Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Témata - František Ryšánek

Stran: [1]
1
Vážení přátelé,

potřebuju poradit, šilhám po programovatelném zesilovači...

V příloze je obrázek, jak vypadá éter u nás očima širokopásmového zesilovacího řetězce. Pořízeno na odposlechu -30 dB domovního zesilovače, který měl předřazený poměrně široký pásmový zesilovač (horní koleno někde na 620 MHz, směrem dolů se mírně svažuje, takže ten MUX24 na 21.kanálu je ve skutečnosti ještě o pár dB silnější). Ten domovní  zes měl v tu chvíli stažený zisk cca na minimum, právě kvůli mux24. Jestli si správně skládám decibely, tak při téhle úrovni vychází silový výstup asi na 0 dBmW, tzn. něco kolem +110 dBuV, tzn. na horní hranici vybuditelnosti.

Váhám, jestli v těchto příjmových podmínkách (pár muxů zhruba stejně slabých, k tomu jeden ultra-silný, asi o 40 dB) půjde použít programovatelný zesilovač. Podotýkám, že ty dva vysílače jsou oba stejným směrem (téměř v zákrytu). Možná to zase skončí sfázovaným dvojčetem kanálových yagin na 620 MHz a bude...
Vrtá mi hlavou, jak moc je třeba programovatelnému zesilovači "jít naproti" nízkošumovým předzesem, abych mu trochu vytáhl tu Bukovku chudinku slaboučkou těsně za horizontem...

Porovnal jsem si asi 7 modelů programovatelných zesilovačů na našem trhu, od značek Alcad, Ikusi, Televes a Johansson. A mám pocit, že to má všechno stejná střeva - protože základní takticko-technická data se moc neliší. Převážně to umí nasadit až 32 filtrů o šířce 1 nebo 2 kanály. (Některé modely umí jenom filtrovat a držet úroveň per kanál pomocí AGC, jiné umí i konvertovat vstupní kanál na jiný výstupní kanál.) Neudávají všichni výrobci všechna čísla, ale když je udávají, tak je to cca na jedno kopyto... Proto se osobně soustředím spíš na uživatelské rozhraní - aby vyhovovalo mým zkostnatěle konzervativním požadavkům (především odolnost vůči budoucnosti, protože technický pokrok na počítačích a mobilech je svině).

Dost mě překvapuje, co ty hračky za tyhle peníze umí. A v popisech se porůznu píše, že jsou "digitální". Někde i že "digitální zpracování signálu". Jako dávalo by mi smysl, pokud by uvnitř byl jediný velký šváb, který to všechno zařídí - za ním zvlášť už jenom PA (výkonový konec) a šup s tím do výstupního F-ka. Neviděli jste někdo takovou krabičku otevřenou? Nebyl by případně link na datasheet čipsetu? SDR by mi dávalo smysl i z hlediska rádiových parametrů (útlum na sousedním kanálu -35 dB v odstupu 1 MHz - udávaný shodně u všech zkoumaných modelů).
Fakt mi zůstává rozum stát - a to mám myslím slušně bujnou představivost.

Nedávno jsem kouknul do nějakého multiband konzumního rádijka ze sámošky, s digitálním laděním za dvě stovky... ono to má uvnitř jediného velikého švába, do kterého vede snad rovnou anténa! Ani známka superhetového RF front-endu. Už si nepamatuju, jestli ten šváb rovnou i řídil displej a posílal výkonový výstup ve třídě D.
Taky mi před pár lety někdo vysvětloval, jak fungujou WiFi rádia... taky žádnej superhet. Na vstupu to má banku analogových paměťových buněk, do kterých to vzorkuje nosnou o maličko rychleji, než je jmenovitá frekvence té nosné. Analogové směšování je nahrazeno aliasingem při vzorkování. Čili na samotném vstupu je řada analogových vzorků v diskrétní časové doméně. Ty se následně nějak snad ještě analogově ofiltrují, pak je nasává ADC, a z ADC už padají zřejmě mezifrekvenční data. Dál už je jenom SDR/DSP. Podobně odhaduji fungování RX v GSM/LTE rádiích a v moderních miniaturních přijímačích GPS.
Trochu blíž k našemu tématu, nedávno jsem koukal do datasheetu nějakých RF front-end čipů (tunerů) co se vyskytují v DVB-T/T2 donglech na USB. Tam jsem si taky všiml čehosi jako ADC-DSP-DAC, a zvenčí se to snaží tvářit jako analogová signálová cesta (mezifrekvence). Nebo jsou na výstupu už rovnou digitální I+Q vzorky. A tohle dělá šváb, velký jako špendlíková hlavička, který ani nemá pořádné chlazení... 

No takže přemejšlím, jestli tenhle "programovatelný zesilovač" přímo vzorkuje celé pásmo (šířka pásma něco jako 350 MHz) a jednotlivé kanály si z toho zobe už softwarově (SDR), pak je jednotlivě upraví, tj. jednotlivě zesílí, smíchá a pošle je na DAC a analogovým výstupem ven... V tom případě by mě zajímalo, jaké rozlišení (bitovou hloubku) má jeho ADC, jednak při té šířce pásma, jednak při udávaném rozsahu citlivostí (AGC). Pokud by vzorkoval skutečně celé pásmo naráz do digitální domény, tak jak se při příjmu vyrovná s několika různě silnými kanály, se vzájemným rozdílem ke 40 dB. (8b ADC má dynamický rozsah asi 48 dB.) A třeba taky jak je vstup citlivý při příjmu slabých vysílačů.

Nebo je to jinak? Nechová se to spíš jako 32 přijímačů na společném čipu (jako 32 RF front-end čipů, každý velký jak špendlíková hlavička), které mají společné hodiny pro vzorkování a digitální zpracování, ale skutečně "ladí" a AGCčkují na vstupu každý zvlášť, nezávisle na sobě? Možná se i tady uplatní nějaké to analogové vzorkování a buffer...

V produktových popisech některých programovatelných zesů jsem viděl zmínku, že šum to má mít asi 5-6 dB. No pokud to celé visí na nějakém ADC, tak mě to moc nepřekvapuje. A už podle toho čísla se trochu bojím o citlivost ke slabým signálům. Tohle bych si na DX asi nepořídil :-) Resp. přemejšlím, že bych měl na střeše nechat předzes, protože ten (ač širokopásmový) má zřejmě šumové číslo lepší... Akorát že mi ho bude nejspíš hltit ten nejsilnější multiplex :-( Leda bych se snažil ještě o analogovou předfiltraci...

Tzn. pokud máte někdo poznámky k rádiovým vlastnostem těchto zařízení (citlivost ke slabým signálům, chování ve směsi silných a slabých transpondérů) tak jsem jedno ucho.

Už jsem nakousl uživatelské rozhraní:

Alcad CAD-704 má pro konfiguraci podsvícený znakový LCD displej a tři tlačítka (pod nimi nejspíš mikrospínače). K tomu USB port, kterým se to dá připojit k Windowsům. Ke stažení je software od Alcadu. Takže konfigurace buď tlačítky, nebo po kabelu. Za mně OK :-) Škoda jen, že na tom kabelu není sériový terminál... Aplikace pro Windows vyžaduje .NET runtime - což je myslím ještě snesitelná varianta.
CAD-704 je napájen externím 20V adaptérem, což je příjemné z hlediska jeho případné výměny, až doslouží. Ostatní "programovatelné zesilovače" mívají zdroj zabudovaný, ale dnes už většinou snadno uživatelsky demontovatelný - přesto pokud budu chtít za 10 let vyměnit zdroj, a originál už nebude, tak u CAD-704 je náhrada externího adaptéru relativně jednoduchá. Navíc můžu adaptér umístit kus dál od topícího zesu (takže mi teplo z výkonového konce nebude přihřívat kondíky v napájecím adaptéru).

Ikusi ONE+ má pro konfiguraci OLED displej a jakýsi křížový ovladač (joystick). Nemám rád custom ovládání z fórových materiálů :-/ a po kabelu se to konfigurovat nedá. Doufám, že aspoň ten OLED nesvítí stále. Pokud ano, tak je riziko, že na něm za pár měsíců až let nebude nic vidět. V jedné věci Ikusi ONE+ vyniká: udávaná vybuditelnost je +130 dBuV. Dost neuvěřitelné číslo. Asi 10-20 dB před konkurencí, jak se zdá... někdo si dal záležet na výkonovém konci.

Dva modely od Televesu mají společné, že není k dispozici lokální konfigurační displej+tlačítka. Konfigurace se provádí appkou ze smartphonu nebo z Windows. Ta konfigurační aplikace je napsaná v Javě... uff. Ta se vyvíjí dost rychle. Už jsem viděl vícero všelijakých postarších device managementů napsaných v Javě, kteroužto aplikaci nikdo nikdy neaktualizoval, a je dneska problém ji nastartovat... Jinak i Televes má naopak některé zajímavé vychytávky, podívejte se sami.

No a nakonec jsem našel tři modely od značky Johansson. Taky krasavci. Člověk si může vybrat model s větším počtem vstupů nebo se schopností konverze... a má to udávánu příjemně nízkou spotřebu. Ovládání přes "jog kolečko" a konvenční znakový podsvícený LCD displej. Jediné, co mě mrzí, že to asi nejde připojit k počítači.

Pro dnešek asi stačilo :-) Názory vítány.

F.

2
Dobrý den vespolek,

možná jsem jenom línej vylézt v tom nečase na střechu a vylít vodu z kabelů :-)
Už pár let se trochu starám v naší bytovce o STA a za téměř nula peněz ji držím ve stavu, kdy já a pár dalších skromných sousedů můžeme chytat prakticky všecko co svítí kolem v pozemním éteru. Když se rozsvítilo DVB-T, byly tu tři muxy, teď už jich tu svítí šest a shora dotírají tři příděly LTE...

Protože nemám vanu s kanálovými vložkami, ale jenom domovní zes + nějaké předzesíky pro pár kanálů, a protože před lety, když jsem to stavěl, ještě nesmrdělo všude kolem LTE, nemám předzes pro K58 ošetřený proti LTE (od 790 MHz výš). Takže poslední dobou držím zisk domovního zesu trochu níž, než bych býval chtěl (abych ho nepřebudil signálem LTE, které vlastně nechci). V létě jsem nouzově srovnal úrovně různých blízkých muxů tak, že jsem otočil antény s ohledem na maximální potlačení silných blízkých vysílačů (do té doby jsem mířil přímo na vysílač, pro maximální zisk užitečných signálů). Tímto způsobem se mi podařilo dosáhnout docela rovnoměrných úrovní... a bylo to možná naposled :-)

Dneska mě překvapilo, že kanál 58 má citelně nižší úroveň než dřív. Přitom LTE si drží stejnou úroveň. Žeby provozovatel trochu ubral výkon na Bukové hoře? Přiložím dva snímky spektra: jeden z léta, druhý dnešní. Asi ještě pořídím odlaďovač LTE a uvidíme. Snad mi to umožní přežít do příchodu DVB-T2. Pak bude opět všechno jinak.

Ten slabší kanál 58 může znamenat problém na mé anténě - jenom mě mate, že LTE je nadále silné, a kanály 55 a 51 taky. Díky za případné názory :-)

F.Ryšánek
Ústí n.L. - Všebořice

3
Dobrý den vespolek,

dokola se tu objevují dotazy "proč mi anténní systém tímto způsobem zlobí, co mám opravit" apod. Problém nemusí být zrovna v naprosté neznalosti - i člověk v problematice poměrně sečtělý může nakonec pouze pokrčit rameny, pokud se nemá na signál čím "podívat" = chce to přehledový spektrální  analyzátor.

Pokud se nebojíte počítačů, máte hravou povahu a čas na experimenty, možná existuje jedna berlička, která ledacos napoví: improvizovaný spektrák lze postavit z USB DVB-T tuneru (dongle, trochu větší než USB flashka) s čipem Realtek RTL2832U - tento konkrétní model čipu je důležitý, dnes již není úplně běžný, a DVB-T dongle s jiným čipsetem není použitelný. Zbytek lze zařídit pomocí open-source softwaru.
Pokud máte počítač (notebook), znamená pořízení podporovaného DVB-T tuneru výdaj cca 500-1000 Kč (podle toho, kde koupíte - přímo z Číny na DealExtreme i míň, ale může to mít různé háčky, třeba chybějící redukci MMCX/IEC nebo díky maličkému plechovému pouzdru horší odstup rušení od vlastního 14/28 MHz XTALu).

Příklad z domova:
http://www.ges.cz/cz/dvb-t-usb-tuner-s-sdr-dab-a-fm-GES08804665.html
(vemte k tomu rovnou redukci IEC samec na F samici)

Softwarová strana věci taky není úplně jednoduchá:
Základní "viditelnou" aplikací je RTL-SDR Scanner = přehledový spektrální analyzátor.

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner/rtlsdr-scanner-installation#windows

http://eartoearoak.com/software/rtlsdr-scanner/rtlsdr-driver-installation

Spojovací můstek k hardwaru tvoří knihovna RTL-SDR (přibalená v instalátoru RTL-SDR scanneru), která se s DVB-T tunerem na Windowsech baví skrz generický USB ovladač "WinUSB" (ten je od Microsoftu). Pro snadnou instalaci generického ovladače WinUSB na USB IDčka DVB-T donglu se používá další open-source software zvaný Zadig (umí zavěsit i jiné knihovny, třeba port  linuxového libusb). Zdá se, že i samotný Zadig žije částečně v kernelu, a nemá podpis -> na Windows 8/8.1 vyžaduje vypnutí ověřování podpisu ovladačů. Potažmo je míň práce, nainstalovat ho na Windows XP/Vista/7.

RTL-SDR scanner je napsaný v pythonu a pro Windows je k dispozici instalátor - bohužel podle mých zkušeností instalátor opomíjí některé pythonové knihovny (moduly), které je třeba doinstalovat dodatečně=ručně. Sada chybějících modulů se mezi verzemi scanneru trochu mění - nezbývá než řídit se chybovými hláškami při spuštění scanneru.

RTL-SDR Scanner je "přehledový" analyzátor = umí zobrazit celé pásmo. Zároveň ale jako hardware používá DVB-T tuner, který má na konkrétní naladěné frekvenci šířku pásma asi 2 MHz (v SDR módu, kdy nepoužívá zabudovaný QAM demodulátor) a docela dlouho mu trvá ustálení. Navíc musí skenovat (prolaďovat postupně pásmo) v ještě jemnějším rastru a dílčí spektrální průběhy softwarově překrýt a zprůměrovat, aby se odfiltrovalo analogové zaoblení na okrajích užitečného pásma naladěného kanálu... Z toho plyne jedna nevýhoda: scanner je pomalý, nejedná se o real-time "biograf". Proskenovat pásmo od 300 do 900 MHz trvá řádově minuty a není to omezeno výpočetním výkonem PC. Proskenovat jeden televizní kanál a blízké okolí (10-20 MHz) trvá pár vteřin.

Výstup RTL-SDR scanneru je dostatečně výmluvný na to, aby Vám ukázal například:
- relativní sílu jednotlivých přijímaných kanálů/multiplexů
- silné vysílače těsně mimo TV pásmo: CDMA kolem 450 MHz, LTE okolo 800 MHz
- že když nasměrujete anténu na půdě optimálně na jeden multiplex, můžete si zároveň rozhasit jiné multiplexy (protože Vám kovové prvky střechy všelijak parazitně ladí a duchují)
- různé částečné duchy z impedančního nepřizpůsobení někde cestou v anténním svodu (projeví se jako "zářez" klidně uprostřed DVB-T kanálu=multiplexu, který nezáleží na směrování antény)
...apod. Čím víc času strávíte drátováním a směrováním antén a zároveň koukáte jedním okem na spektrák, tím víc věcí Vám docela rychle dojde - a tady teprve začne záležet na vědomostech a zkušenostech.

Co Vám tento improvizovaný přípravek NEukáže:
Neumí zároveň se spektrální analýzou ukázat TV obraz (MPEG video). Protože neprovádí demodulaci dat, nedokáže ani říct BERT, zobrazit QAM konstalaci nebo jinak zhodnotit "kvalitu" konkrétního přijímaného rádiového kanálu (zato sílu signálu ukáže poměrně přehledně).

Pokud chcete z tuneru získat TV obraz (MPEG video), musíte ve správci zařízení vyměnit ovladač WinUSB/Zadig za originální realtečí. Pak Vám budou chodit nativní aplikace od výrobce donglu (obecně bych trochu pochyboval o kvalitě = neinstalujte to bezhlavě), nebo třeba "nezávislé" ProgDVB
http://www.progdvb.com/
(closed-source freeware, bez časového omezení, ale s omezenou sadou schopností - např. neumí nahrávat).
S originálním realtečím ovladačem pochopitelně naopak nebude fungovat RTLSDR Scanner.


Existují také mnohé další SDR aplikace, které s RTL-SDR umí pracovat - např. HDSDR, SDR#, nebo linuxový modulární framework
GNU Radio. Konkrétně HDSDR a SDR# jsou relativně úzkopásmové real-time analyzátory (obnovují spektrogram mnohokrát za vteřinu) se schopností demodulovat audio - naladí tuner na konkrétní frekvenci a dělají FFT z celého cca 2MHz kanálu, užší signály si můžete v rámci těchto 2 MHz "vyzobnout" a dále demodulovat. Je to dost široké třeba na softwarovou demodulaci FM rádia - reálně to ale využijí asi hlavně začátečníci radioamatéři (pokročilým nebude stačit dynamický rozsah 8bitového ADC v tuneru). Nehodí se to na ladění DVB-T antén, protože jediný multiplex má šířku pásma 8 MHz = na úzkopásmovém spektráku vidíte "rozlitou hladinu šumu", ze které toho není zas tak moc vidět.

Další čtení o RTL-SDR a příbuzných věcech:

http://sdr.osmocom.org/trac/wiki/rtl-sdr

http://rtlsdr.org/

http://www.rtl-sdr.com/

http://sdr.ipip.cz/rtl-sdr


Jak se instalují moduly do Pythonu:
Tady existuje veliká sbírka modulů ve formátu .whl ("wheel"):
  http://www.lfd.uci.edu/~gohlke/pythonlibs/
Zjistíte z chybové hlášky, co Vám chybí, stáhnete, nainstalujete. Jak? V příkazovém řádku.
Před pár měsíci jsem někde viděl tutéž sbírku předkompilovanou jako Win32 exe instalátory, ale teď už ji nedokážu dohledat...
Takže nezbývá než použít starý postup:
1.) nainstalujte Python pro Windows oficiálním instalátorem
   (patrně proběhlo jako součást instalace RTLSDR Scanneru)
2.) pokud se nenainstaloval PIP (nefunguje bod 3. níže):
2.1.) stáhněte  https://bootstrap.pypa.io/get-pip.py  a uložte
   do C:\Python<xyz>\Scripts\
2.2.) spusťte příkazový řádek (cmd),
   cd C:\Python<xyz>\Scripts\
   python get-pip.py
3.) příkazový řádek (cmd):
  cd C:\Python<xyz>\Scripts\
  pip install wheel
4.) stáhnete si modul který potřebujete (.WHL z pythonlibs)
  pip install dalsi_potrebny_modul.whl
  (etc., da capo al fine)

4
Dobrý den vespolek,

po pár letech opět nadešel čas, trochu učesat antény a vůbec všecko před domovním zesem naší skromné STA. Mám už připravené dva kanálové předzesilovače a bleskojistky... a vrtá mi hlavou: nedal by se anténní svod za bleskojistkou ještě galvanicky oddělit? Konkrétně mi jde o kanály 33, 55 a 58. Oddělovač pro televizní signál jsem nikde nenašel. Zkoušel jsem motat nějaké cívky (trafíčka), jednak vzduchové, druhak na maličkém toroidu z materiálu Amidon (FairRite?) č.67. Výsledek byl pokaždé zhruba stejně tristní: nedokázal jsem umotat lepší průchozí útlum než cca -15 dB (měřeno signálovým generátorem a spektrákem, trafo zatíženo 75 Ohmy). Jasně, na těchhle frekvencích už trafa moc nefungujou - pro kejkle s impedancí se používají čtvrtvlnná vedení. Ještě mě napadlo použít pulzní trafo pro 1Gb Ethernet z nějaké šrotové síťovky/motherboardu - ale to má jmenovitou impedanci nějakých 100 ohmů (s odbočkou uprostřed) a navíc pracovní frekvence GbEth je cca 250 MHz, takže na mých 770 MHz asi žádná sláva... Našel jsem na webu trafíčka pro 10Gbase-T, s udávaným průchozím útlumem 2 dB na 500 MHz... ale nedají se koupit :-) Je to asi fuk - prostě tam dám zase jenom bleskojistky (blýskavé matice od pana Broka) a dlabu na to.

Na okraj ještě dotaz na kabel: mám každopádně v plánu použít nějaký 7mm kabel a přiměřeně ho vyvázat ke stožáru přes plastové distance. (Posledně pozvaná odborná firma použila 5mm kabel a nechali ho volně vlát ve větru.) A ten dotaz: má smysl použít CB100 od Emosu, ten je tady po městě dobře dostupný, nebo mám shánět radši něco značkovějšího? (Belden/Draka)

Díky předem za nápady a názory...

F.Ryšánek

5
Je to pár dní, co jsem si všiml, že můj Gogen 3050 neukazuje EPG pro MUX2. Dneska už není vidět ani pro MUX1. V MUXu 3 EPG dále funguje. Přitom MUX3 má nejslabší signál... to jsou věci. Všecky tři muxy chytám z Bukové Hory (pokud vím). Jestli máte někdo relevantní informace, dejte vědět... Napadá mě, že se tady za pár dní budou kolem zhasínat analogové vykrývače a něco málo v digitálu rozsvěcet, ale nemám tušení, jak by to případně mohlo souviset...

Stran: [1]