reklama

Zobrazit příspěvky

Tato sekce Vám umožňuje zobrazit všechny příspěvky tohoto uživatele. Prosím uvědomte si, že můžete vidět příspěvky pouze z oblastí Vám přístupných.


Příspěvky - Vl.Kebrle

Stran: [1]
1
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:DVB-T v Polsku.
« kdy: 08. 11. 2013, 17:10:19 »
spíš jak to zkoordinují s DABem....

Podle mě už to mají dávno zkoordinované UKE není ČTU nedělá žádné hurá akce.Mě zaráží ta rychlost bud vědí ,že o to VHF DVB-T nebude u providerů takový zájem,nebo na ně tlačí TVP na spuštění dalšího muxu a pokud by byl pro potřeby HD tak tam tolik zájemcu o vysílání nebude.

UKE se snaží dnes držet "dvě židle". Jednak TVP má spoustu kanálů, na které by jediný mux ani v DVB-T2 nevystačil, pokud uvážáme, že nejméně tři budou HD. Coufnout z HD dnes na TVP1 a TVP2 by bylo lze bez náhrady těžko. Krom nich je ještě TVP HD, ale jen v kabelovkách a na pay tv  satelitních platformách. Dále TVP provozuje: TVP INfo, TVP Kultura, TVP Historia, TVP Polonia (souběžbě na satelitu FTA), TVP Rozrywka, TVP Seriale, TVP Parlament, TVP Sport  (oba jen kabelovky a pay tv satelit,  ale trend na celém kontinentě je takový, že vyžene TVP Sport do HD, a Parlament - zasedání je ve dne, a proč bnekombinovat třeba s dokumentem jako německý Phoenix či podobně),  a nová dětská  TVP ABC (ta ale má schválení do muxu 1). A nová TV Regionalna. Tolik výčet. Ten 1 mux ve VHF mají "pro všechny případy", a to je věc DDII, kde ITU tlačí na odstoupení pásma 700 MHz mobilním operátorům, čili chce "okrojit"UHF TV pásmo tak, že bude končit kanálem 49. Bez VHF měla dosud každá země v GGE06 frekvence na 6 celostátních muxů. V této věci se nyní v Polsko rozhodli zkoumat, na kolik by docházelo k rušení horní části TV pásma, kdyby  700 MHz odstoupili jen v některých oblastech, a v některých ne. Takže to VHF pásmo je určitá náhrada hlavně tam, kde by se na mux 5 příp. 6 nedostávalo frekvencí. Sám si to ale těžko představím - např. Wrocław a Kladsko mají v GE06 kanály zatím volné 52 a 59, a níže už jen 42 a jen vnitrozemí (Wrocław) 33....Varšava má také převahu na "horních" kanálech, které by museli odstoupit....Takže nakonec obsazení VHF se jeví i rozumným. Italové už vysílají ve VHF mux RAI v DVB-T2 v některých oblastech, a nebudou asi sami...Není to zase až tak nerozumné, protože jednoho dne zhasne analog na FM 88-108 MHz a bude nahrazen také DABem, resp. nějakou novou verzí (Briti už dokonce stanovili termín vypnutí analogu FM 88-108). To budou na tom relativně dobře ale Śnieżne Kotły...ty mají 30, 35, 37 (rezervován už je pro mux 5) a 47, 49...U nás odhaduji, že bylo předčasné se toho pásma III. pro TV zříkat, viz jak to vypadá s příděly frekvencí v Severních Čechách, pokud nám odkrojí těch 700 MHz!
Faktem je, že DVB+ se už od roku 2012 v Polsku rozběhl na plné obrátky, akorát přijímače jsou drahé, takže není tolik kupujících. UKE je odborný orgán, Emitel je operátor, ale kdo se do toho míchá, jsou politici, a ti zkazí všude kde co mohou.... :)                       
       

2
Dík za upřesnění, mám rušení i 463,5 i 422 MHz, oba operátory. Jeden z nich je  akorát na paneláku, jaký bych měl v případě, kdybych přijímal Praděd...Ale na Promaxu Prodig 5  byly oba ...Nakonec dělají pěkné peklo i na kanále 25, na tom mám polský mux 3 Kladsko, ten je v místě našeho domu kolem až i 40 dBuV, u toho jsem hodně potlačení dostal kanálovou propustí - ale ta je za prvním stupněm předzesilovače, na vstupu také zádrž 463,5+422 - bez ní je už i předzesilovač (jednotranzistorový) zahlcen - dík terénnímu převýšení na severozápad není rušení kanálu 25 z Černé Studnice. Ale s tím k21 je to opravdu problém. Odrušit třeba i 463,5 i 422 MHz,  ten k21 474 je hodně "nešikovný" kanál... :)   

3
Mám s RS7 stejné problémy! Ovšem část výpadků jsem přičítal i možnému pre-echu, neboť místo příjmu leží v přímce mezi vysílači Svitavy/Hřebeč a Trutnov/Černá Hora, tj. kanál 21. Anténu mám síto s direktory, na Černou Horu (jakkoliv jsem si vědom jejího nižšího zisku na k21, nicméně na k60 přijímám mux3), kombinovanou zádrž 463,5 MHz + 422 MHz na vstupu, pak normální širokopásmový zesilovač (ale tohle mám experimentální, měl jsem na vstupu předtím kanálovou  prop. 38-40 + 60/61, ale jednalo se mi o vyzkoušení, zda půjdou též kanály 30 a 35 Śnieżne Kotły, tak to není zatím trvalá instalace, pouze ověřovací pokus, polovinu dní  je jejich signál dokonce i dostatečný!). Na Svitavy terénní profil ++ ovšem  vysoké stromoví a budovy, na Černou Horu přímý výhled, síla signálu odhadem bude stejná (ovšem nemám  podrobnější  analýzu éteru po spuštění Svitav, chybí mi dlouhodobější sledování...nebyl čas a z domu hodně vyjíždím). Navíc na Svitavy obrátit anténu jsem se neodvážil, neboť mám 100 m od domu  základnovou stanici UFONa 463.5 MHz s ERPem 200 W ...a platit za další zádrže? (To je další téma...místo příjmu je Ústí n.O., kde ty základnové stanicemi CDMA internetu UFONa a Telefoniky O2 jsou  uprostřed husté městské obytné zástavby, přičemž UFON "naproti mé anténě" a kombinace s kanálem 21 je ...prostě nemáme asi slov, že?  Nakonec už je povolení na k21 na Andrlův  Chlum/Stříbrná krasavice, takže jsem zvědav...ovšem rušení tím nezmizí a kdoví? ).
S obrazem u mně to bylo podobně jako p. Aleš Pipek a  problémy, uvedené dalšími zde přítomnými ...   :)

4
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Maďarské DVB-T
« kdy: 21. 10. 2013, 17:07:36 »
Ta parabola je jen na jednu LNB...Pokud jde o maďarskou nabídku satelitu, tak pozice Eutelsat 9°East s paketem Hello HD Hungaria, přičemž M1, M2, a Duna 1 i Duna 2 jsou v něm i v SD i v HD FTA! Dalším operátorem je UPC Direct na Thoru 5/6 anebo DigiTV na téže pozici stejně jako  v ČR/SR.   Anebo potom na Amosu 3 na 4° West ještě maďarská platforma T-Home. Takže těžko určit na kterou z platforem mají tu parabolu. Asi Hello.  A antény na Semmering/Sonnwendstein - ten má vysokánskou aktivní výšku  antén a přesah poměrně dost daleko do Maďarska, na Slovensko i do ČR. Mattersburg má dost utlumené vyzařování do Maďarska. A anténa na Maďary je zjevně Kabhegy.
Pokud jde o možnosti příjmu na Moravě, mohu odkázat na můj článek na www.digitalnitelevize.cz  k nadcházejícímu ASO 31.10.2013. Nejspíše SFN Kabhegy - Györ po přechodu muxu C na kanál 22. Šoproň i dle www.dvbtmap.eu byl v řadě míst příjímatelný, AlE... už počítat v řadě míst, kde by přece jen dálkový příjem byl jinak možným, s obsazením kanálů maďarských muxů vysílači z vnitrozemí ČR, jak popsáno v článku digitalnitelevize.cz  Přehled vysílačů a údajů o nich na www.digitalnitelevize.cz už referuje o přechodu na definitivní kanály, protože Maďarsko také definitivně opouští kanály 61-69, na kterých dosud chodí hlavně mux C   

5
Zemské digitální vysílání (DVB-T) / Re:Slovenské DVB-T
« kdy: 20. 10. 2013, 13:36:38 »
Žádný přechod K57 na VJ z AS umístěného na boku anténního nosiče do hlavního UHF AS v laminátovém tubusu na vrcholu nosiče se v dohledné době ze strany provozovatele NEPLÁNUJE!! Veškeré informace o takovémto přechodu na různých webech jsou jen spekulace a šíření nepravdivých informací! Maďarská strana zatím s přesunem K57 do hlavní provozní antény NEVYDALA souhlas!!!!!

A patrně souhlasit Maďaři nebudou, protože mají na k 57 mux A  Kabhegy se SFN dokrývačů od Veszprému až po Kaposvár na jih od Balatonu. Na dvbtmap.eu Bohužel Kabhegy chybí - je to Střední Zadunajský Region, župa Veszprémská, nikde tam není   (a dále Komárensko-Ostřihomská (v té je  Gerecse) a Fejérská (Székesfehervár čili Stoličný Běhehrad). V našem přehledu na www.digitalnitelevize.cz tam Maďary mám mj. s jejich přesným oblastním členěním. Nyní tam je "přechodový" přehled se souběherm s posledními analogovými kabály a také současně provozovanými kanály muxů DVB-T včetně nových kanálů po 31.10.2013, na toto datum mají Maďaři vyhlášeno ASO! Nakonec na www.digitalnitelevize.cz jsem již aktualitu o ASO uvedl včetně nových kanálů po celé délce slovenské hranice. Zkrátka a dobře, kanál  57 mají v GE06 i Javořina i Trenčín a Maďaři na Kabhegy, Szentes (na jihu země) a Segedín...   

6
Děkuji za vyčerpávající a zajímavou odpověď. Co se týká sígnálu, Wendel pozoruji již cca 3 roky, pravidelnost jsem nezjistil. Co se týká toho grafu, tak sedí naprosto přesně. Ke mě je to 232km. Ten nejvyšší vrchol je Kleť. Z
mojeho přijímacího místa je Wendel. jen pár stupňů nalevo od ní. Když to shrnu, tak z 80-90% je signál stabilní po celý den, což je na tu vzdálenost celkem s podivem. Na úniky jsem si už zvykl a snažím se je co nejvíce minimalizovat. Nikdy nebylo nic měřeno. Pouze zkoušeno anténou v ruce.

Co se týká muxů, 3/4 jich je nepoužitelných. V současné době je to takto: K34 se dá příjímat za normálních podmínek v pohodě,
za inverze je to horší(Krašov nebo i "zezadu" Krásné) K35 je hotovo, ničí ho Javořice, která je zde bez problémů přijímatelná. K48
je ovlivněn silným vedlejším kanálem z Kleti(49) a jako bonus ještě Sušickým Svatoborem. K52 taktéž velmi ovlivněn Svatoborem,
objeví se málo kdy. K54 byl do nedávna nejstabilnějším. To od spuštění Políkna u J.H neplatí. Nyní téměř nechytatelný. K56 je
ještě nadějný a chystám na něj též soustavu.

Brotjacklriegel u mě bohužel nejde. >:( ač za analogu jsme pravděpodobně z něho chytali BR.

A slučování? To je tak trochu už komplikované. Mám 3 slučovače. Lichtenberg samozřejmě přijímám také. Jen na fotce nejsou antény vidět. Musejí být na balkóně, abych se vyhl paneláku. Tedy: slučovač1, 29,32 + 37,43 + 51 slučovač2 22,25,27 + 34 + 39,49 + 52, 54, 56. K27 je konverze 52/27 konvertorem KMSD. Chytám na 52K Svatobor kvůli ZAKu. No a slučovač3 je hybridní abych sloučil ty dva předchozí. Trochu složitější, ale jde to. Vše teroz.

P.S to síto je už sousední dům.


V případě rušení místním silným signálem v případě, kdy jsou vyčerpány všechny možnosti částečně potlačit (ale v míře už  vyhovující) silný signál sousedního kanálu úpravou vyzařovacího diagramu antény (resp. použitím dvou nebo čtyř antén v rovině), pak je dalším prostředkem konverze...To jsou speciální konvertory, konvertující kolizní dvojici kanálu na nižší kmitočet, na kterém se nasazují   SAW  filtry (SAW = Surface Acoustic Wave, čili filtry s povrchovou akustickou vlnou). To je už finančně nákladná záležitost. Taková zařízení vyrábí pár firem, v ČR někdo ze specialistů navštěvující tyto stránky nejspíše zná zařízení Polytron, mohu jako dalšího výrobce uvést Fracarro (s plnou vervou se snaží o trh v Polsku, reklamy a nabídky v téhle branži tam lze potkat na každém kroku). jako nejlacinější uvedu MCP-UU, "Mast Channel Processor",  v Polsku jej lze koupit za cca 370 PLN, 1 PLN je cca 6 CZK. Soustavu na 7 kanálů za něco přes 2700 PLN, ale to už je spíše na montáž STA na pensionech, činžácích atp.
 http://www.fracarro.com/international/download/prodottitvsat/mastequipment/Data%20sheet%20MCP.pdf
 na tomto  linku  by měl být ke stažení popis MCP-UU   
 :)

7
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D
Vodorovnou vzdalenost anten volte jako lichy nasobek delky L = (vlnova_delka/2)/sin(rozdil_azimutu).


 

Ta vodorovná rozteč  antén d vyjde dle trigonometrického vzorce d = (2n+1). λ/(2 sin⁡φ),  čili lichý násobek podílu   λ/(2 sin⁡φ ), kde ⁡φ je úhel, pod kterým dopadá Krašov.   sin⁡φ nám vyjde z kalkulačky v nástrojích Windowsu (i pro tupé úhly), porovnáme-li vodorovnou rozteč antén s grafy ing. Českého, kterými jsem příspěvek začal, pak nám z toho (2n+1) vyjde 3 ....čili
d = 3 . λ/(2 sin⁡φ ).  Ovšem pozor! Zde se to neuplatní tak přesně jak z toho  příkladu z Weidingu pod Hoher Bogenem. Tam je "odrušován" od Wendelsteinu Dillberg, který má stejnou polarizaci, zatímco v případě Budějic je Wendel vertikální a Krašov horizontál, v takovém případě  by se  o útlum měla postarat polarizace (teoreticky bude přes 10 dB, až 16 dB), ale záleží jak dalece může být signál depolarizován odrazy...
 :)     


A tak po oznámení místa příjmu mě napadá: Jaký je z toho Wendelsteinu v Budějicích vůbec signál? Na www.dvbtmap.eu jsem se podíval na profil terénu mezi Budějicemi a Wendelsteinem (příloha)  na jedné straně vzdálenost Wendelsteinu kolem 250km. Těžiště  závěsu antén vysílače je v úrovni 1888 m n.m. Ale: cca 30 km před Budějicemi terénní překážka s dost  velkým převýšením místa příjmu! To převýšení  terénu na trase signálu v praxi nevadí tolik, záleží, v jaké vzdálenosti od  vysílače či od místa příjmu převýšení terénu je, a jak je vysoké. Teprve čím blíže a čím vyšší, tím se šance vytrácí. Tak jak to vidím na nákresu terénního profilu (viz), pokud půjdou z Wendelu kanály 34 (mux RTL) a 35 (mux ZDF), pak další kanály Wendelu (které dle publikovaného  fota jsou už nad pásmem, které jsou ty yaginy schopny přijímat), tj., 48 (mux Pro7). 52 (mnichovský mux), 54 (mux ARD) a 56 (mux Bayern Süd) budou mít tím větší útlum, čím vyšší kanál, a z obrázku překážky to vypadá, že růst útlumu směrem k vyšším kanálům bude hodně strmý!). To je jedna stránka věci. Druhou je ta, že signál nejspíše bude mít úniky (to je nad 100 km v takovém terénu už dost zřetelně pozorovatelné i na televizoru/set-top-boxu). Na to pozor! Co může být rizikem: Čím větší rozměry anténního systému, tím může být únik hlubší, a to i v úsecích pár minut - chvíli signál bude mít i dobrou jakkost (MER, BER), za chvilku padne. Může být únik i selektivní (část kanálu a tím část nosných vypadne). I to se může stát. K čemu vlastně dochází: K tomu,  že jednak signál se šíří povrchovou vlnou (k tomu dík vysokánské nadmořské výšce vysílacích antén "dojde" tato vlna klidně až do Čech, může se přes ostrý horský hřeben i částečně lámat!)...A další složka signálu se šíří rozpadem v troposféře. A ta je většinou nestabilní! Na přijímací anténu dopadá tedy (vektorový) součet povrchové vlny a troposférické vlny. A protože ta vlna přes tropo má od antény k anténě delší dráhu, a ta délka u té troposférické složky se navíc mění, skládají se obě složky signálu jednou ve fázi, podruhé i třeba v protifázi. Příjem je dobrý, jakmile je troposféra v klidu, což moc často nenastane. Navíc ovšem u "vysokohorských" vysílačů ( právě Wendelstein. nebo rakouské Innsbruck/Patscherkopfel či klagenfurtský Dobratsch, nebo slovenská Králova Hola) se může stát, že se jejich antény octnou ve vrstvě troposférické inverze, a pak  jejich signál doletí i hezkých pár set km daleko. Co z toho plyne: Než se rozhodneme budovat takový anténní systém, a začlenit jej do rozvodu v našem domě, třeba je vyšetřit ten příjem z dlouhodobého hlediska, třeba se ujistit, zda signál i za nejhorších příjmových podmínek je na takové úrovni,  že nepadne. A také pak třeba prozkoušest nejlépe proměřit signál ve větším prostoru kolem místa zamýšlené instalace antén či jejich systému - právě že z důvodů nehomogenity elmg. pole (tak to je další věc, stává se to v členitém terénu  - je-li tomu  tak, pak antény velkých rozměrů (Bohužel ten jejich zisk má k tomu rozměru přímou úměrnost) mohou zklamat - nebudou plně využity. Tím spíše systém.
Nechci tímto odradit od pokusu! Jen upozorňuji na možná rizika. Východiskem je výběr takových antén či takového systému,  u kterých se "co nejvíce dB zisku" vejde do co  nejmenší kolem nich  opsané pomyslné koule. Příjem Wendelsteinu je zajímavým pokusem a i vzdor takové překážce, jaká je na obrázku - stojí za to.  Vlastně mohu poukázat na částečně podobný praktický případ  - Trutnov/Černá Hora  v obci Stronie Słąskie. Vzdálenost sice něco přes 100 km, ale v hluboké díře v masivu polské strany Král.  Sněžníku. ˇUniky jsou, dají se zvládnout (ovšem na českém muxu3  k60 už to je také "na draka". Přičítám výskyt signálu vysoké výšce krkonošské Černé Hory, zkrátka  částečně i do té terénní díry ještě "svítí".

Na závěr slučovaní? Kleď má kanály 22, 25, 32, 39, 49  a ještě lokální mux Včelká k29 ..Směr Kletě bude nepatrně odlišný od směru na Wendelstein (na ní asi je to síto, že?). Třetí anténa by byla na Linec/Lichtenberg 37, 43 - anebo je zájem o regionální muix c na k51? Na Wendelstein možní bude i 30 dB  zesílení, čili za tém prvním zesilověčem ještě jeden "slabší" (od Terozu typ 413, pak slučovač kanál Wendelu 34-35 plus druhý vstup rest...Ta propust slučovače 34-35 by měl mít strmé boky!  A do restu možná budete potřebovat zádrž na bezdrát internet (hlavně CDMA, na 463.5 MHz, používají jej UFON a Telefonika O2). Mám za to, že Kleť budete mít nejméně 60 dBµV, takže nebude ten útlum propustě a slučovače  (dohromady na více než 6-7 dB tolik vadit, pokud by vadil, tak mezi zádrž internetu a větev "rest" slučovače další Teroz typ 413, ale pokud nezapojujete ty muxy do nějakého většího více větveného rozvodu mělo by to stačit. Budete ještě připojovat  Lichtenberg?
Doufám, že jsem téma plně vyčerpal, děkuji za trpělivost při čtení více řádků
 :)     

8
Tohle je bohužel pravda. Pokud nastanou určité podmínky, tak Krašov byť 153km daleko udělá svoje. Jak ale na ty vzdálenosti, to netuším. Pokus omyl jedině  :D
Vodorovnou vzdalenost anten volte jako lichy nasobek delky L = (vlnova_delka/2)/sin(rozdil_azimutu).


Ta vodorovná rozteč  antén d vyjde dle trigonometrického vzorce d = (2n+1). λ/(2 sin⁡φ),  čili lichý násobek podílu   λ/(2 sin⁡φ ), kde ⁡φ je úhel, pod kterým dopadá Krašov.   sin⁡φ nám vyjde z kalkulačky v nástrojích Windowsu (i pro tupé úhly), porovnáme-li vodorovnou rozteč antén s grafy ing. Českého, kterými jsem příspěvek začal, pak nám z toho (2n+1) vyjde 3 ....čili
d = 3 . λ/(2 sin⁡φ ).  Ovšem pozor! Zde se to neuplatní tak přesně jak z toho  příkladu z Weidingu pod Hoher Bogenem. Tam je "odrušován" od Wendelsteinu Dillberg, který má stejnou polarizaci, zatímco v případě Budějic je Wendel vertikální a Krašov horizontál, v takovém případě  by se  o útlum měla postarat polarizace (teoreticky bude přes 10 dB, až 16 dB), ale záleží jak dalece může být signál depolarizován odrazy...
 :)       

9
Děkuji. Tu knihu o M. Českého jsem měl nebo snad i někde mám, ale vůbec netuším kde je jí konec. Děkuji za obrázky. Mělo by to tak nejspíše být.

Snad se teď nerozzlobíte jak to mám já, ale po všech možných pokusech je to takto: Z anténních krabiček kde jsou s.č jde 70cm koaxu do krabiček, kde jsou zesilovače. Bez těch bych si ani neškrtnul. Dále pak následuje 6m koaxu na půdu, kde je slučovač pro sfázované antény. Vyráběl ho samotný pan Poštulka z Terozu. :-) Po sloučení všech 4 antén opět následuje zesilovač a pak už sloučení atd...


Ke sfázování čtyřčete se vyráběl /nevím jak je tomu aktuálně/ kompaktní fázovací člen -  dxcom. Co je uvnitř nevím, může to být širokopásmový transformační člen na mostenovém jádru (pravděpodobně!).

Pokud jde o další větve předzesilovačů, filtrů (s nejvyšší pravděpodobností budou potřeba)a předzesilovač, to třeba vědět, jaké kanály další slučujete, dle toho čtyřčete a jeho rozměrů odhaduji,že bude na Löbau 27-36-39 (Drážďany  29-36-39 vylučuju, protože nedávno si na k29 "sedl" RS7 Jablonec) nebo Schöneck-Auerbach (22-25-32), případně 23-29-40 Ochsenkopf, jiné vertikálně polarizované vysílače v našem sousedství nejsou (nepředpokládám, že byste byl na Moravě a tam měl  separátní anténu na slovenskou Plustelku na Moravě, pokud ty vertikály)....Jak už máte asi 8 muxů, je jasné, že přijdou v úvahu slučovače kanálové. Takže za "combinerem" bude následovat "tříkanálová" propust (Teroz), za ní nějaký dobrý předzesilovač (z tuzemské nabídky  lze třeba Teroz, č. obj. 434...ale výběr lépe provést, až budou známy všechny přijímané kanály a muxy....)...
Ještě k těm grafům ing. Českého - ten nalevo je pro max. zisk, ten druhý určuje vzdálenosti pro úzký diagram, resp. polohu "nul", zkrátka to záleží na tom, zda bude potřeba potlačit případně nějaký signál na stejném  nebo i sousedním kanále, dvěma pánům nelze sloužit - buď max. navýšení zisku (o plných 6 dB minus ztráty) nebo úprava vyzařovacího diagramu, to je kompromis...
 
:)   
a co Wendelstein? ;)

Proč ne? Na  výšinách okresu především prachatického se Wendelstein dá  zpracovat - na SFN s Mnichov-Olympiaturm vysílá Wendelstein ještě také komerční muxy (SAT.1 atp.).  Ale ty yaginy na prezentovaném obrázku budou jen na IV. pásmo, zatímco z Wendlu jde tuším 6 muxů, a jeden tuším i na  k60 
Když už  Wendelstein, tak obrázek: Na ten je to  vertikální dvojče z menších Kathreinů AOP 65, ale jen  na k34, vzdálenost cca 180 km /ale vysoká výška antény Wendelsteinu/, signál cca 20 dBuV.  Příjímal se  komerční  mux (ty první tři německé veřejnoprávní jdou z Hoher Bogenu na mnanikůrové nůžky zapíchnuté v konektoru), ale vzdálenost antén je nastavena tak, aby byl potlačen příjem vysílače Dillberg před Norimberkem na stejném kanále, směr na Dillberg se směrem na Wendel svírá úhel  76,5°, rozteč antén vycháží 1,54 λ nebo tak nějak, dává to nějakých 80 cm.
A abych vyčerpal téma: To čtyřče z dlouhých Kathreinů AOS 32 je na Salzburg-Gaisberg, k 32 (ORS-A) a 29 (ORS-B). U toho jsou rozteče na zisk max. Vzdálenost vysílače 165 km, ovšem také výška jeho antény více než 1200 m. Signál  sotva 20 dBµV, za "combinerem" dva anténní předsezilovače za sebou, jeden se zesílením 21 dB/šum 0,5 dB, další zesílení 13 dB/šum 2 dB a následuje anténní slučovač samozřejmě  s frekvenčními  propustmi (to  je podobný arrangement, jaký mám u sebe  v  ČR na Polsko  a také v obtížných příjmových podmínkách).   
Místo instalace je obec Weiding za Folmavou a Furthem im Waldem, pod svahy Hoher Bogenu dovnitř Bavorska. Nicméně signály budou  na  oněch výšinách prachatického okresu budou podobné jako kolem  Furth i. W,     

10
Děkuji. Tu knihu o M. Českého jsem měl nebo snad i někde mám, ale vůbec netuším kde je jí konec. Děkuji za obrázky. Mělo by to tak nejspíše být.

Snad se teď nerozzlobíte jak to mám já, ale po všech možných pokusech je to takto: Z anténních krabiček kde jsou s.č jde 70cm koaxu do krabiček, kde jsou zesilovače. Bez těch bych si ani neškrtnul. Dále pak následuje 6m koaxu na půdu, kde je slučovač pro sfázované antény. Vyráběl ho samotný pan Poštulka z Terozu. :-) Po sloučení všech 4 antén opět následuje zesilovač a pak už sloučení atd...


Ke sfázování čtyřčete se vyráběl /nevím jak je tomu aktuálně/ kompaktní fázovací člen -  dxcom. Co je uvnitř nevím, může to být širokopásmový transformační člen na mostenovém jádru (pravděpodobně!).

Pokud jde o další větve předzesilovačů, filtrů (s nejvyšší pravděpodobností budou potřeba)a předzesilovač, to třeba vědět, jaké kanály další slučujete, dle toho čtyřčete a jeho rozměrů odhaduji,že bude na Löbau 27-36-39 (Drážďany  29-36-39 vylučuju, protože nedávno si na k29 "sedl" RS7 Jablonec) nebo Schöneck-Auerbach (22-25-32), případně 23-29-40 Ochsenkopf, jiné vertikálně polarizované vysílače v našem sousedství nejsou (nepředpokládám, že byste byl na Moravě a tam měl  separátní anténu na slovenskou Plustelku na Moravě, pokud ty vertikály)....Jak už máte asi 8 muxů, je jasné, že přijdou v úvahu slučovače kanálové. Takže za "combinerem" bude následovat "tříkanálová" propust (Teroz), za ní nějaký dobrý předzesilovač (z tuzemské nabídky  lze třeba Teroz, č. obj. 434...ale výběr lépe provést, až budou známy všechny přijímané kanály a muxy....)...
Ještě k těm grafům ing. Českého - ten nalevo je pro max. zisk, ten druhý určuje vzdálenosti pro úzký diagram, resp. polohu "nul", zkrátka to záleží na tom, zda bude potřeba potlačit případně nějaký signál na stejném  nebo i sousedním kanále, dvěma pánům nelze sloužit - buď max. navýšení zisku (o plných 6 dB minus ztráty) nebo úprava vyzařovacího diagramu, to je kompromis...
 
:)     

11
Zdravím do diskuse. Předem se zeptám, je tu mezi Vámi nějaký odborník na anténní soustavy co by byl ochoten poradit.? :-)

Základní zkušenosti si myslím že mám, tak jsem si udělal takovou radost a sestavil jsem 4x yagi( Kovoplast 2039GL) Dá se říci, že to funguje. Mám ale ještě pár otázek co a jak... zejména rozteče mezi jednotlivými anténami, pokud na tom tedy nějak hodně záleží. Použití zesilovačů... Třeba by to ještě šlo i vylepšit. Pište klidně i sz nebo na mail. Zatím děkuji.

Ještě slíbený obrázek sfázování čtyřčete koaxem - jiná varianta, než v dávných "modrých amárech".   

12
Zdravím do diskuse. Předem se zeptám, je tu mezi Vámi nějaký odborník na anténní soustavy co by byl ochoten poradit.? :-)

Základní zkušenosti si myslím že mám, tak jsem si udělal takovou radost a sestavil jsem 4x yagi( Kovoplast 2039GL) Dá se říci, že to funguje. Mám ale ještě pár otázek co a jak... zejména rozteče mezi jednotlivými anténami, pokud na tom tedy nějak hodně záleží. Použití zesilovačů... Třeba by to ještě šlo i vylepšit. Pište klidně i sz nebo na mail. Zatím děkuji.

Pro optimální vzdálenosti antén v soustavě nastavená na maximum navýšení zisku lze aplikovat graf publikovaný před dávnými lety ing, M. Českým - aktuální je dodnes.  Popis obrázků: a je rozteč mezi dvěma horizontálně polarizovanými anténami v rovině, b je rozteč pater horizontálně polarizovaných antén. Pokud vertikální polarizace, je b vodorovná rozteč vertikálních antén v rovině, a a je vzdálenost pater. U lepších Yagin to budou zhruba 2 lambdy i ve vodorovné rovině i rozteč pater.  Druhý obrázek dává víceméně závislost optimální rozteče na třídecibelové šířce svazrlu v rovině. 
Dále pak přistupuje otázka sfázování. V dávných "modrých Amárech" byla popsána podrobně, tak dodám ještě jinou alternativu - viz druhý obrázek. Vk je činitel zkrácení, daný vlastnostmi dielektrika koaxu, potřeba vždy vědět, jaký typ dielektrika je použit a podle toho najít Vk v jeho technických datech.
 :) Vl.Kebrle
  www.digitalnitelevize.cz

P.S. ten obrázek sfázování  je prý moc velký, tak jej musím poslat "extra"...

13
Jako autor článku ve www.digitalnitelevize.cz si musím stát za tím, co jsem napsal. Zde je na fóru shledávám  tiskovou zprávu ORS ze 14.11.2012, ve které dané vysílače jmenovány opravdu nejsou -  ORS je totiž výslovně jmenovala ve své zprávě z 07.11.2012.  Viz
http://www.ors.at/de/presse/pressemitteilungen/mehr-tv-programme-ohne-zusatzkosten-106/  a pdf 174 kB
Je pravda, že ATV ve svých propagačních materiálech uvedla 40 kW, ale tamtéž nakreslený dosah signálu odpovídá výkonu nižšímu než 40 kW, pokud by byl vyzařován z Kahlenbergu (i dejme tomu za okolnosti, že není znám ještě vyzařovací diagram vysílacích antén... ).  Údaje o vysílacích stanovištích:
Vídeň 8 Liesing  - GSM 16°17′ 48″E 48°10′ 55″N, 217 m n.m. + 75 m úroveň antén
Vídeň 7 Mariahilf - GSM 16°22′ 22″E 48°08′ 11″N 195 m n.m.  +78 m úroveň antén
A terénní profil stačí porovnat na Google Map.

 :) Vl.K.

P.S: aktualizaci Rakouska na náš portál mám připravenu, ale objeví se tam, jakmile se mi dostane z Rakouska upřesněných údajů.     

Stran: [1]

reklama