alespoň nějaké viditelnosti na vysílače) chytá všechny muxy úžasně s kvalitou 100% (při úrovni asi 10%). Tak jsem jí to roztržitě pochválil, moc jsem jí nevěřil, ale hlavně mě zdravě nakrklo, že s anténním hnízdem na střeše mám jednoznačně horší výsledek.
Dalším krokem bylo, že jsem preventivně vyměnil zdroj pro předzesy = dosud železné trafíčko se stabilíkem 78L12, nový je spínaný adaptérek, u kterého jsem změřil že fakt stabilizuje napětí (což třeba některé spínané mobilní nabíječky nedělají) a přidal jsem vnější LC filtr proti spínacímu smetí s uzemněním na kolík v zásuvce. (Tu změnu zdroje jsem udělal vlastně ještě před přidáním třetího předzesu, protože po přeměření vnitřností původního železného zdroje se mi nelíbila tepelná bilance.) No a nakonec jsem se podíval šroubovákem do CBS734, ve kterém jsem tušil podle tepla železné trafo a elyty. Nepletl jsem se - elyty byly sušené a zřejmě už dost dlouho. Pro lidi v podobné situaci jako jsem já jsem postup zdokumentoval lehce po lopatě: http://frantisek.rysanek.sweb.cz/cbs734/cbs734_cz.html
V sekci pro K55+58 jsem nechal dva předzesy v sérii (15+15 dB), což mi umožnilo, trochu stáhnout zisk na repasovaném 734, a díky jisté selektivitě dodatečného druhého předzesu jsem i dále potlačil LTE a RS8 ze Střížáku. Poštulkův LTE filtr jsem vřadil tam kam patří, tzn. mezi ant.dvojče pro K58 a první předzes v cestě (který má uvnitř selektivitu taky ještě před tranzistorem). A nasměroval jsem dvojče zpátky na maximum signálu z Bukovky, schované za kopcem (přímý azimut). Výsledný snímek spektra přiložím.
Výsledek: chytám opět hlavně MUX1/2/3/4, repase kondíků domovnímu CBS734 zjevně taky prospěla, protože se teď dá vybudit výrazně výš, aniž by přijímače držkovaly ohledně kvality signálu (kostičkovaly). Sousedka, co mi STA recenzuje, se připojila zpět na STA a tvrdí, že má sílu/kvalitu na 100%/100% a chytá dokonce i RS7 na K21, kterýžto mux je kanálovým předzesem pro MUX1+4 značně utlumen. HDčkové varianty ČT z RS7 jí fungují. Je to zajímavé: na odposlechu -30dB přímo z CBS734 já sám na dongle s Realtekem tento mux nechytím (dongle hlásí příliš nízkou kvalitu).
Zároveň s logistikou a lezením po střeše jsem provedl v baráku "dopisní anketu", kdo vůbec STA používá, a zda by se našla podpora pro "správně provedenou" rekonstrukci (výměna rozvodů, basa kanálových vložek, třeba ZG431 jsou ham ham). Výsledek je, že většině baráku je to buřt - mají kabelovky nebo satelit. Takže mám černé na bílém, že STA udržuji za nula peněz hlavně sám pro sebe a pro asi čtyři další partaje (z celkových 22).
To je pro dnešek vše. Uvidíme, co se bude dít, až se začne rozsvěcet DVB-T2. Kanály budou opět úplně jinak, budou potřeba nové přijímače, uvidíme odkud co bude svítit a jak to u nás dopadne s kvalitou příjmu, pokud se skutečně bude vysílat QAM256. Počítám, že dalšímu pokračování dám nový subject, protože K58 nás opustí, a to možná dost brzy.
Už si nepamatuju / nějak nemohu dohledat: jak to bylo s "přechodovým" statusem muxů v době rozsvěcení DVB-T? Nebylo to náhodou tak, že se tady nad Ústím rozsvítily takřka naráz muxy 1/2/3 už na K33/58/55, původně jako "přechodové" muxy, které byly následně škrtnutím pera prohlášeny za trvalé? Pokud by takhle probělo rozsvícení DVB-T2, tak bych se vůbec nezlobil. Ušetřit si jedno přeladění, to by bylo báječné... ale možná mám krátkou paměť a/nebo si to maluju moc na růžovo.
Taky by bylo fajn, kdyby ČRA rozsvítily na Střížáku vykrývač pro hlavní celoplošné muxy DVB-T2, tak jako to bylo v době analogové. Chápu, že je to záležitost mnohem spíš obchodně-mocenská, než technická. Asi by na DVB-T2 musela být u nás v ďolíku fakt úplná tma a lidi by museli řvát, aby došlo k nějaké dohodě s ČRA. A je možné, že pokud by digitální tma i nastala, lidi by si prostě vzali internet a kabel od Tety popř. UPC a nad příjmem DVB-T2 by mávli rukou. Technologický vývoj a generační obměna populace už teď dělají svoje.
dovolím si přidat ještě jedno pokračování této nekonečné telenovely, spíš pro pobavení publika.
Asi před dvěma týdny se začal signál z naší STA opět razantně zhoršovat. Jako první to zaznamenaly přijímače na vzdálenějších zásuvkách (a možná s horším demodulátorem), ale brzy začal zlobit i můj dvoutunerový gogen připojený hezky "u pramene" (po nedávné repasi elytů překvapivě stabilní). Spekulativní snížení úrovně na domovním CBS734 nepomáhalo. Takže jsem prošel se "spektrákem" (s odpuštěním, RTLSDR) celý anténní svod až po domovní zes, po přátelské debatě s panem Poštulkou (navzdory jeho varování, a u vědomí, že je to obecně fuj) jsem zkusil na K55+58 dva kanálové zesy do série, což samo o sobě moc nepomohlo. V průběhu laborování jsem si nejspís vyvolal a následně našel vakl na střídavém výstupu spodní napájecí výhybky pro předzesy K55+58...
Sousedka, která si nejvíc stěžovala, si během těch pár dnů stihla koupit anténu balkón a překvapila mne tvrzením, že na tu malou anténku (bez alespoň nějaké viditelnosti na vysílače) chytá všechny muxy úžasně s kvalitou 100% (při úrovni asi 10%). Tak jsem jí to roztržitě pochválil, moc jsem jí nevěřil, ale hlavně mě zdravě nakrklo, že s anténním hnízdem na střeše mám jednoznačně horší výsledek.
Dalším krokem bylo, že jsem preventivně vyměnil zdroj pro předzesy = dosud železné trafíčko se stabilíkem 78L12, nový je spínaný adaptérek, u kterého jsem změřil že fakt stabilizuje napětí (což třeba některé spínané mobilní nabíječky nedělají) a přidal jsem vnější LC filtr proti spínacímu smetí s uzemněním na kolík v zásuvce. (Tu změnu zdroje jsem udělal vlastně ještě před přidáním třetího předzesu, protože po přeměření vnitřností původního železného zdroje se mi nelíbila tepelná bilance.) No a nakonec jsem se podíval šroubovákem do CBS734, ve kterém jsem tušil podle tepla železné trafo a elyty. Nepletl jsem se - elyty byly sušené a zřejmě už dost dlouho. Pro lidi v podobné situaci jako jsem já jsem postup zdokumentoval lehce po lopatě: http://frantisek.rysanek.sweb.cz/cbs734/cbs734_cz.html
V sekci pro K55+58 jsem nechal dva předzesy v sérii (15+15 dB), což mi umožnilo, trochu stáhnout zisk na repasovaném 734, a díky jisté selektivitě dodatečného druhého předzesu jsem i dále potlačil LTE a RS8 ze Střížáku. Poštulkův LTE filtr jsem vřadil tam kam patří, tzn. mezi ant.dvojče pro K58 a první předzes v cestě (který má uvnitř selektivitu taky ještě před tranzistorem). A nasměroval jsem dvojče zpátky na maximum signálu z Bukovky, schované za kopcem (přímý azimut). Výsledný snímek spektra přiložím.
Výsledek: chytám opět hlavně MUX1/2/3/4, repase kondíků domovnímu CBS734 zjevně taky prospěla, protože se teď dá vybudit výrazně výš, aniž by přijímače držkovaly ohledně kvality signálu (kostičkovaly). Sousedka, co mi STA recenzuje, se připojila zpět na STA a tvrdí, že má sílu/kvalitu na 100%/100% a chytá dokonce i RS7 na K21, kterýžto mux je kanálovým předzesem pro MUX1+4 značně utlumen. HDčkové varianty ČT z RS7 jí fungují. Je to zajímavé: na odposlechu -30dB přímo z CBS734 já sám na dongle s Realtekem tento mux nechytím (dongle hlásí příliš nízkou kvalitu).
Zároveň s logistikou a lezením po střeše jsem provedl v baráku "dopisní anketu", kdo vůbec STA používá, a zda by se našla podpora pro "správně provedenou" rekonstrukci (výměna rozvodů, basa kanálových vložek, třeba ZG431 jsou ham ham). Výsledek je, že většině baráku je to buřt - mají kabelovky nebo satelit. Takže mám černé na bílém, že STA udržuji za nula peněz hlavně sám pro sebe a pro asi čtyři další partaje (z celkových 22).
To je pro dnešek vše. Uvidíme, co se bude dít, až se začne rozsvěcet DVB-T2. Kanály budou opět úplně jinak, budou potřeba nové přijímače, uvidíme odkud co bude svítit a jak to u nás dopadne s kvalitou příjmu, pokud se skutečně bude vysílat QAM256. Počítám, že dalšímu pokračování dám nový subject, protože K58 nás opustí, a to možná dost brzy.
Už si nepamatuju / nějak nemohu dohledat: jak to bylo s "přechodovým" statusem muxů v době rozsvěcení DVB-T? Nebylo to náhodou tak, že se tady nad Ústím rozsvítily takřka naráz muxy 1/2/3 už na K33/58/55, původně jako "přechodové" muxy, které byly následně škrtnutím pera prohlášeny za trvalé? Pokud by takhle probělo rozsvícení DVB-T2, tak bych se vůbec nezlobil. Ušetřit si jedno přeladění, to by bylo báječné... ale možná mám krátkou paměť a/nebo si to maluju moc na růžovo.
Taky by bylo fajn, kdyby ČRA rozsvítily na Střížáku vykrývač pro hlavní celoplošné muxy DVB-T2, tak jako to bylo v době analogové. Chápu, že je to záležitost mnohem spíš obchodně-mocenská, než technická. Asi by na DVB-T2 musela být u nás v ďolíku fakt úplná tma a lidi by museli řvát, aby došlo k nějaké dohodě s ČRA. A je možné, že pokud by digitální tma i nastala, lidi by si prostě vzali internet a kabel od Tety popř. UPC a nad příjmem DVB-T2 by mávli rukou. Technologický vývoj a generační obměna populace už teď dělají svoje.
28
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Děje se něco s kanálem 58 v Ústí ?
« kdy: 04. 12. 2016, 22:00:54 »
Ještě přidám závěrečný přehledový spektrogram z toho dne, přeji vespolek hezký den a děkuji za Vaši podporu :-)
(BTW: omluvte prosím rušivé "jehly" ve spektrech z RTL-SDR - jedná se o průsak z lokálního oscilátoru, harmoniky tuším 14 nebo 28 MHz. Tyto nejsou v signálu reálně přítomny. Je to zjevně specialita mého konkrétního modelu miniaturního DVB-T donglu od Hamy. S tunerem E4000 nešlo nic jiného sehnat.)
(BTW: omluvte prosím rušivé "jehly" ve spektrech z RTL-SDR - jedná se o průsak z lokálního oscilátoru, harmoniky tuším 14 nebo 28 MHz. Tyto nejsou v signálu reálně přítomny. Je to zjevně specialita mého konkrétního modelu miniaturního DVB-T donglu od Hamy. S tunerem E4000 nešlo nic jiného sehnat.)
29
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Děje se něco s kanálem 58 v Ústí ?
« kdy: 04. 12. 2016, 21:57:43 »
Vážení přátelé, dlužím Vám výsledek. Dal jsem si na čas, omlouvám se...
Předminulý týden mi dorazila LTE zádrž z Terozu a v sobotu bylo nad nulou bez deště, plus se povedly i další podmínky... takže jsem vylezl na střechu.
První z přiložených spektrogramů ukazuje sken "horního konce" V.pásma, kde jako srandovní provizorní anténa posloužil holý půlvlnný dipólek (skládaný, se symetrákem) laděný na k58. Jenom abyste měli představu, jaká je tady "startovní pozice" :-) Druhý obrázek ukazuje výstup sfázovaného Yagi dvojčete (asi metr dlouhé anténky) laděného na k58 už se zařazenou zádrží (bez předzesu). Obrázky č.3 a 4 ukazují výsledek už na odposlechu z domovního zesu, při dvou mírně různých orientacích antény (proč, k tomu se dostanu).
Nejdřív jsem ale musel vyměnit krabici u dvojčete na k58, protože do staré krabice už by se zádrž nevešla. Pak jsem to celé smontoval, chvilka napětí... a u mě doma to chodilo. Na první pohled hurá.
Sousedovi pouhým vřazením LTE zádrže začaly chodit HDčkové varianty programů ČT z muxu RS7 na kanálu 21, který chytám spíš omylem :-) a bez jasného původního úmyslu (zes pro kanály 33 a 30 je kanálový nominálně pro k33, protože tehdy tady RS7 nesvítila). Viz moje spektrogramy za celé pásmo. Je to psina - zařadím zádrž na pár kanálků okolo 800 MHz a on se mi rozjede příjem na 475 MHz. Jasně - intermodulace, omezená vybuditelnost domovního zesilovače, čím víc kanálů tím níž je potřeba nastavit výstupní výkon atd.
Nojo... všichni spokojení, až na jednu paní sousedku, která má starší televizi vedle v ložnici, signál tažený prodlužkou přes celý byt od účastnické zásuvky STA. Starší LCD tuším Samsung s integrovaným Tčkovým tunerem. Televize v zásadě hrála, ale občas hodila kostičku a hlasitě škytla, a to hlavně/pouze na programech z kanálu 55 (mux3). Kupodivu mux2 na kanálu 58 hrál bezchybně, přitom má horší signál a díky filtrům i kabeláži větší "náklon". Oboje svítí z Bukovky. Takže jsem nakonec jemně ladil STA nikoli podle spektráku, ale podle přijímače téhle paní :-) Ono se to dost špatně testovalo, protože to škytání nebylo moc časté, třeba jednou za 20 sekund, navíc nepravidelně... ale v zásadě jsme se usnesli, že kupodivu to škytá míň, pokud LTE zádrž strčím až za kapacitní oddělovač přímo na vstup domovního Ikusi, a zejména pokud anténu vykloním mimo optimum (maximální síla z Bukovky) na maličko jiný směr, kde mám maximální potlačení silného signálu RS8 na k51 odvedle z Klíše...
Proto ty dvě různé varianty "výsledku v horním pásmu" v přiložených obrázcích 3 a 4.
Bohužel mě pak už ze střechy vyhnala tma a další okolnosti, takže jsem nestihl dotestovat, jestli to škytání (v jednom konkrétním přijímači!) souvisí spíš se směrováním antény (nějaký duch?) nebo spíš s nastavením zisku na dotyčném vstupu na domovním Ikusi pro toto horní pásmo. A od té doby nenastaly vhodné podmínky pro dokončení tohoto restu.
Nakonec jsem jenom mírně stáhl zisk na obou vstupech, abych nelízal hranici maximálního vybuzení, a s tím jsem to zapíchl.
Závěr: není potřeba hned prudit ČTÚ a mobilní operátory (podle mě tu kolem 800 MHz svítí všichni tři) a roubovat do mé STA samohrajky keramický filtr za pár tisíc. Kaskádový LC filtr za pár stovek od pana Poštulky (krásná a pečlivá ruční práce) zjevně pomohl, patrně za výrazného přispění původního předzesu (taky Teroz) laděného na K55+58. Nečekal jsem tak jasný výsledek.
Uznávám, že by se hodil profi měřák, který umí ukázat BER a nejlíp taky "konstalaci" (pokud u OFDM dává něco takového smysl) případně nějakou statistiku "agregátního SNR" (nebo SNR histogram?) = prostě něco co by vypovídalo o rezervě SNR při OFDM demodulaci v těch několika tisících dílčích QAM kanálcích... Taková věc "na koleně" pořídit nejde :-) Viděl jsem sice něčí SW implementaci DVB-T demodulátoru v GNU Radio, ale na to bych potřeboval hodně výkonný stroj (běžný noťas na tohle nestačí) a nějakou dražší SDR kartu s dostatečnou šířkou pásma... a navíc ze zmíněné softwarové implementace stejně nešlo nic moc zajímavého vytáhnout, ve smyslu posouzení kvality signálu.
Předminulý týden mi dorazila LTE zádrž z Terozu a v sobotu bylo nad nulou bez deště, plus se povedly i další podmínky... takže jsem vylezl na střechu.
První z přiložených spektrogramů ukazuje sken "horního konce" V.pásma, kde jako srandovní provizorní anténa posloužil holý půlvlnný dipólek (skládaný, se symetrákem) laděný na k58. Jenom abyste měli představu, jaká je tady "startovní pozice" :-) Druhý obrázek ukazuje výstup sfázovaného Yagi dvojčete (asi metr dlouhé anténky) laděného na k58 už se zařazenou zádrží (bez předzesu). Obrázky č.3 a 4 ukazují výsledek už na odposlechu z domovního zesu, při dvou mírně různých orientacích antény (proč, k tomu se dostanu).
Nejdřív jsem ale musel vyměnit krabici u dvojčete na k58, protože do staré krabice už by se zádrž nevešla. Pak jsem to celé smontoval, chvilka napětí... a u mě doma to chodilo. Na první pohled hurá.
Sousedovi pouhým vřazením LTE zádrže začaly chodit HDčkové varianty programů ČT z muxu RS7 na kanálu 21, který chytám spíš omylem :-) a bez jasného původního úmyslu (zes pro kanály 33 a 30 je kanálový nominálně pro k33, protože tehdy tady RS7 nesvítila). Viz moje spektrogramy za celé pásmo. Je to psina - zařadím zádrž na pár kanálků okolo 800 MHz a on se mi rozjede příjem na 475 MHz. Jasně - intermodulace, omezená vybuditelnost domovního zesilovače, čím víc kanálů tím níž je potřeba nastavit výstupní výkon atd.
Nojo... všichni spokojení, až na jednu paní sousedku, která má starší televizi vedle v ložnici, signál tažený prodlužkou přes celý byt od účastnické zásuvky STA. Starší LCD tuším Samsung s integrovaným Tčkovým tunerem. Televize v zásadě hrála, ale občas hodila kostičku a hlasitě škytla, a to hlavně/pouze na programech z kanálu 55 (mux3). Kupodivu mux2 na kanálu 58 hrál bezchybně, přitom má horší signál a díky filtrům i kabeláži větší "náklon". Oboje svítí z Bukovky. Takže jsem nakonec jemně ladil STA nikoli podle spektráku, ale podle přijímače téhle paní :-) Ono se to dost špatně testovalo, protože to škytání nebylo moc časté, třeba jednou za 20 sekund, navíc nepravidelně... ale v zásadě jsme se usnesli, že kupodivu to škytá míň, pokud LTE zádrž strčím až za kapacitní oddělovač přímo na vstup domovního Ikusi, a zejména pokud anténu vykloním mimo optimum (maximální síla z Bukovky) na maličko jiný směr, kde mám maximální potlačení silného signálu RS8 na k51 odvedle z Klíše...
Proto ty dvě různé varianty "výsledku v horním pásmu" v přiložených obrázcích 3 a 4.
Bohužel mě pak už ze střechy vyhnala tma a další okolnosti, takže jsem nestihl dotestovat, jestli to škytání (v jednom konkrétním přijímači!) souvisí spíš se směrováním antény (nějaký duch?) nebo spíš s nastavením zisku na dotyčném vstupu na domovním Ikusi pro toto horní pásmo. A od té doby nenastaly vhodné podmínky pro dokončení tohoto restu.
Nakonec jsem jenom mírně stáhl zisk na obou vstupech, abych nelízal hranici maximálního vybuzení, a s tím jsem to zapíchl.
Závěr: není potřeba hned prudit ČTÚ a mobilní operátory (podle mě tu kolem 800 MHz svítí všichni tři) a roubovat do mé STA samohrajky keramický filtr za pár tisíc. Kaskádový LC filtr za pár stovek od pana Poštulky (krásná a pečlivá ruční práce) zjevně pomohl, patrně za výrazného přispění původního předzesu (taky Teroz) laděného na K55+58. Nečekal jsem tak jasný výsledek.
Uznávám, že by se hodil profi měřák, který umí ukázat BER a nejlíp taky "konstalaci" (pokud u OFDM dává něco takového smysl) případně nějakou statistiku "agregátního SNR" (nebo SNR histogram?) = prostě něco co by vypovídalo o rezervě SNR při OFDM demodulaci v těch několika tisících dílčích QAM kanálcích... Taková věc "na koleně" pořídit nejde :-) Viděl jsem sice něčí SW implementaci DVB-T demodulátoru v GNU Radio, ale na to bych potřeboval hodně výkonný stroj (běžný noťas na tohle nestačí) a nějakou dražší SDR kartu s dostatečnou šířkou pásma... a navíc ze zmíněné softwarové implementace stejně nešlo nic moc zajímavého vytáhnout, ve smyslu posouzení kvality signálu.
30
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Děje se něco s kanálem 58 v Ústí ?
« kdy: 16. 11. 2016, 20:31:23 »
Děkuji za příspěvky všem, včetně pana Shitlera :-) Vítám i kritické názory. V zásadě vím sám nejlíp, že jsem si ještě úplně nezametl před vlastním prahem - než případně někoho pozvu, projdu si řetězec, zda je v pořádku. Nemám v úmyslu mrhat časem profíků jenom tak z lenosti. Ještě jsem zdaleka nevystřílel všechnu munici.
Popravdě trochu pobaveně přemejšlím, jak ČTÚ posuzuje, zda můj příjem je rušen LTE či nikoli :-) Nemám strach, že by do signálu K58 pronikala nějaká významná úroveň parazitního postranního vyzařování LTE BTS. Víceméně pokud mi levný kanálový předzes bere LTE o tři kanály vedle tak, že na výstupu je úroveň LTE o 15 dB nad K58, tak mě to může omezovat ve vybuzení dalšího řetězce. Nebo když to přeženu se ziskem, případné intermodulační produkty vznikají samozřejmě v mém nepříliš kvalitním zařízení. Nemohu nic moc namítat proti názoru, že levný předzes nemá tak ostrou selektivitu, jako kanálové vložky určené pro STA. Vyberu si sám slušný filtr a uvidím.
Popravdě trochu pobaveně přemejšlím, jak ČTÚ posuzuje, zda můj příjem je rušen LTE či nikoli :-) Nemám strach, že by do signálu K58 pronikala nějaká významná úroveň parazitního postranního vyzařování LTE BTS. Víceméně pokud mi levný kanálový předzes bere LTE o tři kanály vedle tak, že na výstupu je úroveň LTE o 15 dB nad K58, tak mě to může omezovat ve vybuzení dalšího řetězce. Nebo když to přeženu se ziskem, případné intermodulační produkty vznikají samozřejmě v mém nepříliš kvalitním zařízení. Nemohu nic moc namítat proti názoru, že levný předzes nemá tak ostrou selektivitu, jako kanálové vložky určené pro STA. Vyberu si sám slušný filtr a uvidím.
